27 Co 44/2026-99 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným usnesením uložil žalovaným povinnost zdržet se svémocného rušení držby žalobce k nemovitým věcem (pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) v areálu na adrese , adresa, v katastrálním území , adresa, (pozemky zapsané na listu vlastnictví číslo , hodnota, ), zejména zdržet se svémocného vstupování či vjíždění, parkování nebo odstavování motorových vozidel před vstupní bránou areálu nebo na přístupové cestě na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, způsobem, který brání nebo omezuje průchod či průjezd, dále zdržet se umisťování, skládání či zřizování jakýchkoliv překážek před vstupní bránou nebo na přístupové cestě a fyzického bránění průchodu či průjezdu po uvedených nemovitostech (výrok I.). Okresní soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovaným odstranit (popřípadě strpět odstranění žalobcem) veškeré překážky umístěné před vstupní bránu areálu nebo na přístupovou cestu a uvést vše do předešlého stavu (výrok II.). Nakonec žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. V odůvodnění usnesení vysvětlil, že se žalobce žalobou podanou dne , datum, domáhal podle § 1003 občanského zákoníku ochrany proti svémocnému rušení pokojné držby areálu nemovitostí v katastrálním území , adresa, , které jsou v jeho výlučném vlastnictví a které od , datum, pokojně drží a užívá. Žalovaní od , datum, opakovaně, cíleně a bez právního důvodu zasahovali do výkonu jeho držby a blokovali přístupovou cestu a vstupní bránu do areálu. I v následujících dnech, tj. , datum, , , datum, a , datum, , v tomto jednání pokračovali a opakovali jej. Dne , datum, kromě blokování vstupu do areálu žalobce zároveň slovně napadali zástupce žalobce i třetí osoby a způsobili poškození vstupní brány. V rušení pokračovali i dne , datum, , kdy se záměrně vyhýbali kamerovému systému.3. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout. Tvrdili, že neporušili pokojnou držbu žalobce. Namítali, že žalobní petit není určitý a nevymezuje konkrétní jednání ani místní či časové limity. V prostoru před bránou se pohybovali z legitimních důvodů, neboť se zde dlouhodobě starají o kočku, kterou v areálu nalezli. Ve většině případů se pohybovali po pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , který je ve vlastnictví České republiky. Žalobce o jejich přítomnosti u areálu věděl již od října , Anonymizováno, . Žalobu tak podal opožděně. Žalovaný 1/ se k areálu žalobce dostavoval i v souvislosti s řešením majetkových záležitostí společnosti , právnická osoba, . a žalovaná 2/ se na pozemcích ve vlastnictví žalobce vůbec nepohybovala. Žalovaní popřeli, že by jejich jednání mělo směřovat k blokování vjezdu do areálu žalobce. To není zřejmé ani z předložených kamerových záznamů, které byly pořízeny v rozporu s předpisy na ochranu osobních údajů, neboť převážně nesnímaly pozemky žalobce.4. Okresní soud provedl dokazování listinnými důkazy a předloženými obrazovými záznamy z období od , datum, do , datum, . Výpisy z katastru nemovitostí zjistil, že předmětné nemovité věci jsou ve vlastnictví žalobce a že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, je ve vlastnictví České republiky. Z protokolu o trestním oznámení ze dne , datum, a z úředních záznamů , právnická osoba, vyplynulo, že dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin bylo na tísňovou linku přijato oznámení o blokování vjezdu do areálu na adrese , adresa, , kde oznamovatelka, paní , jméno FO, , přivolaným policistům sdělila, že žalovaný 1/ už od října , Anonymizováno, opakovaně parkuje vozidlo před vjezdem do areálu, znemožňuje výjezd vozidel a domáhá se domnělého vlastnického práva k areálu. Předseda představenstva žalobce, pan , jméno FO, , podal dne , datum, na , právnická osoba, trestní oznámení proti žalovaným, kteří se měli opakovaně zdržovat u vstupní brány areálu, bránit vjezdu vozidel a slovně útočit proti oznamovateli a dalším osobám.5. Z předložených obrazových záznamů soud prvního stupně zjistil, že k areálu žalobce ve dnech , datum, – , datum, opakovaně přijíždělo vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, barvy, ve kterém cestovali oba žalovaní. Tímto vozidlem byl dne , datum, blokován vjezd do areálu žalobce, odkud tak nemohlo odjet nákladní vozidlo, s jehož