18 CO 64/2022-334 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce proti žalovanému domáhal určení neplatnosti právního úkonu žalovaného učiněného dne 22.7.2020 – okamžité odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 6.4.2019 (výrok I.) a žalobci uložil, aby nahradil žalovanému náklady řízení ve výši 16 940 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce (výrok II.). 2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal„ zneplatnění“ odstoupení ze dne [datum] od smlouvy o dílo ze dne [datum], resp. podle obsahu jeho podání určení neplatnosti tohoto právního jednání. Předmětem smlouvy o dílo byla rekonstrukce bývalého [název] [název] v [obec] na bytový dům o 11 nadstandardních bytových jednotkách. Během provádění díla požadoval žalovaný jako objednatel změnu rozsahu díla. Žalobce jako zhotovitel za tím účelem požadoval přepracování projektové dokumentace, k čemuž podle žalobních tvrzení nedošlo. Žalobce se do prodlení dostal až v roce 2020, neboť od ledna 2020 měly skluz montáže jednotlivých profesí, což bylo způsobeno chybějící dokumentací. Žalobce již v prosinci 2019 navrhl uzavřít dodatek ke smlouvě za účelem prodloužení termínu dokončení díla. Žalovaný s návrhem souhlasil, ale nikdy své sliby nesplnil. Jednatel žalobce odjel dne 22.7.2020 do [obec] za účelem podpisu tohoto dodatku. Namísto toho mu v advokátní kanceláři zástupce žalovaného bylo předloženo okamžité odstoupení od smlouvy, které však jednatel žalobce nepřevzal, nepodepsal a opustil advokátní kancelář. Ještě den předtím jednali účastníci o dodatku ke smlouvě, a proto žalobce považuje jednání žalovaného za nepoctivé. Dne 31.7.2020 byl žalobce vyzván k účasti na pasportizaci a předání stavby. Přístup na stavbu byl však jednateli žalobce znemožněn. Po tomto jednání, kam byla přizvána i policie, sám žalobce od smlouvy odstoupil. 3. Žalobce byl okresním soudem vyzván, aby doplnil svá tvrzení k naléhavému právnímu zájmu na určení. Tvrdil, že žalovaný celou situaci s odstoupením od smlouvy uměle vykonstruoval ve snaze zabránit žalobci bezprostředně před dokončením díla dokončení stavby, finančně se hojit na žalobci formou uplatňování různých finančních nároků a docílit tak ekonomické likvidace žalobce. Již nyní žalovaný požaduje po žalobci smluvní pokutu, náhradu škodu a bezdůvodné obohacení a uměle konstruuje nárok na zaplacení 1 326 494,11 Kč, a to paradoxně v kontextu toho, že nedoplatek žalovaného za činnost žalobce činí 3 512 292,11 Kč. Toto nemorální jednání ze strany žalovaného má finanční dopady na žalobce. Stávající dodavatelé a obchodní partneři s žalobcem z obavy z jeho platební neschopnosti odmítli spolupracovat, přitom na dodávkách stavebního materiálu je žalobce existenčně závislý. Žalobce byl nuce z důvodu nastalé ekonomicky nepříznivé situace, do níž byl uveden výlučně vinou žalovaného, sjednat si překlenovací úvěr. Někteří obchodní partneři ukončili s žalobcem spolupráci, k čemuž předložil e-mailovou komunikaci se [právnická osoba] s. r. o. Jedině výslovné konstatování neplatnosti odstoupení žalovaného od smlouvy může vnést do složité situace jasno a očistit žalobce v očích jeho obchodních partnerů, neboť žalobce zaznamenává významný pokles zakázek. Je velmi pravděpodobné, že žalovaný bude vůči žalobci vznášet další neoprávněné nároky. 4. Žalovaný před okresním soudem tvrdil, že žalobce měl po celou dobu realizace díla k dispozici projektovou dokumentaci, a i kdyby některé části v ní chyběly, nebránilo to žalobci postupovat v provádění těch činností, které prováděny být měly. Okamžité odstoupení od smlouvy bylo důsledkem porušení smluvních povinností žalobce uvedených v odstoupení od smlouvy. Ani žalobce neměl zájem setrvat v obchodním vtahu, neboť ve svém dopise ze dne 31.7.2020 od smlouvy odstoupil, a i kdyby tak došlo k určení neplatnosti odstoupení od smlouvy, které je předmětem tohoto řízení, pro žalobce by se ničeho nezměnilo, protože smlouva by zanikla 10 dnů po doručení tohoto odstoupení žalované straně. Případným prohlášením neplatnosti odstoupení od smlouvy ze dne 22.7.2020 nebude tedy smlouva opět„ platná“. Před Okresním soudem v Olomouci je vedeno řízení o zaplacení části smluvní pokuty, ve kterém bude řešena otázka platnosti a neplatnosti odstoupení jako otázka předběžná. 5. Okresní soud na základě provedeného dokazování zjistil, že dílo mělo být dokončeno 31.7.2020, ale dne 22.7.2020 žalovaný od smlouvy odstoupil pro závažné porušení smlouvy ze strany žalobce. U Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn [spisová značka] je vedeno řízení mezi účastníky o zaplacení smluvní pokuty. 