22 CO 33/2022-132 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zdržet se obtěžování žalobce zápachem z bytu [číslo] nacházejícího se v domě [adresa], postaveném na pozemku označeném jako stavební parcela parcelní [číslo] v obci a [katastrální uzemí] (vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce] [stát. instituce]) (výrok I.), žalované uložil nahradit do 3 dnů od právní moci rozsudku žalobci k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, jako zástupce žalobce, náklady řízení v částce 34 307 Kč (výrok II.) a rozhodl, že se žalobci z účtu Okresního soudu v Pardubicích vrací část soudního poplatku v částce 1 000 Kč (výrok III.). 2. Žalobce se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se obtěžování žalobce zápachem z bytu [číslo] nacházejícího se v domě [adresa], postaveném na pozemku označeném jako stavební parcela parcelní [číslo] v obci a [katastrální uzemí]. Tvrdil, že z uvedeného bytu vycházejí do společných prostor domu imise v podobě zápachu, a to v míře nepřiměřené místním poměrům. Tento zápach omezuje obvyklé užívání nemovitosti. Žalovaná byla v minulosti několikrát vyzvána k nápravě. Následně došlo ke zlepšení, ale situace se pak vrátila do neutěšeného stavu. 3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Za nepravdivé označila tvrzení, že pach se line z jejího bytu. Pach vychází z obuvi před jednotlivými byty. Dále z vazelíny používané na údržbu jízdních kol, čistících prostředků. Rovněž pak z moči a exkrementů od psů, kouření ve společných prostorech. Problémem je i obsazení sušárny jízdními koly, ona pak musí prádlo sušit v bytě. Kočičí stelivo (kočkolit) vynáší denně, jednou týdně myje svůj díl společné chodby. 4. Pokud jde o aktivní věcnou legitimaci žalobce, okresní soud ji dovodil s odkazem na závěry plynoucí z rozhodnutí Nejvyššího soudu z 11. 4. 2021, sp. zn. 29 Cdo 3269/2010 Okresní soud pak poukázal na specifičnost případu obtěžování pachem, kdy i v případě sofistikovaného posuzování míry zápachu například z čistírny odpadních vod či skládky odpadů odborník nabere na několika místech vzorky do speciálních vaků. Obsah vaků je pak v laboratoři vyhodnocován olfaktometrickou metodou, tj. subjektivně tzv.„ čichačem“. 5. Okresní soud nalezl skutkovou oporu pro vyslovené právní závěry ze zjištění z výslechu svědků, aniž by bylo třeba případně naznačeného znaleckého zkoumání. Poukázal na to, že věrohodnost slyšených svědků nebyla nikým zpochybněna a není zpochybňována ani důkazy v řízení provedenými. Jejich výpověď je vedena snahou popsat objektivně stav v domě a situaci žalované a dosáhnout řešení neutěšeného stavu, nikoli žalované nějak ublížit a způsobit jí obtíže. Svědci totiž i do budoucna budou s žalovanou sousedé a budou muset v domě v rámci možností koexistovat, tedy by jim například zveličování problému či vědomě nepravdivý popis situace nic pozitivního nepřinesly. Svědci jsou nejen přímými sousedy žalované z chodby (svědkyně [příjmení] a [příjmení]), ale i soused z bytu pod žalovanou (svědek [příjmení]) a pak i spoluobyvatel z jiné části domu (svědek [příjmení]). Přitom všichni popisují obtíže s žalovanou v zásadě shodně, jen se odlišují v tom, jak se k nim projevy zápachu dostávají. Svědkyně [příjmení] se dokonce snažila v minulosti žalované pomoci a byla (slušně řečeno) oslyšena. Navíc skutečnosti zjištěné z výslechu svědků korespondují i se závěry zjištěnými ze zprávy [název] z 24.9.2009. 6. Okresní soud poukázal na skutečnost, že žalované nic nebránilo, aby ona navrhla svědky (či označila jiné důkazy), které by vyslechnuté svědky znevěrohodnily, či by z nich bylo možno zjistit jiný skutkový stav, než jaký byl v řízení zjištěn. Bývalo by bylo nanejvýš vhodné, aby se zúčastnila soudem nařízeného místního šetření. To, že se z něj omluvila a přítomen byl pouze její zástupce, je samozřejmě jejím právem. Nicméně místní šetření bylo svoláno nejen z důvodu obhlídky místa samého, ale i z toho důvodu, aby se soud mohl pokusit o smírné vyřešení věci. Žalobce totiž po celou dobu řízení usiloval právě s ohledem na specifičnost sporu o to, aby věc byla urovnána smírnou cestou, jak tomu ostatně nakonec bylo ve vztahu s žalovaným [příjmení]. V daném typu sporu je totiž dobrovolná úprava chování účastníků nejvhodnějším řešením. Žalovaná tak při místním šetření mohla velice snadno přesvědčit žalobce a soud, že není třeba, aby věc byla řešena rozsudkem, pokud by seznámila zúčastněné s tím, jak kočky chová a jak řeší své bydlení v bytě. 7. Okresní soud při hodnocení důkazů nepominul, že při místním šetření byl stav na místě takový, jaký lze považovat v panelovém domě za běžný. Nicméně ve vazbě právě na výslechy svědků je zřejmé, že takový stav je u žalované spíše neběžný; zápach se šíří v situaci, kdy žalovaná svůj byt otevře směrem do společných prostor domu. Taková situace však na místním šetření nebyla. 