47 Co 5/2026-293 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud označeným rozsudkem uložil žalované do tří dnů od právní moci zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I) a nahradit jí k rukám zástupkyně náklady řízení ve výši , částka, (výrok II).2. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně v souladu s kupní smlouvou ze dne , datum, zaplatila žalované část sjednané kupní ceny ve výši , částka, . Zbylou část , částka, měla žalobkyně uhradit po předání kompletní projektové dokumentace zpracované pro stavební povolení společností , právnická osoba, (viz nabídka na vypracování projektu rodinných domů , adresa, ze dne , datum, ) včetně příslušných pravomocných územních a stavebních rozhodnutí. Předmět převodu měl být podle smlouvy žalobkyni předán nejpozději do , datum, , k čemuž nedošlo. Téhož dne jako smlouva kupní byla uzavřena smlouva o postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní, na základě níž žalobkyně nabyla právo na koupi pozemků parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a jejíž stranou byla rovněž žalovaná. Obě smlouvy obsahovaly prohlášení stran, že jsou smlouvami vzájemně na sobě závislými, vznik každé z nich je podmínkou pro vznik druhé smlouvy a že zánik závazku z některé ze smluv bez uspokojení žalobkyně zrušuje druhou závislou smlouvu.3. Budoucí prodávající dle smlouvy o postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní společnost , právnická osoba, vyzvala žalobkyni k uzavření kupní smlouvy na pozemky v katastrálním území , adresa, . Jelikož k uzavření kupní smlouvy ve stanovené lhůtě nedošlo, budoucí prodávající od smlouvy dne , datum, odstoupila a dne , datum, vlastnické právo k pozemkům, jakož i hmotné i nehmotné části projektové dokumentace od společnosti , právnická osoba, . na výstavbu RD , adresa, včetně veškerých práv a povinností souvisejících s projektovou dokumentací a stavebním povolením převedla na společnost , právnická osoba, .4. Při právním posouzení věci okresní soud vycházel z toho, že kupní smlouva uzavřená mezi účastnicemi a smlouva o postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní z téhož dne, jejíž byla též žalobkyně smluvní stranou, byly explicitním vyjádřením uzavřeny jako smlouvy závislé (§ 1727 o. z.). Smluvní strany deklarovaly, že plnění závazku z jedné smlouvy přináší hospodářský užitek a smysl jen při splnění závazku z druhé smlouvy – jinak řečeno nabytí projektové dokumentace bez současného nabytí vlastnického práva žalobkyně k pozemkům by popřelo stranami zamýšlený účel smluv. Vznik jedné ze smluv byl podmíněn vznikem druhé smlouvy a zánik kterékoli smlouvy (s výjimkou splnění nebo způsobu nahrazujícího splnění) působil zánik druhé z nich. Mezi způsoby zániku závazku bez uspokojení věřitele patří odstoupení i následná nemožnost plnění.5. Uzavřením kupní smlouvy s kupující , právnická osoba, . dne , datum, zanikla možnost prodávající , právnická osoba, převést na žalobkyni vlastnické právo k pozemkům parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Pro společnost , právnická osoba, se stalo plnění vůči žalobkyni nesplnitelným a smlouva o postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní zanikla podle § 2006 odst. 1 o. z. pro nemožnost plnění. Možnost smluvního plnění za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době budoucí prodávající je z povahy věci vyloučena. Z důvodu zmíněné závislosti smluv zanikl smluvní vztah účastnic založený kupní smlouvou na dodání projektové dokumentace. Tím došlo k odpadnutí důvodu pro ponechání části zaplacené kupní ceny žalovanou. Požadovaná částka se stala majetkovým prospěchem na straně žalované získaným z právního důvodu, který odpadl, a je povinna vzniklé bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat (§ 2999 o. z.).6. