22 CO 21/2022-67 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Citovaným rozsudkem okresní soud ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 74 439,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 72 959,63 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 107,93 Kč. Ve výroku II. okresní soud žalobu ve zbývající části, v níž se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení úroku ve výši 24 849,78 Kč a úroku ve výši 21,99% ročně z částky 72 959,63 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení, zamítl. Ve výroku III. okresní soud žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 16 471,50 Kč k rukám advokáta žalobce. 2. Okresní soud takto shledal důvodnou žalobu v části zaplacení jistiny 74 439,63 Kč a zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 72 959,63 od 14. 10. 2020 do zaplacení a také v kapitalizované částce 2 107,93 Kč. Okresní soud ve věci rozhodl bez jednání s odkazem na § 115a o.s.ř., když vycházel ze žalobcem předložených listinných důkazů. Uzavřel, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru na kreditní kartě, podle níž je třeba výši úroku nalézt ve vyhlášených oznámeních banky s tím, že podmínky a způsob jejich vyhlášení smlouva neuvádí. Žalovaný sjednaný úvěr čerpal, ale nesplácel řádně, a proto žalobce úvěr ke dni 1. 11. 2019 zesplatnil a od smlouvy dopisem ze dne 17. 10. 2019 odstoupil. Okresní soud měl za to, že nejpozději ke dni 1. 11. 2019 žalovaný dlužil celkovou částku 98 971,73 Kč s tím, že dluh na jistině činil dle tvrzení žalobce 74 439,63 Kč a úroky z prodlení za dobu do 13. 10. 2020 žalovanou kapitalizovanou částku 2 107,93 Kč. K tomu okresní soud dodal, že žalovaný tvrzením ani důkazům žalobce nijak neoponoval. Na základě právního posouzení dle § 497 obchodního zákoníku okresní soud uzavřel, že žalovaný nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny sjednaného a poskytnutého úvěru, včetně poplatků a úroků z prodlení je důvodný. K tomu odkázal na § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že žalobce od smlouvy odstoupil, žalovaná jistina tak byla splatná nejpozději dne 1. 11. 2019 a od následujícího dne proto žalobci vznikl nárok na úroky z prodlení. 3. Ohledně žalovaného úroku z úvěru jednak v kapitalizované částce 24 849,78 Kč, a jednak ve výši 21,99 % ročně z částky 72 959,63 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení okresní soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. K tomu uvedl, že žalobce nárok na zaplacení úroků z úvěru dovozoval ze svého oznámení o úrokových sazbách ze dne 14. 2. 2018, na které smlouva odkazuje. Samotné oznámení však není opatřeno podpisem žalovaného a výše úroku není uvedena ani ve smlouvě o úvěru, a to ani rámcově svou minimální a maximální částkou. Ujednání o úroku z úvěru jako o podstatné náležitosti úvěrové smlouvy proto dle okresního soudu nelze považovat za určité ve smyslu § 37 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964, Sb., a proto je sjednané neplatně. Přitom okresní soud přihlédl k tomu, že žalovaný měl postavení spotřebitele, a uvedl, že odkaz na výši úvěrového úroku bez toho, aby bylo alespoň vymezeno pásmo, v němž se úrok může pohybovat, je neplatným ujednáním ve smyslu § 55 odst. 2 citovaného občanského zákoníku. 4. O náhradě nákladů řízení okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalobce byl, vyjma příslušenství, plně úspěšný. Proto žalobci přiznal právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2 980 Kč a na náhradu nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Takto žalobci přiznal odměnu za dva úkony právní služby po 4 100 Kč za přípravu a převzetí věci a dále podání žaloby dle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu a dále odměnu v poloviční výši za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 2 a 3 advokátního tarifu. Současně žalobci přiznal za tyto tři úkony paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a náhradu 21% DPH, tj. celkem 16 471,50 Kč. Tuto náhradu žalovanému uložil zaplatit žalobci podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce. Zdůvodnil, že o lhůtě k plnění rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 5. Proti citovanému rozsudku podal žalobce včasné odvolání, a to výslovně pouze proti výroku II., jímž byla žaloba zamítnuta v části žalovaných úroků z úvěrů. Žalobce poukázal na žalobu a její doplnění k výzvě a poučení okresního soudu ze dne 3. 5. 2021 a zopakoval, že úroková sazba 21,99 % se nachází v předloženém oznámení žalobce o úrokových sazbách v českých korunách ze dne 14. 2. 