8. Okresní soud dále vyložil, že žaloba, aby se vlastník věci zdržel obtěžování jiného nad míru přiměřenou poměrům, jakožto zvláštní typ negatorní žaloby, přichází v úvahu tam, kde neoprávněné rušení vlastníka ze strany rušitele trvá, resp. pokračuje, anebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu z 23. 8. 2021, sp. zn. 22 Cdo 2581/2011), a tak tomu je i v této věci. Je v zásadě notorietou, že při bydlení v bytovém domě dochází prakticky vždy k tomu, že z jednotlivých bytů pronikají do bytů ostatních či do společných prostor hluk a pachy například z připravovaného jídla či chovu zvířat a hluk. Žalované nelze upřít snahu, kterou zřejmě vyvinula před uskutečněním místního šetření. Toto ostatně našlo odraz v tom, že žalobce následně navrhl přerušení řízení dle § 110 občanského soudního řádu. 9. Ostatní provedené důkazy (tedy zejména výslechy svědků – uživatelů bytových jednotek v domě [adresa] v [obec]) svědčí o tom, že zápach linoucí se z bytu žalované je problémem dlouhodobým, setrvalým a hlavně nepřiměřeným ve vztahu k poměrům v domě. Tedy nejedná se o záležitost krátkodobou, řešitelnou a již s konečnou platností vyřešenou. Nejde ani o záležitost, která by byla toliko subjektivní a vycházela by například z přecitlivělosti určitého jednotlivce na pachy jdoucí ze sousedního bytu. Z provedeného dokazování naopak vyplývá, že jde o dlouhodobý, nelepšící se problém, jehož důsledky přesahují míru přiměřenou poměrům v panelovém domě. 10. Okresní soud proto žalobě s odkazem na ust. § 1013 odst. 1 o.z. žalobě vyhověl. 11. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. l občanského soudního řádu (o.s.ř.) Přiznal úspěšnému žalobci proti žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty jsou představovány soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč (soudní poplatek ve výši 2 000 Kč se týkal žalovaného [jméno] [příjmení]), odměnou advokáta dle § 8 odst. 2 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. v rozsahu 15 x 1 500 Kč za převzetí zastoupení advokátem, předžalobní výzvu, sepis žaloby, repliku z 13. 6. 2019, podání ve věci samé z 20. 9. 2019, 9. 3. 2020, 16. 9. 2020 a 26. 7. 2021, účast na jednáních 23. 9. 2019, 1. 12. 2020, 21. 9. 2021 (trvalo déle než dvě hodiny), účast na místním šetření, sepis návrhu dohody o mimosoudním vyřešení věci. Dále jsou náklady představovány paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni uskutečnění úkonu, za výše specifikované úkony, 14x po 300 Kč. Rovněž pak jsou náklady řízení dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu představovány daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce. 12. Okresní soud neshledal i přes obtížnou majetkovou situaci žalované důvody pro aplikaci § 150 o.s.ř. Žalobce se snažil urovnat spor s oběma původně žalovanými hlavně smírnou cestou. U žalovaného [jméno] [příjmení] se to povedlo, zejména s ohledem na jeho aktivní přístup k věci. Žalovaná se neúčastnila jediného jednání, nesouhlasila s účastnickým výslechem. To je samozřejmě jejím právem, nicméně na jednání by bývalo bylo možno mnohé problémy mezi účastníky probrat a nastavit režim rozumného fungování v domě. Totéž platí přiměřeně i pro místní šetření. To okresní soud svolal nejen z důvodu obhlídky stavu na místě, ale i z toho důvodu, aby se pokusil urovnat vztahy mezi účastníky. 13. Odměna ustanoveného zástupce žalované bude s ohledem na výsledek řízení vyplacena po právní moci tohoto rozsudku ze státních prostředků. 14. Vzhledem k tomu, že řízení mezi žalobcem a žalovaným [jméno] [příjmení] bylo zastaveno před zahájením jednání, rozhodl okresní soud ve smyslu § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobci. 15. Proti rozsudku podala včas odvolání žalovaná. Namítala nesprávná skutková zjištění z provedených důkazů a nesprávné právní posouzení věci. Ve vztahu ke skutkovým zjištěním namítala nevěrodnost slyšených svědků, kteří vůči ní vystupují dlouhodobě negativně. Pro posouzení věci měla za rozhodné místní šetření uskutečněné