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná. Namítla, že jednání, při němž došlo k vyhlášení rozsudku, bylo konáno v rozporu se zákonem, neboť se jej nemohla účastnit. Dále okresní soud nesprávně vyhodnotil otázku závislosti smluv. Předmětná smlouva nemohla skončit zjištěným způsobem. Navrhla rozsudek změnit a žalobu zamítnout.7. Žalobkyně navrhla rozsudek potvrdit. Připomněla okolnosti konání posledního jednání. Námitku zásahu do ústavně zaručených práv žalované měla za zcela nedůvodnou. K řešené otázce závislosti smluv odkázala na obsah svých dosavadních vyjádření. Žalovaná nesplnila smluvní povinnost, když projektovou dokumentaci dle kupní smlouvy žalobkyni řádně a včas nepředala a vydání pravomocných rozhodnutí nezajistila. Nadto předmět koupě převedla na třetí osobu, čímž došlo k zániku závazku z kupní smlouvy pro nemožnost plnění. Právní důvod plnění, jež poskytla žalobkyně žalované odpadl. Přesto žalovaná dlužnou částku doposud úmyslně zadržuje.8. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení jeho vydání předcházející, při nařízeném jednání. Odvolání neshledal důvodným.9. Okresní soud provedl důkazy v rozsahu potřebném pro právní posouzení věci. Tyto důkazy volně (podle své úvahy), jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, hodnotil (§ 132 o. s. ř.) a výsledky hodnocení důkazů promítl do svých závěrů o skutkovém stavu věci. Učinil tak správná (výše popsaná) skutková zjištění, s nimiž se ztotožňuje i odvolací soud. Pouze pro stručnost zde odkazuje na podrobné odůvodnění prvoinstančního rozsudku. A správným shledává odvolací soud též právní posouzení věci. K odvolacím námitkám žalované třeba uvést následující.10. Procesní postup, který okresní soud zvolil v souvislosti s posledně konaným jednáním a přehledně jej popsal v bodě 22 odůvodnění rozsudku, shledává krajský soud správným. Třeba připomenout, že důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených (viz kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).11. V souzené věci byl termín konání odročeného jednání , datum, od 10 hod. účastníkům i jejich zástupcům znám od , datum, , kdy proběhlo prvé jednání ve věci s provedením podstatného dokazování. V den nařízeného jednání jednatel žalované , jméno FO, telefonicky oznámil v 9 hodin vedoucí kanceláře, že odchází k lékaři, a v 9,34 hod. doručil na podatelnu soudu omluvu s tím, že mu onemocnění brání se dostavit k soudu. Týž den tehdejší advokát žalované , jméno FO, doručil na soud až po zahájení jednání oznámení o ukončení právního zastoupení. Jednatel žalované pak dne , datum, do spisu dodal lékařskou zprávu o tom, že byl dne , datum, (nikoli v den jednání, což tvrdil v telefonátu) vyšetřen pro akutní onemocnění , Anonymizováno, . Při zahájení jednání neměla soudkyně ve spisu žádost o odročení, ani oznámení o ukončení právního zastoupení a ani doložen tvrzený důvod žádosti jednatele o odročení. Vzhledem k uvedenému okresní soud věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, jejíž žádost o odročení neměl za doloženou, i jejího advokáta, jehož oznámení o ukončení zastoupení nebylo včasným.12. Okresní soud na daný skutkový stav správně aplikoval ust. § 1727 o. z., dle něhož každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.13. Z povahy posuzovaného závazkového vztahu vyplývá, že kupní smlouva byla vázána na smlouvu o postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní, tedy že šlo o smlouvy závislé. Šlo nejen o ekonomickou spjatost těchto dvou smluv, jejich izolované splnění by nemělo hospodářský smysl, ale především se závislost týkala jejich vzniku a zániku. S ohledem na závislost právního vztahu z kupní smlouvy na právním vztahu ze „smlouvy o postoupení“, okresní soud správně uzavřel, že nemožností plnění smlouvy o postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní (budoucí prodávající prodala společnosti , právnická osoba, . nejen předmětné pozemky, nýbrž i projektovou dokumentaci, jež měla být dodána žalobkyni žalovanou), došlo k i zániku právního vztahu ze smlouvy kupní a naopak.14. S přihlédnutím k výše uvedenému byl napadený rozsudek jako věcně správný potvrzen (§ 219 o. s. ř.).15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. V tomto stupni sestávají náklady procesně úspěšné žalobkyně z odměny advokátky za dva úkony právní služby po , částka, a dvou paušálních náhrad po , částka, (§ 7 bod 6, § 11 odst. 1 g/, k/, § 13 od