22 CO 99/2022-159 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Citovaným rozsudkem okresní soud ve výroku I. zamítl žalobu, aby žalovaný 1) byl povinen adresovat panu [titul] [jméno] [příjmení] do 10 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku písemnou omluvu konkrétně uvedeného znění. Ve výroku II. žalované 2) uložil povinnost adresovat panu [titul] [jméno] [příjmení] do 10 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku písemnou omluvu shodného konkrétního znění, a to„ Vážený pane [anonymizováno], přijměte prosím moji omluvu za mé nepravdivé obvinění z trestného činu krádeže dřeva v období od [datum] – [datum] na parcele [číslo] když jsem si vědoma, že k této krádeži z Vaší strany nedošlo, ani nebyl Vámi k podobnému jednání dán příkaz jiným osobám. Za nepravdivé obvinění Vaší osoby se tímto omlouvám.“ Ve výroku III. okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce proti žalovaným 1) a 2) společně a nerozdílně domáhal zaplacení náhrady za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč a ve výroku IV. žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému 1) náklady řízení ve výši 19 475 Kč k rukám advokáta žalovaného 1). Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2) okresní soud ve výroku V. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a ve výroku VI a VII. rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů státu tak, že žalobci uložil povinnost k náhradě nákladů České republice v částce 425,86 Kč a žalované 2) v částce 141,95 Kč, vždy na účet okresního soudu do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Okresní soud zdůvodnil, že podanou žalobou se žalobce proti žalovaným 1) a 2) domáhal pro [titul] [jméno] [příjmení] jako poškozeného starostu konkrétní písemné omluvy a zaplacení nemajetkové újmy 50 000 Kč, a to za nepravdivé obvinění starosty z trestného činu krádeže dřeva a nařčení, že z titulu své funkce starosty vyslal zaměstnance obce do lesa žalovaných, aby zde odcizili dřevo v období od [datum] do [datum] s tím, že v přestupkovém řízení se jednání starosty tvrzené žalovanými nepodařilo prokázat. Nařčením žalovaný však starostovi vznikla vážná újma na pověsti i na důstojnosti a dále újmu na pověsti utrpěl také ve svých ostatních životních, pracovních a zájmových rolích. 3. Žalovaní 1) a 2) žalobu odmítli jako zcela nedůvodnou s tím, že ze strany starosty se jedná o dlouhodobé šikanózní jednání vůči nim a o odvetu za dlouholetou aktivitu žalované 2) jako opoziční zastupitelky obce, která bojuje proti nekalým praktikám starosty. Uvedli, že starostu nikdy ze žádného protiprávního jednání nenařkli. 4. Při právním posouzení okresní soud vycházel z právní úpravy ochrany osobnosti dle občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.) v § 82 a násl. o.z., podle níž je předmětem žaloby satisfakční nárok na přiměřené zadostiučinění omluvou a finanční náhradou z důvodu způsobení nemajetkové újmy ve smyslu obecných ustanovení o náhradě vzniklé újmy dle § 2910 věty první o.z. Takto platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Dle § 2956 o.z. platí, že vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil s tím, že jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. 5. Dále okresní soud odkázal na § 83 odst. 1 věty první o.z., podle něhož platí, že souvisí-li neoprávněný zásah do osobnosti člověka s jeho činností v právnické osobě, může právo na ochranu jeho osobnosti uplatnit i tato právnická osoba. Za jeho života však jen jeho jménem a s jeho souhlasem. Dle okresního soudu žalobce v dané věci uplatňuje práva na ochranu osobnosti poškozeného starosty s jeho souhlasem a v jeho prospěch, neboť se domáhá omluvy adresované poškozenému starostovi a zaplacení finanční satisfakce pro něho. Poškozeným je starosta obce a zásah do jeho osobnosti nastal v souvislosti s výkonem této funkce. Proto okresní soud uzavřel, že v souladu s § 83 o.z. žalobce jako aktivně legitimovaný uplatnil v dané věci nárok poškozeného starosty na ochranu jeho osobnosti tím, že se pro něho domáhá omluvy a zaplacení částky 50 000 Kč jako přiměřeného zadostiučinění za zásah spočívající v tom, že žalovaní poškozeného neoprávněně obvinili z krádeže svého dřeva. 6. Okresní soud provedl dokazování výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [příjmení] a dále předloženými listinami, včetně spisu [stát. instituce] o přestupkovém řízení sp.zn. [spisová značka] [spisová značka] [anonymizováno], fotodokumentace a záznamu rozhovoru mezi žalovanými a [jméno] [příjmení]. 