18 CO 207/2022-430 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 107 420 Kč s úrokem z prodlení z částky 57 972,79 Kč ve výši 8,05% ročně od 26.11.2014 do zaplacení a z částky 49 147,35 Kč ve výši 10% ročně od 26.6.2020 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu v části o zaplacení částky 13 285,35 Kč s úrokem z prodlení od 26.11.2014 do zaplacení (výrok II.), uložil žalovanému nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení ve výši 23 209 Kč (výrok III.) a uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 92 112 Kč k rukám jeho zástupce (výrok IV.). 2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 71 558 Kč s příslušenstvím a po změně žaloby dalších 49 147,35 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že oba účastníci jsou podnikatelé a že žalobce v souvislosti s výstavbou rodinného domu hodlal postavit a provozovat fotovoltaickou elektrárnu (dále jen„ FVE“). Dne 9.10.2009 žalobce podal žádost k [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) o připojení k elektrické distribuční soustavě a dne 3.11.2009 obdržel stanovisko [právnická osoba], v němž byly stanoveny podmínky pro uzavření smlouvy o připojení včetně rozsahu potřebných dokladů. Dne 5.9.2010 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vybudování FVE na adrese [adresa]. Ve smlouvě ze dne 5.9.2010 a v dodatku ze dne 10.9.2010 se žalovaný zavázal dílo provést v souladu s ČSN a požadavky [právnická osoba] do 30.11.2010 za sjednanou cenu. Dne 5.11.2010 měl žalobce uzavřenou smlouvu s [právnická osoba] o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě, podle níž měl [právnická osoba] připojit výrobnu žalobce za předpokladu ve smlouvě stanovených podmínek. Pokud by FVE byla dokončena do 30.11.2010, nic by nebránilo jejímu připojení k distribuční soustavě a do 31.12.2010 by byla uzavřena smlouva s [právnická osoba] o podpoře výroby elektřiny, podle níž by žalobce měl nárok na zvýhodněné ceny elektřiny. Dílo však bylo žalovaným dokončeno až 23.5.2011. Téhož dne byla provedena kontrola [právnická osoba] a bylo konstatováno splnění technických podmínek pro připojení. Dne 31.5.2011 žalobce uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o podpoře výroby elektřiny na dobu neurčitou s účinností od 31.5.2011. Žalobce provozuje FVE od června 2011. V důsledku prodlení žalovaného s dokončením díla nemohl žalobce provést připojení FVE do 31.12.2010, kdy byly výkupní ceny za elektřinu vyšší. Požaduje proto náhradu způsobené škody za období od června 2011 do prosince 2013 a od ledna 2017 a do prosince 2018. Při vyčíslení výše škody vycházel z fakturace OTE, z níž vyplývá konkrétní rozsah elektřiny ve vymezeném období a ceny elektřiny dle jednotlivých cenových rozhodnutí [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] (dále jen„ [státní instituce]“) ve sledovaném období. Žalobce je toho názoru, že se závazkový vztah mezi účastníky včetně odpovědnosti za škodu řídí obchodním zákoníkem. 3. Žalovaný před okresním soudem navrhl zamítnutí žaloby a uplatnil námitku promlčení. K další argumentaci uvedl, že žalobce měl licenci na výrobu elektřiny od [státní instituce] pouze do 31.12.2010, jak se zjistilo v září 2010. Dne 23.9.2010 jednali na [právnická osoba] o podmínkách k prodloužení licence, tato byla prodloužena dne 3.11.2010 do poloviny roku 2011. Na termínu dodání prací účastníci nebyli dohodnuti, protože smlouva o dílo se antedatovala na jaře 2011 na den 5.9.2010 pouze pro účely kolaudačního řízení. Žalovaný by nikdy vážně nemohl učinit právní úkon, jímž by se zavázal ke splnění dodávky do 30.11.2010, neboť jenom samotný schvalovací proces u [státní instituce] a [právnická osoba] trvá dva měsíce. Žalovaný tvrdil, že nikdy žádný dodatek smlouvy nepodepisoval. Jestliže je podpis jeho statutárního orgánu na tomto dodatku pravý, musel se tam ocitnout v důsledku chvilkové nepozornosti, když se žalobcem připravoval a podepisoval více písemností pro [právnická osoba] a [státní instituce]. Podle názoru žalovaného vznikl mezi účastníky občanskoprávní vztah, neboť rodinný dům žalobce sloužil pouze pro potřeby bydlení jeho rodiny. Žalovaný kromě toho vytýkal žalobci nedostatek součinnosti s montáží hromosvodu, aby mohla být FVE vůbec zkolaudována. Žalobce požádal o udělení licence u [státní instituce] a toto řízení bylo přerušeno, když žalobce nedodal správnímu orgánu potřebné doklady, v důsledku čehož nemohl žalobce očekávat, že do konce roku 2010 obdrží licenci a navíc ještě souhlas s připojením výrobny, přičemž obě tyto skutečnosti byly podmínkou pro uvedení FVE do provozu. Je otázkou pouhého dohadu, zda by žalobce licenci získal, i kdyby byla FVE dokončena žalovaným do 30.11.2010. Z toho podle žalovaného vyplývá chybějící příčinná souvislost mezi porušením závazku a vzniklou škodou. 