2018, na který odkazuje článek IV. smlouvy o úvěru ke kreditní kartě uzavřené mezi účastníky. Podle tohoto ujednání ve smlouvě je úroková sazba žalobcem vyhlášena zveřejněním v oznámení banky. Dále žalobce poukázal na článek VI., bod 4 uzavřené smlouvy, podle něhož jsou nedílnou součástí smlouvy podmínky pro vydávání a používání kreditních karet žalobce a přehled poplatků spojených s úvěrem ke kreditní kartě, které dlužník obdržel při podpisu smlouvy a s jejich obsahem výslovně souhlasil. Dle žalobce tak byla výše úrokových sazeb platně sjednána, neboť nedílnou součástí smlouvy jsou dle bodu 2 jejího dodatku ze dne 2. 12. 2010 všeobecné obchodní podmínky banky a žalovaný svým podpisem dodatku potvrdil, že se s těmito seznámil. K tomu žalobce uvedl, že dle čl. 2 všeobecných podmínek platí, že podpisem smlouvy nebo jejího dodatku klient stvrzuje, že se seznámil se zněním příslušných produktových podmínek a všeobecných podmínek, sazebníkem a oznámeními pro příslušnou bankovní službu a souhlasí, že se jimi bude řídit. Dle čl. 14 všeobecných podmínek je žalobce oprávněn úročit zůstatek úvěru roční úrokovou sazbou, která je stanovena ve smlouvě nebo v oznámení o úrokových sazbách, které je oprávněn jednostranně měnit. Zdůraznil, že dle čl. 37 všeobecných podmínek jsou užívány pojmy začínající velkým písmenem s definovaným významem, podle něhož je rozhodným oznámení o úrokových sazbách přehled všech úrokových sazeb vkladů a úvěrů a sazeb s nimi souvisejících. Poukázal také na čl. 32 všeobecných podmínek, podle něhož jsou uvedené dokumenty žalobcem uveřejňovány, a to v jeho obchodních místech a na jeho webových stránkách. Proto žalobce uzavřel, že žalovanému byla úroková sazba sdělena jak při podpisu smlouvy, resp. jejího dodatku, tak měl žalovaný dostatečnou a objektivní možnost se s její aktuální výší sám seznámit na kterékoli pobočce žalobce či na jeho internetových stránkách. Žalobce zdůraznil, že smluvní vztah mezi účastníky trval od roku 2002 a žalovaný si tak po velmi dlouhou dobu byl dobře vědom úrokových sazeb, na jejich změny nijak nereagoval a z čerpaných úvěrových prostředků je platil, když do deficitu se dostal až po 17 letech v roce 2019. Žalobce měl proto za to, že úroková sazba byla mezi účastníky platně sjednána a okresní soud se dopustil přílišného formalismu při aplikaci aktuálního náhledu na ochranu spotřebitele na smlouvu uzavřenou v roce 2002. Z uvedených důvodů žalobce navrhl změnu odvoláním napadeného výroku II. tak, že i v tomto odvoláním napadeném rozsahu bude žalobě zcela vyhověno. 6. Žalovaný se v odvolacím řízení nevyjádřil a k jednání odvolacího soudu, k němuž byl řádně a včas předvolán, se nedostavil. 7. Krajský soud věc při ústním jednání projednal v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 a § 211 o.s.ř. a citovaný rozsudek okresního soudu přezkoumal pouze v rozsahu podaného odvolání, tj. pouze v odvoláním nenapadeném výroku II. a závislém výroku III. o náhradě nákladů řízení. Při přezkoumání dle § 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř. krajský soud přihlížel jak k odvolacím námitkám, tak k důvodům v odvoláních neuplatněným a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné. 8. Krajský soud v souladu s § 213 o.s.ř. provedl dokazování žalobcem předloženými listinami, a to smlouvou o úvěru ke kreditní kartě ze dne [datum], včetně její přílohy - přehledu poplatků spojených s úvěrem ke kreditní kartě, a jejího dodatku ze dne 2. 12. 2010 Krajský soud zjistil, že písemná smlouva o úvěru ke kreditní kartě byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] pod registračním [číslo] žalobce se jí zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše sjednaného limitu 100 000 Kč s tím, že svoji pohledávku bude evidovat na uvedeném čísle účtu. Bylo sjednáno, že úvěr bude čerpán kreditní kartou, která byla žalovanému vydána, a žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši jedné desetiny vyčerpané jistiny úvěru s odkazem na čl. 5 podmínek pro vydávání a používání kreditních karet žalobce. Dále se žalovaný zavázal hradit od zahájení čerpání úvěru úroky z vyčerpané a dosud nesplacené částky jistiny ve výši úrokové sazby sjednané v článku IV. smlouvy. Takto bylo sjednáno, že úroková sazba je vyhlašována žalobcem zveřejněním v jeho oznámení, když k tomu bylo odkázáno na čl. 3 podmínek žalobce pro vydávání a používání kreditních karet. Splatnost jistiny a úhrady úroků byla sjednána měsíčně vždy k 25. dni s tím, že splátky budou hrazeny automatickým převodem z označeného bankovního účtu žalovaného. Dále si účastníci sjednali způsob předávání ozná