23 CO 297/2021-194 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl požadavek žalobkyně na zaplacení částky 792.156 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 24. 7. 2019 do zaplacení (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 1.500 Kč (výrok II.). 2. Z odůvodnění vyplývá, že okresní soud rozhodoval o požadavku žalobkyně na zaplacení výše uvedené částky, které se žalobkyně domáhala jako regresní náhrady za vyplacené pojistné plnění [právnická osoba] [rok] [anonymizováno]. za škodu na tryskacím boxu a strojním zařízení, kterou měl způsobit žalovaný při svařování nebo řezání kovové konstrukce zárubně dvoukřídlých vrat v budově průmyslového objektu na parcele č. st. [číslo] na ulici [anonymizováno] [adresa] v [obec], jehož provozovatelem je [právnická osoba] [rok] [anonymizováno]. Žalobkyně tvrdila, že na předmětu svařování byl dřevěný rám, tedy hořlavá látka. Jednalo se tak o svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření a žalovaný měl po skončení svařování zajistit požární dohled po dobu osmi hodin, což neučinil. Žalovaný navíc svařoval bez platného svářečského průkazu. 3. Žalovaný s požadavkem žalobkyně nesouhlasil. Popíral, že by jeho jednáním vznikla škoda. Sice svářel bez platného průkazu, za což byl uznán přestupkově vinným, prováděl ale jednoduchou práci – navaření čtyř pantů. Na materiálové složení boxu se dotazoval [titul] [jméno] [příjmení], který mu sdělil, že se jedná o celoplechovou konstrukci s nehořlavou výplní. Po skončení místo svařování dvakrát prolil a řekl zaměstnancům provozovny, aby jej ještě prolili vapkou a místo každé dvě hodiny kontrolovali. 4. Soud prvého stupně vycházel z toho, že dne [datum] prováděl žalovaný svařování na dvoukřídlých vratech tryskacího boxu v areálu [právnická osoba] [rok] [anonymizováno] v [obec]. Tryskací box téhož dne vyhořel. Komponenty tryskacího boxu (lakovací linky na nanášení práškových barev) dodala [právnická osoba] [rok] [anonymizováno] [právnická osoba] [název] [obec] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dle smlouvy o dílo ze dne [datum], [číslo] [rok]. V projektu lakovací linky ze září 2007 (vyžádaného soudem v řízení) není uveden údaj o materiálovém složení stěn provozovny. Dle vyjádření [právnická osoba] cena opravy tryskacího boxu byla odhadnuta na 1.041.226 Kč. Žalovaná vyplatila dne 11.10.2017 a 6.11.2017 na pojistném plnění [právnická osoba] [rok] [anonymizováno] [obec] částku 583.911 Kč a 208.245 Kč. 5. Podle vyjádření HZS [územní celek] vznikl dne 28.7.2017 požár v rozmezí od 15:30 do 16:30 hodin. Příčinou požáru bylo svařování nebo řezání kovové konstrukce zárubně dvoukřídlých vrat. Požárem byl poškozen tryskací box, včetně vybavení, a část obvodové konstrukce objektu lakovny. U [právnická osoba] [rok] [anonymizováno] nebylo zjištěno porušení předpisů a norem na úseku požární ochrany. Žalovaný porušil ust. § 5 odst. 1 písm. c) zák. č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. 6. Dle příkazu HZS [územní celek] ze dne 4. 5. 2018 žalovaný spáchal přestupek podle § 76 odst. 1 písm. k) zákona o požární ochraně, když dne [datum], kdy v době od 10:00 do 14:00 hodin prováděl svářečské práce bez platného svářečského průkazu. Podle odůvodnění příkazu nebylo prokázáno, že v přímém důsledku přestupku došlo ke vzniku škody. 7. Z odborného vyjádření HZS okresní soud zjistil, že požárním ohniskem byla svislá konstrukce tryskacího boxu vedle pravého křídla ocelových vrat. Kriminalistickým ohniskem byl pravý horní svár na ocelové zárubni při pohledu zvenčí. Iniciátorem požáru byla mechanická jiskra řezání či broušení kovů nebo žhavá okuje od svařování. V době příjezdu první jednotky požární ochrany nebyla přítomna osoba, která by zajišťovala dohled po svařování. Svislá konstrukce tryskacího boxu obsahovala i hořlavé materiály, dřevěný rám, OSB desky a gumu. Z vnější strany byl plech a uvnitř stěny nehořlavá izolace. Hořlavé materiály nebyly z venku viditelné. Úmyslné zapálení třetí osobou bylo vyloučeno. Pokud by došlo k vyhodnocení podmínek požární bezpečnosti a byl by zajištěn dohled po dobu minimálně 8 hodin, nedošlo by k rozšíření požáru. Ten se šířil prvotně ve stavební konstrukci, po jejím prohoření se rozšířil na technologické vybavení. 