22 CO 234/2022-260 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud rozhodl tak, že zamítl návrh na určení, že výhybka č. [název] [anonymizováno] nacházející se na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále též„ výhybka [název] [anonymizováno]“ nebo„ výhybka“) je součástí železniční dráhy – vlečky žalobkyně nacházející se zejména na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále též“ vlečka žalobkyně”) (výrok I.), určil, že výhybka [název] [anonymizováno] je součástí vlečky žalobkyně a železniční dráhy – vlečky žalované nacházející se zejména na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a pozemcích parc. [číslo] parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále též„ vlečka žalované“) (výrok II.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), a žalované uložil nahradit náklady řízení státu ve výši 31 303,50 Kč (výrok IV.). 2. Okresní soud ke skutkové stránce věci uvedl, že mezi účastnicemi nebyly spory ohledně umístění vleček, tj. ohledně pozemků, přes které vedou jejich vlečky, ani sporu o tom, kde se nachází předmětná výhybka [název] a která to skutečně je. Okresní soud dále dospěl po skutkové stránce k závěru, že vlečka žalobkyně byla vybudována v roce 1985; tehdy byla ve vlastnictví státu, po roce 1990 byla ve správě [název] [anonymizována tři slova], event. [právnická osoba] ([název]). V roce 1996 žalovaná započala s budováním skladu hutních výrobků v prostoru, kde se nyní nachází předmětné vlečky; podmínkou územního rozhodnutí o tomto skladu bylo mj. napojení skladu odbočnou výhybkou z příjezdové koleje stávající vlečky a křižovatkou přes kolej stávající vlečky. Ke stavbě byly poskytnuty souhlasy dotčených subjektů včetně [název], tehdejších [název] [anonymizováno 5 slov], a byly stanoveny podmínky, za kterých měl být povolen zkušební provoz. Na trase měla být zřízena poměrová výhybka 1: 7,5 – 190. Takový výhybka byla na objednávku žalované vyrobena a dodána [název] [anonymizováno 6 slov] [obec] a nachází se zde i nadále, a to na pozemku parc. č. (nyní) [číslo] v k. ú. [část obce] a obci [obec] – jde o předmětnou výhybku č. [název] [anonymizováno]. V červnu 1997 bylo žalované povoleno užívání velkoobchodního skladu za současného užívání nové vlečkové koleje do skladu. 3. V roce 2010 prodala [název] [anonymizováno 5 slov] žalobkyni stavbu – vlečkové závodové prodloužení mj. v části v k. ú. [část obce], [územní celek], a to železniční vlečky (svršek a příslušenství) procházející přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] přičemž pozemky byly jiného vlastníka. Podle popisu ve smlouvě se železniční vlečka skládala z hlavní stavby, a to mj. z výhybky na železniční vlečce (a5). Znalec, který na objednávku prodávající vypracoval v roce 2004 posudek, na nějž kupní smlouva odkazovala, popsal oceňované nemovitosti, mj. i vlečku zde uvedenou, s tím, že na trase vlečky jsou též výhybky, bez jakéhokoli dalšího označení. 4. Vlečka je železniční dráha sloužící potřebě provozovatele zaústěná do celostátní nebo regionální dráhy nebo do jiné vlečky, výhybka je pak drážní zařízení v místě, kde se koleje rozdělují nebo spojují. Kolejová výhybka je součástí železničního svršku, obecně se vkládá do koleje z důvodu možného určení a měnění směru jízdy. Výhybka č. [název] [anonymizováno] byla vložena do původní koleje vlečky žalobkyně za účelem připojení později zřizované vlečky žalované a současně, aby nebyla znemožněna jízda po původní koleji i za místo připojení nově zřizované koleje poté, co tato nová kolej byla připojena do koleje původní. Výhybka je svým začátkem připojena k vlečce žalobkyně výměnovým stykem. Konce obou větví výhybky jsou k oběma vlečkám připojeny stejně. Odpojení této výhybky je poměrně snadné a nijak výhybku nepoškozuje, je v základním tvaru, takže možnost jejího dalšího využití po odpojení není zúžena. 5. Výše popsaný zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud po právní stránce tak, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též o. s. ř.). Podle okresního soudu je naléhavý právní zájem dán tím, aby byly zamezeny pochybnosti při dalším převodu vlečky jedné z účastnic na třetí osobu, když by tak mohlo dojít k omezení vlastnického práva této třetí osoby a nyní i žalobkyně k výhybce, pokud by byla shledána jejím vlastníkem, a přitom by ji mohla užívat jiná osoba bez jakéhokoli právního titulu, při dohadech o její údržbě a pod.. 6. Dále okresní soud uvedl, že pokud byla výhybka pořízena a do stávající vlečky zabudována žalovanou, pak výhybka nemohla kupní smlouvou z roku 2010 přejít na žalobkyni. Proto okresní soud zamítl žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku I. jeho rozsudku. 