22 CO 124/2022-84 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Citovaným rozsudkem okresní soud ve výroku I. zamítl žalobu o určení existence umístění kanalizačního potrubí PVC 160 a vyústního objektu – kamenné rovnaniny, kterým je kanalizační potrubí zaústěno do vodního toku [anonymizována dvě slova] (IDVT [číslo]) v říčním km 258,7, to vše ve služebném pozemku p. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek], okres [okres], v rozsahu geometrického plánu [číslo] ze dne [datum], který vyhotovil a ověřil úředně oprávněný zeměměřičský inženýr [titul] [jméno] [příjmení], [IČO], místem podnikání/sídlem [adresa]. Ve výroku II. okresní soud zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen strpět provozování kanalizačního potrubí PVC 160 a vyústního objektu – kamenné rovnaniny, provádění úprav, oprav, údržby, rekonstrukce, modernizace a odběru vzorků, za účelem zajištění jeho správného provozu a zlepšení funkčnosti, jakož i vstup a vjezd na služebný pozemek, a to i pro smluvní partnery osoby oprávněné, kteří pro ni tyto činnosti budou vykonávat. Ve výroku III. okresní soud uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 13 133 Kč k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Okresní soud uvedl, že žalobkyně se domáhala žalovaného určení, že je kanalizační potrubí umístěno na služebném pozemku zřízením služebnosti a dále uložení povinnosti žalovanému strpět označené provozování kanalizačního potrubí, jakož i vstup a vjezd na služebný pozemek p. [číslo] v k.ú. a obci [obec], na němž je toto kanalizační potrubí umístěno. Dle tvrzení dřívější vlastník služebného pozemku s jejím právním předchůdcem – [právnická osoba] – [právnická osoba] - uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene pozemkové služebnosti inženýrské sítě, ale k uzavření samotné smlouvy nedošlo, neboť soudním rozhodnutím došlo k převodu služebného pozemku na třetí osobu. Stavba kanalizačního potrubí však byla provedena a žalovaný jako současný vlastník služebného pozemku na výzvy k uzavření smlouvy nereagoval. Žalovaný podanou žalobu označil za zcela nedůvodnou a navrhl její úplné zamítnutí s tím, že žalobkyně nemá na žalovaném určení naléhavý právní zájem a nemá ani nárok na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti k pozemku ve vlastnictví žalovaného. 3. Okresní soud po provedeném dokazování předloženými listinami uzavřel, že do vlastnictví žalobkyně byl kupní smlouvou ze dne [datum] od [právnická osoba] – [právnická osoba] převeden předmět koupě - [anonymizována tři slova]. Žalobkyně dále byla ke dni [datum] vlastníkem pozemků st. [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec]. Žalovaný byl ke dni 21. 7. 2021 vlastníkem v žalobě označeného služebného pozemku (dále služebný pozemek), ohledně něhož byl dle pravomocného rozsudku okresního soudu ze dne 23. 8. 2019, č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem zdejšího krajského soudu ze dne 13. 5. 2020, č.j. [číslo jednací], nahrazen projev vůle České republiky, Státního pozemkového úřadu, k uzavření smlouvy s [titul] [jméno] [příjmení] o převodu dle zákona o půdě. Služebný pozemek byl následně kupní smlouvou ze dne 6. 8. 2020 převeden do vlastnictví žalovaného. 4. Okresní soud zjistil, že byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene pozemkové služebnosti inženýrské sítě [číslo] ze dne [datum], podle níž se právní předchůdce žalovaného - Česká republika, Státní pozemkový úřad, zavázal pro právního předchůdce žalobkyně - [právnická osoba] – [právnická osoba] – zřídit ke služebnému pozemku věcné břemeno služebnosti inženýrské sítě pro stavbu ČOV u domu [adresa] v k.ú. [obec] - odpadní potrubí. Rozhodnutím [stát. instituce], Odboru životního prostředí, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo] [spisová značka] bylo pro právního předchůdce žalobkyně vydáno stavební povolení k provedení stavby Čistírna odpadních vod u domu [adresa], situované na pozemcích p. [číslo] v k.