8. Soud prvého stupně učinil zjištění z výslechu svědkyně [titul] [jméno] [příjmení], vyšetřovatelky HZS, o tom, že v místě požáru nebyly žádné viditelné hořlaviny, teprve po požáru a rozebrání konstrukce bylo zjištěno, že konstrukce je uvnitř dřevěná. Žalovaný neměl jak zjistit, že jsou uvnitř hořlavé konstrukce. Pokud by to zjistil, mohlo dojít ke stanovení podmínek požární bezpečnosti a mohl být zajištěn dohled, poté by škoda byla minimální. Dále svědkyně uvedla, že se za 8 let praxe nesetkala s požárem vzniklým z důvodu skryté hořlaviny, kdy nestačí vizuální kontrola. Na místě požáru nebyly žádné stopy svědčící pro úmyslné zapálení třetí osobou. 9. Soud prvého stupně dále vyslechl svědka [jméno] [příjmení] (kolegu žalovaného), který vypověděl, že žalovanému pomáhal na místě. Samotné svařování prováděl žalovaný. Před zahájením svařování v místě zkontrolovali podmínky požární bezpečnosti. Box měl betonovou podlahu a ocelové opláštění. Konstrukce boxu byla z 30 % perforovaná korozí. Pod pláštěm byl vidět nehořlavý orsil. Perforace zakryli namočenými hadry. Vedoucí lakovny [jméno] [příjmení] donesl dva kýble s vodou. Po svaření pracovníkům sdělil, že je místo třeba 8 hodin hlídat. Pan [příjmení] uvedl, že hlídku zajistí. Pracovníci lakovny si dovezli vapku, místo prolili vodou. Ještě kolem 16. hodiny telefonoval pan [příjmení] z místa svařování, že je s prací spokojen a ubezpečil žalovaného, že hlídka pokračuje. Pokud by jim neřekli, že místo přebírají, žalovaný nebo on by zůstal na požární hlídce. 10. Soud prvého stupně poté uzavřel, že dne [datum] prováděl žalovaný svařování na dvoukřídlých vratech tryskacího boxu v areálu [právnická osoba] [rok] [anonymizováno] v [obec]. Svařoval bez platného svářečského průkazu. V důsledku svařování nebo tomu předcházejícího řezání či broušení došlo k požáru tryskacího boxu. Pro úmyslné zapálení třetí osobou nesvědčí žádný důkaz. Tryskací box byl oplechovaný, uvnitř byla nehořlavá izolace a pod ní hořlavé materiály, jak vyplývá z odborného vyjádření HZS k požáru ze dne [datum]. Před zahájením svařování nebyly na místě žádné jiné hořlaviny, než skryté. Oplechování tryskacího boxu nebylo celistvé, v dírách byla vidět nehořlavá izolace (jak vyplývá z výpovědi svědka [příjmení], žalovaného a vyjádření HZS). Žalovaný se dotazoval na materiálové složení tryskacího boxu za přítomnosti mistra dílny a nemohl podmínky požární bezpečnosti zjišťovat jinak než vizuálně či dotazem, neboť destruktivní kontrola byla vyloučena z povahy věci. Projekt tryskacího boxu neměl žalovaný k dispozici a ani soudem vyžádaná dokumentace (od původního dodavatele) neobsahuje údaje o materiálovém složení stěn lakovací linky. Pokud by byly stanoveny podmínky požární bezpečnosti a na místě byla hlídka, byla by škoda minimální. Konkrétní postup při vyhodnocování požárního nebezpečí není stanoven ani technickou normou ČSN. Cena opravy vyhořelého boxu činila 1.041.226 Kč a z této ceny byla částka 792.156 Kč proplacena poškozené společnosti žalobkyní jako pojistné plnění. Žalovaný byl uznán přestupkově vinným toliko za přestupek spočívající ve svařování bez průkazu. 11. Okresní soud poté nárok žalobkyně posuzoval ve smyslu ust. § 2820 odst. 1, § 2910 o.z., dále dle ust. § 5 odst. 1 písm. c) zák. č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a dále dle ust. vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách. 12. Soud prvého stupně dovodil, že nárok žalobkyně není důvodný. Žalovaný sice jednal v rozporu s vyhl. č. 87/2000 Sb., když zahájil svařování, aniž mohl prokázat svoji odbornou způsobilost, kdy svařoval bez platného svářečského průkazu v rozporu s § 3 odst. 10 písm. d) této vyhlášky, nicméně toto zaviněné a protiprávní jednání není v příčinné souvislosti se vznikem škody. Požár by vznikl a rozšířil se ve stejném rozsahu i v případě, pokud by žalovaný měl platný svářečský průkaz. 13. Žalovaný byl rovněž povinen vyhodnotit podmínky požární bezpečnosti, včetně požárního nebezpečí, které představují hořlavé látky obsažené ve stavebních konstrukcích dle § 3 odst. 1 vyhl. č. 87/2000 Sb. Případné porušení této povinnosti by již bylo v příčinné souvislosti se vzniklou škodou, neboť pokud by se na dřevěné součástky ukryté uvnitř oplechování přišlo, muselo by dojít ke stanovení požárního dohledu po dobu nejméně 8 hodin dle § 2 písm. g) a c) a § 4 odst. 1 a 2 této vyhlášky, což by mohlo zabránit rozšíření požáru na celý tryskací box. 14. Z provedeného dokazování vyplývá, že na místě svařování nebyly žádné hořlavé materiály, které by nebyly skryté. Místo svařování žalovaný zkoumal vizuálně a dotazem na pracovníky objednatele za přítomnosti mistra dílny. Vizuální zkoumání mělo v této konkrétní věci zvýšenou hodnotu, neboť díky perforacím bylo částeč