7. Podle okresního soudu byl pro určení právních vztahů k výhybce podstatný právní stav v době, kdy byla výhybka do vlečky vložena, tj. ve smyslu § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též o. z.) právní předpisy platné a účinné před 1. 1. 2014 Okresní soud na daný skutkový stav aplikoval ustanovení § 118 odst. 1, § 119 odst. 1 a 2 a § 120 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též obč. zák.) a § 5 odst. 1 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, a dospěl k následujícímu závěru. 8. Byla-li předmětnou výhybkou č. [název] [anonymizováno] napojena nově zřizovaná vlečka žalované na stávající vlečku (nyní) žalobkyně, přičemž se jedná o standardní výhybku bez nějakých konstrukčních zvláštností, a lze ji snadno odpojit, aniž by byla poškozena či znehodnocena, pak může být samostatnou věcí, která může být předmětem právních vztahů. Nicméně k tomu, aby výhybka plnila svůj účel, musí být napojena na koleje. Dráhy (kolejové) jsou přitom samostatnými věcmi, které mají své součásti, jimiž mohou být i výhybky. Účelem výhybky je možnost měnit směr kolejí, resp. směr jízdy po těchto kolejích. Takový účel plní v daném případě i předmětná výhybka č. [název] [anonymizováno], a bez tohoto zapojení by byla bez užitného významu; ten nabývá právě až v souvislosti s napojením na drážní těleso, kolej. Takové těleso pak tvoří funkční celek s požadovaným užitkem. Proto okresní soud dospěl k závěru, že výhybku č. [název] [anonymizováno] je třeba považovat za součást věci, resp. věcí, a to vlečky žalobkyně i vlečky žalované, a takto formulovanému žalobnímu petitu vyhověl. 9. O nákladech řízení rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žádná z účastnic náhradu nákladů řízení nepožadovala. O nákladech státu tvořených vyplaceným znalečným nekrytým zálohou složenou žalobkyní rozhodl okresní soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil jejich náhradu neúspěšné žalované. 10. Proti uvedenému rozsudku, a to výslovně pouze proti výrokům II., III. a IV., podala žalovaná včasné odvolání. Namítala předně, že rozsudek okresního soudu je nepřezkoumatelný, neboť jeho odůvodnění neodpovídá ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř. Podle žalované se okresní soud řídil svými subjektivními vjemy a nekriticky a dogmaticky přejal skutková tvrzení žalobkyně. Se skutkovými tvrzeními žalované či skutečnostmi svědčícími v její prospěch se okresní soud nevypořádal buď vůbec, nebo zcela nedostatečně, okresní soud také nehodnotil řádně důkazy a odůvodnění postrádá jakoukoli právní argumentaci. Žalovaná měla též za to, že v odůvodnění rozsudku okresního soudu zcela absentovalo odůvodnění existence naléhavého právního zájmu na daném žalobním návrhu. Podle žalované takový naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení dán nebyl. K tomu poukázala na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 17/95 či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2027/2008 a 3 Cdon 1338/96. 11. Dále žalovaná uvedla, že okresní soud dospěl ke správnému skutkovému závěru, že předmětná výhybka č. [název] [anonymizováno] byla pořízena žalovanou, která ji nechala na své náklady vyrobit v roce 1996 a zabudovat do stavby své koleje (vlečky). Proto nemohla být předmětná výhybka předmětem převodu vlastnictví mezi státem a žalobkyní v roce 2010 Okresní soud také podle žalované správně uvedl, že výhybka je samostatnou věcí, která může být samostatným předmětem právních vztahů, nicméně aby mohla plnit svůj účel, je nezbytné, aby byla napojena na koleje, a tím pádem se stává součástí kolejí, jež jsou v postavení věci hlavní; k tomu žalovaná poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1964/2003. Následně však okresní soud dospěl podle žalované k nesprávnému právnímu závěru, že předmětná výhybka je součástí jak vlečky žalované, tak vlečky žalobkyně. K povaze součásti věci, resp. věci složené, a k případnému přechodu vlastnického práva za situace, kdy se věc stává součástí předmětu díla, pak žalovaná poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2958/2008 a sp. zn. 32 Cdo 3051/2014. 12. Podle žalované závěr okresního soudu, že výhybka je sice samostatnou věcí, avšak k tomu, aby mohl být zcela využit potenciál výhyb