ú. [obec] a k této stavbě byl dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [spisová značka] [spisová značka] vydán kolaudační souhlas. Situování této stavby ve služebném pozemku okresní soud zjistil z geometrického plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo]. Další důkazní návrhy žalobkyně okresní soud zamítl jako nadbytečné s tím, že i při prokázání záměru žalovaného zastavět služebný pozemek by se právní posouzení věci nezměnilo. 5. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyní navrhovaný petit není formulován zcela přesně, ale v souladu s § 79 odst. 1 o.s.ř. z něho je patrno, čeho se žalobkyně domáhá. K tomu uvedl, že žalobce není povinen formulovat navrhovaný výrok soudu naprosto precizně, neboť k projednatelnosti žaloby postačí, pokud bude z žaloby zřejmé, čeho se žalobce domáhá. V dané věci je dle okresního soudu z obsahu žaloby zřejmé, že se žalobkyně domáhá zřízení služebnosti inženýrské sítě (kanalizačního potrubí) a určení, že na služebném pozemku je toto kanalizační potrubí umístěno. Proto žaloba netrpí vadami a lze ji projednat. 6. Při právním posouzení okresní soud uvedl, že vycházel z občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. K žalovanému určení, že je kanalizační potrubí umístěno na služebném pozemku okresní soud shledal, že žalobkyně nemá na tomto určení naléhavý právní zájem ve smyslu. § 80 o.s.ř., podle něhož určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem dán. Okresní soud s odkazem na citovanou odbornou literaturu a soudní judikaturu uvedl, že základním předpokladem pro vyhovění určovací žalobě je, že její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. V dané věci uzavřel, že je zřejmé, že na služebném pozemku byla část kanalizačního vedení vystavěna. Žalované určení, že se zde kanalizace nachází, však ničeho neřeší, neboť nezakládá žalobkyni žádná práva odpovídající služebnosti, ani žalovanému žádné povinnosti ze služebnosti. Takové určení nijak nereguluje vztahy mezi účastníky, ani by nemohlo být podkladem pro zápis v katastru nemovitostí. Proto dle okresního soudu žalobkyně nemá na žalovaném určení naléhavý právní zájem a tento nedostatek je zcela zjevný. Okresní soud proto uvedl, že žalobkyni neposkytoval poučení dle § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. a žalobu v této části zamítl. 7. Ve zbývající části okresní soud citoval právní úpravu § 1267 odst. 1 o.z., podle níž služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě. Dále odkázal na § 1260 odst. 1 o.z., podle něhož se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem. S odkazem na soudní judikaturu i odbornou literaturu proto okresní soud uzavřel, že služebnost se nabývá pouze taxativně vyjmenovanými způsoby a její existence je významným zásahem do práv vlastníka. Při rozhodování o zřízení služebnosti platí, že vlastnické právo je třeba šetřit v nejvyšší možné míře, a proto zřídit služebnost rozhodnutím soudu (orgánu veřejné moci) lze pouze tehdy, je-li to zákonem výslovně předpokládáno. V dané věci okresní soud shledal, že žalobkyně (její právní předchůdce) nepochybně byla při provádění stavby v dobré víře, že po provedení stavby a jejím zaměření bude ke služebnému pozemku zřízena služebnost. Nicméně ani v takovém případě soud nemůže z vlastní úvahy přiznat žalobkyni právo nad rámec zákona, když ani občanský zákoník, ani stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) či vodní zákon (zákon č. 254/2001 Sb.) nestanoví soudu možnost zřídit služebnost inženýrské sítě, bylo-li na pozemku vystavěno a kolaudováno kanalizační potrubí a noví vlastníci pozemku se o služebnosti nedohodli. Okresní soud proto žalobu i ve zbývající části zamítl. 8. Okresní soud dodal, že nepřehlédl, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s právním předchůdcem žalovaného smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti. Přestože se žalobkyně v této věci podanou žalobou nedomáhá uzavření vlastní smlouvy dle smlouvy o smlouvě budoucí, okresní soud uvedl, že v souladu s § 1107 o.z. přechází závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu, a jiné pouze tehdy měl-li a mohl-li je ten, kdo nabude vlastnické právo, z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon, přičemž závady, které nepře