posádkou a dalšími osobami žalovaný 1/ před příjezdem hlídky , právnická osoba, komunikoval. Po jejím příjezdu se sice žalovaní s vozidlem od areálu žalobce vzdálili, nicméně ještě téhož dne a potom v průběhu dalších dnů se k bráně opakovaně vraceli a většinou do dvou minut od ní odjížděli. Po příjezdu žalovaných dne , datum, došlo k verbálnímu konfliktu s osobou, která se snažila vrata otevřít. Následujícího dne se v jednom případě žalovaní po příjezdu snažili dírou v bráně dívat do areálu a dne , datum, manipulovali s kamerovým systémem a snažili se kameru zakrýt.6. Okresní soud se nejprve zabýval včasností podané žaloby (§ 1008 občanského zákoníku) a dospěl k závěru, že žaloba byla dne , datum, podána včas, protože se žalobce o svém právu i osobách, která její držbu ruší, dozvěděl nejdříve dne , datum, .7. Žalobce v průběhu řízení prokázal obě hmotněprávní podmínky ochrany rušené držby, tj. že měl poslední držbu a že jej žalovaní z držby vypudili. V řízení podle § 176 a násl. občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) se držbě poskytuje pouze prozatímní ochrana. Rozhodnutí nezasahuje do práv a povinností účastníků konečným způsobem. Žalovaní tak mohli namítat jen to, že žaloba byla podána opožděně, že žalobce proti nim získal nepravou držbu nebo že je z držby vypudil (§ 1007 odst. 1 občanského zákoníku).8. Žalobce pro účely posesorní ochrany má dostatečnou aktivní legitimaci. Přestože žalovaní namítali, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, je ve vlastnictví České republiky, tak tato skutečnost neměla na posouzení celé věci vliv, neboť žalobce prokázal, že tento pozemek fakticky užíval jako přístupovou cestu k areálu, ohradil jej bránou a vykonával nad ním jako držitel moc. Prostor těsně před bránou představuje nezbytnou součást přístupu do areálu a žalovaní do této poslední pokojné držby prostoru před bránou svémocně, tj. bez právního důvodu, zasahovali. Předloženými obrazovými záznamy bylo prokázáno, že se žalovaní v období od , datum, do , datum, opakovaně dostavovali k bráně areálu žalobce, parkovali zde motorové vozidlo, bránili otevření brány a slovně napadali osoby, které se ji snažily otevřít. Není přitom rozhodné, zda žalovaní sledovali jiný subjektivní motiv, např. krmení kočky, jak tvrdili, protože jejich jednání opakovaně omezovalo výkon držby žalobce.9. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal existenci poslední pokojné držby a svémocné a opakované zásahy žalovaných do ní, soud prvního stupně žalobě zčásti vyhověl a v rozsahu vymezeném ve výroku I. usnesení poskytl žalobci posesorní ochranu faktické držby bez ohledu na právní titul.10. Žalobu v části, ve které se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovaným odstranit (popřípadě strpět odstranění žalobcem) veškeré překážky umístěné před vstupní bránu areálu nebo na přístupovou cestu a uvést vše do předešlého stavu, ve výroku II. zamítl, protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaní umístili před bránu či na přístupovou cestu samostatné překážky.11. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, protože žalobce byl v řízení úspěšný jen z jedné poloviny.12. Žalovaní podali proti výrokům I. a III. usnesení okresního soudu včasné odvolání a navrhli jej v napadené části změnit, žalobu zamítnout a žalovaným přiznat právo na náhradu nákladů řízení. Namítali, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné, protože soud prvního stupně převzal skutkový popis žalobce a správně nevyhodnotil, že žalovaní nikdy dlouhodobě neblokovali vjezd ani výjezd do areálu (dne , datum, ani po dvou minutách od odjezdu žalovaných nikdo z areálu nevyjel), že žalovaná 2/ do areálu nevstoupila a žalovaný 1/ v areálu řešil vrácení kontejneru ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, . Ke krmení kočky docházelo na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví České republiky. Žalovaní poukázali na nezákonnost kamerového systému žalobce, který snímal i pozemek ve vlastnictví České republiky a nahrával zvuk. Žalovaní v této souvislosti dali podnět k , právnická osoba, ČR k prošetření neoprávněného provozování kamerového systému a pořizování zvukových záznamů, na které však příslušný úřad dosud nereagoval. Okresní soud se zákonností pořizovaných kamerových záznamů vůbec nezabýval a nevysvětlil, pro