6. Žalobce domáhající se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, je vždy povinen v řízení tvrdit a prokázat existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Jinak soud žalobu zamítne, aniž by se zabýval meritem věci. Určovací žaloba má smysl a je soudně projednatelná pouze v případě, že její pomocí lze odstranit stav ohrožení práva či eliminovat právní nejistotu a současně odpovídající nápravy nebo ochrany nelze dosáhnout jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 3 Cdon 1338/96, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 236/2017, stanovisko Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl ÚS – st. 21/05 či nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 1440/14). Žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení, nejsou-li kumulativně splněny následující podmínky: 1/ žaloba je podána preventivně k odstranění právní nejistoty či odstranění ohrožení práva, 2/ dotčeného nároku se nelze domoci jinak (typicky žalobou na plnění) a 3/ požadované soudní určení bude představovat finální vyřešení sporu. Žalobce rovněž zásadně nebude mít naléhavý právní zájem tam, kde již došlo k porušení práva. Bylo-li právo porušeno, ztrácí prevence v podobě určení existence či neexistence práva či právního vztahu smysl a žalobce již nebude mít žádný objektivní zájem na určení předmětného práva či právního poměru, nýbrž bude mít už jen zájem na odstranění následků porušení práva, tedy na konkrétním plnění. Z judikatury Nejvyššího soudu dále vyplývá, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení, že právní vztah účastníků řízení založený smlouvu trvá, jestliže v době podání žaloby měl žalobce vědomost o tom, že druhá smluvní strana nemíní smluvní závazky splnit, a znal důvody jejího postoje. Nejvyšší soud výslovně uvedl, že za těchto okolností„ žalobcem požadované určení nemůže posílit či upevnit jeho právní postavení a není zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků“. 7. Okresní soud na základě učiněných skutkových zjištění a za použití výše citované judikatury dospěl k závěru, že není dán naléhavý zájem žalobce na určení neplatnosti odstoupení od smlouvy ze strany žalovaného. Žalobcem požadované určení nemůže posílit či upevnit jeho právní postavení a není zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Žaloba v této věci nemá již preventivní charakter. Splnění smluvního závazku se lze domáhat žalobou na plnění, zejména pokud jde o doplatek ceny díla a nároků vyplývajících ze smlouvy o dílo, přičemž určení neplatnosti odstoupení od smlouvy nemůže finálně vyřešit spory mezi účastníky. Kromě toho žalobce již v době podání žaloby věděl, že žalovaný nemá zájem dostát smluvním závazkům, ani to již nebylo možné právě s ohledem na dokončené dílo. Pokud by soud určil, že odstoupení od smlouvy ze strany žalovaného, je neplatné, pak by k ukončení smluvního vztahu mezi účastníky došlo na základě odstoupení od smlouvy ze strany žalobce. Okresní soud neshledal, že by naléhavý právní zájem na určení spočíval v očištění dobrého jména žalobce, neboť i takovéhoto nároku se lze domáhat jinou formou žaloby, ostatně ani takové tvrzení žalobce v řízení prokázáno nebylo. Spory mezi účastníky jsou již řešeny žalobou na plnění u Okresního soudu v Olomouci, kdy se žalovaný domáhá zaplacení smluvní pokuty vůči žalobci právě z důvodu prodlení s provedením díla. Jako předběžnou otázku bude soud řešit právě otázku platnosti či neplatnosti odstoupení od smlouvy ze strany objednatele. Okresní soud proto žalobu zamítl a podrobně vysvětlil, proč neprovedl dokazování k posouzení platnosti a důvodnosti odstoupení od smlouvy. 8. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání žalobce. Namítal, že okresní soud bez bližšího odůvodnění neprovedl drtivou většinu navržených důkazů a nezabýval se rozporem odstoupení od smlouvy s dobrými mravy. Dovolával se judikatury soudů, podle níž je rozhodující, zda by případně úspěšná určovací žaloba mohla naplnit požadavky vyplývající z § 80 písm. c/ o.s.ř. (nyní § 80 o.s.ř.). Tento cíl může splnit jen taková žaloba, jež se bude domáhat určení existence či neexistence právě tohoto právního vztahu, od něhož jako od pevného právního základu lze další vztahy účastníků sporu odvozovat. Záleží na posouzení, jaké další právní vztahy mají být od onoho pevného základu odvíjeny. Za nedovolenou při možnosti žaloby na plnění lze považovat určovací žalobu jen tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů (rozho