4. Okresní soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky prokazatelně došlo již v létě 2010 k uzavření ústní smlouvy o dílo, v níž byl sjednán předmět díla, jeho cena a hrazení záloh, jak vyplynulo z výslechu společníků žalovaného, což koresponduje i se zakázkou ze dne [datum], fakturou [číslo] potvrzením o úhradě v pořadí prvé zálohy žalobcem žalovanému ve výši 118 000 Kč dne 30.7.2010. Z provedených důkazů vyplývá zaplacení i v pořadí druhé zálohy ve výši 196 000 Kč dne 22.9.2010. Mezi účastníky bylo sjednáno dokončení díla tak, aby bylo možné připojení FVE do konce roku 2010, jak vyplývá z výslechů společníků žalovaného i obsahu dodatku smlouvy o dílo, na němž je připojen pravý podpis společníka žalovaného, jak bylo prokázáno znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Dle smlouvy o dílo se žalovaný zavázal nejen k provedení samotného díla, ale zároveň i pro žalobce jako objednatele zajistit technickou podporu při žádosti na [státní instituce] a při uzavření smluv s [právnická osoba], jak je zřejmé z provedených výslechů společníků žalovaného a výslechu žalobce, kdy podpora, resp. zajištění vyřizování těchto administrativních podkladů žalovaným vyplývá i z písemného znění smlouvy o dílo, faktického chování žalovaného a ze spisu [státní instituce]. 5. Po právní stránce dospěl okresní soud k závěru, že smlouva o dílo byla uzavřena mezi účastníky jako podnikateli, neboť žalobce měl v nebytových prostorách rodinného domu prostory využívané k podnikání a dále v případě udělení licence na výrobu elektřiny se stal podnikatelem i v tomto oboru. Evidence místa podnikání žalobce v živnostenském rejstříku či dalších evidencích měla zejména správní charakter. Žalobce v domě na adrese [adresa], která vyústila i v následný zápis této adresy jako místa podnikání. Pro uzavření smlouvy o dílo dle § 536 obch. zák. není povinná písemná forma. Smlouva či její část může být uzavřena i ústně. Obsah písemné smlouvy o dílo a dodatku ze září 2010 odpovídají ústním ujednáním mezi účastníky z léta 2010, resp. ústní ujednání z léta 2010 byla vtělena do písemného vyhotovení smlouvy o dílo a dodatku smlouvy o dílo uzavřených v září 2010. Ze strany žalovaného vznesenou námitku promlčení je třeba posuzovat dle obchodního zákoníku, kde je subjektivní promlčecí lhůta čtyřletá a objektivní promlčecí lhůta je desetiletá, tudíž k promlčení žalovaného nároku při podání žaloby dne 1.12.2014 a rozšíření žaloby dne 31.7.2020 nedošlo a námitka promlčení nebyla shledána důvodnou (§ 387, § 398 obch. zák., rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.5.2009, sp.zn. 32 Cdo 24/2008). Odpovědnost žalovaného za porušení závazku v obchodních vztazích je dle § 373 obch. zák. objektivní. Žalovaný žádné liberační důvody pro svůj úspěch ve věci netvrdil ani neprokazoval, ačkoliv byl okresním soudem vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů. Stejně tak nebyly shledány důvody vylučující náhradu škody dle § 376 obch. zák. Žalovanému lze přisvědčit, že dle výkladového stanoviska [státní instituce] se za datum uvedení do provozu považuje datum„ účinné“ licence na výrobu elektřiny nebo datum paralelního připojení výrobny k distribuční soustavě, podle toho, které z nich je pozdější. Při včasném dokončení díla však bylo možné do konce roku 2010 získat licenci, jak bylo prokázáno výslechem svědkyně [příjmení]. Paralelní připojení výrobny do distribuční soustavy se dokumentuje vystavením protokolu o splnění technických podmínek pro uvedení výrobny do provozu s distribuční soustavou PDS. Výše škody – spočívající v rozdílu ceny, která žalobci náleží a která by mu náležela v případě uvedení FVE do provozu v roce 2010 v žalobou vymezených obdobích - byla prokázána znaleckým posudkem zpracovaným znalcem [jméno] [příjmení] ve výši 107 420 Kč, a to za období od června do prosince 2011, roky 2012, 2013, 2017 a 2018. Výše škody zjištěná tímto znaleckým posudkem nebyla žádnou ze stran sporována. Okresní soud proto žalobě v této částce vyhověl a ve zbývajícím rozsahu ji zamítl. 6. Proti výrokům I., III. a IV. rozsudku okresního soudu podal odvolání žalovaný. Namítal, že okresní soud vycházel z neúplných