7. Zdůvodnil, že se nejprve zabýval tím, zda žalovaní 1) a 2) tvrzený výrok skutečně vyřkli. Vzal za prokázané, že žalovaný 1) podal oznámení na podezření ze spáchání protiprávního činu, ve kterém uvedl, že dne [datum] a [datum] zaměstnanec [anonymizováno] odvezl zhruba 1,5 kubíku palivového dřeva, které měl žalovaný 1) složené na lesní cestě p. [číslo] v obci [obec]. Policejní orgán provedl šetření, mimo jiné telefonickým hovorem se zaměstnankyní [anonymizováno], která uvedla, že práci zaměstnancům přiděluje starosta obce. Následně policejní orgán oznámil správnímu orgánu podezření z přestupku, kterého se měl dopustit starosta obce. Dle okresního soudu tak bylo prokázáno, že ve fázi šetření přestupku žalovaný 1) ani žalovaná 2) neoznačili starostu obce za pachatele protiprávního činu spočívajícího v odcizení dřeva, natož aby tak učinili veřejně mimo souvislost s šetřením oznámeného protiprávního činu. K výpovědi svědka [příjmení] o tom, že když za ním žalovaní přišli následující den po odvozu dřeva a ptali se ho, proč jej starosta poslal krást dřevo, okresní soud uvedl, že svědek neoznačil konkrétní osobu, která mu toto měla sdělit. Zároveň měl okresní soud svědectví v této části za vyvrácené nahrávkou rozhovoru žalovaných se svědkem [příjmení], z níž jednoznačně vyplývá, že žalovaní starostu neoznačovali jako pachatele, ale pouze se svědka [příjmení] ptali, kdo jej pro dřevo poslal a svědek jim na to sdělil, že starosta a pan [příjmení] a žalované odkázal na policii. Okresní soud uzavřel, že z žádného z provedených důkazů nebylo zjištěno, že žalovaný 1) výslovně sděloval o starostovi, že krade dřevo. Naopak bylo zjištěno, že žalovaný 1) vždy uváděl, že dřevo odvezl svědek [příjmení], který mu sdělil, že jej pro dřevo poslal starosta a hranice v terénu mu ukázal pan [příjmení], což bylo zachyceno také nahrávkou rozhovoru. Dle okresního soudu proto bylo prokázáno, že žalovaný 1) pouze podal oznámení na podezření ze spáchání protiprávního činu, a to na neznámého pachatele, když za pravděpodobného pachatele byl starosta obce označen až následně policejním orgánem. 8. Okresní soud podrobně zdůvodnil, že pro vznik povinnost nahradit nemajetkovou újmu musí být splněny čtyři zákonné předpoklady, a to existence protiprávního činu, vznik újmy, příčinná souvislost mezi protiprávním činem a vznikem újmy a také zavinění. Uvedl, že čin zákonem dovolený, kterým je podání oznámení na případný přestupek či trestný čin, nemůže být protiprávní, a proto pouze na základě podání takového oznámení nemohla žalovanému 1) vzniknout povinnost nahradit nemajetkovou újmu starostovi, a to pro absenci protiprávnosti jednání. Žalobce ani po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. ohledně doplnění tvrzení a důkazů k tomu, že žalovaný 1) komukoliv sděloval, že starosta krade dřevo, tvrzení neprokázal, a proto okresní soud žalobu proti žalovanému 1) zcela zamítl s tím, že žalovaný 1) nezasáhl do absolutních osobnostních práv starosty. 9. Ze shora uvedených závěrů vycházel okresní soud také ve vztahu k žalované 2), k níž však vzal dále za prokázané, a to ze svědecké výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení], že žalovaná 2) této svědkyni výslovně sdělovala, že starosta krade dřevo. Okresní soud výpověď uvedené svědkyně hodnotil jako věrohodnou, neboť pouhou okolnost, že svědkyně sdělovala své vjemy právní zástupkyni žalobce, nehodnotil jako znevěrohodnění s tím, že ze svědecké výpovědi nevzešlo podezření, že by svědkyně byla naváděna, jak má vypovídat. Uvedl, že přestože žalovaná 2) není k této svědkyni v bližším přátelském vztahu a udržují spolu vztahy pouze kolegiální, žalovaná 2) jí výslovně sdělila, že„ starosta krade dřevo“, a to v době před volbami, ve kterých svědkyně kandidovala do zastupitelstva obce spolu se starostou. Okresní soud dodal, že je obecně známo, že komunální volby v obci [obec] proběhly v roce 2018, a proto je třeba sdělení žalované 2) zasadit do tohoto časového rámce. 10. Při právním posuzování takto prokázaného skutkového stavu okresní soud nejprve posuzoval, zda žalovaná 2) jednala v mezích svého práva na svobodu projevu dle čl. 17 Listiny základních práv a svobod, či zda došlo k porušení práv na ochranu osobnosti žalobce dle čl. 10 Listiny. Zdůvodnil, že výrok žalované 2) není ve smyslu závěrů citované ustálené judikatury hodnotícím soudem, ale je skutkovým tvrzením, u něhož lze verifikovat (ověřit), zda jde o pravdivou informaci, jejíž sdělení samo o sobě nezasahuje