23 CO 339/2021-405 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud uložil žalované zaplatit žalobci 844.094 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 703.543 Kč od 2. 7. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 140.551 Kč od 4. 2. 2017 do zaplacení (výrok I.) a dále žalované uložil nahradit žalobci náklady řízení ve výši 219.124 Kč (výrok II.). 2. Z odůvodnění vyplývá, že okresní soud rozhodoval o požadavku žalobce, uplatněném u soudu žalobou dne 22. 12. 2017, na zaplacení částky 844.094 Kč, kterou se měla žalovaná dle tvrzení žalobce bezdůvodně obohatit, když za ni žalobce v období let 2003 – 2013 zaplatil splátky kupních cen pozemků [název] [anonymizováno] [země] (či [název] [anonymizována dvě slova]). Žalobce tvrdil, že mezi ním a žalovanou (obdobně mezi ním a [jméno] [příjmení]) byla uzavřena dohoda o tom, že žalovaná jako členka družstva odkoupí pozemky dle zák. č. 95/1999 Sb. od [název] [anonymizováno] [země] (či [název] [anonymizována dvě slova]), příslušné splátky kupních cen za pozemky bude hradit žalobce a po jejich plném zaplacení dojde k převodu vlastnictví pozemků na žalobce. Uzavření této dohody potvrzuje dopis [jméno] [příjmení] ze dne 4. 4. 2013 a smlouva budoucí kupní ze dne [datum]. Žalovaná je bývalá členka družstva, předsedkyně představenstva a do roku 2013 pracovala jako hlavní ekonomka žalobce. [jméno] [příjmení] byl předsedou žalobce, který byl odvolán dne 7. 3. 2013. Po skončení spolupráce účastníků se žalovaná v rozporu s předchozím ujednáním začala chovat jako vlastník pozemků, znemožnila žalobci jejich užívání a po uzavření nájemních smluv s jiným zemědělským družstvem začala inkasovat nájemné. Nereagovala na výzvy k uzavření dohod o převodu vlastnického práva k dotčeným pozemkům. Odmítla nahradit škodu. Za období od ledna 2014 do února 2016 požádal žalobce [příjmení] [název] [název] o vrácení splátek kupních cen, neboť ty hradila žalovaná paralelně. 3. Žalobce zdůraznil, že plnil za žalovanou na základě výše uvedeného právního důvodu, v dobré víře splácel splátky kupní ceny, a pokud po žalované požadoval převod pozemků, začalo se ukazovat, že žalovaná nemá v úmyslu dohodu dodržet. Došlo tak na její straně k bezdůvodnému obohacení. Pokud se žalovaná dovolává promlčení, je její jednání nemravné. Žalovaná a [jméno] [příjmení] zneužili své postavení a funkce v představenstvu žalobce, za peníze žalobce nakoupili pozemky v hodnotě miliónů korun, a mají z nich příjem. Šlo o zřejmý konflikt zájmů a zneužití informací v obchodním styku. Orgány činné v trestním řízení sice případ odložily, lze ale dovodit, že žalovaná se zjevně obohatila o hodnotu všech pozemků v řádech 10 milionů Kč a brání se úhradě skutečně vynaložených prostředků zaplacených za ni žalobcem. 4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že pouze ona a předseda družstva [jméno] [příjmení] byli ochotni nést riziko a koupit pozemky. Zajistili tak koupi pozemků, které mohl žalobce užívat, brát z nich výnosy a čerpat dotace. Žalovaná namítla promlčení uplatněného nároku s tím, že promlčecí námitka není uplatněna v rozporu s dobrými mravy. Dřívější jednání nelze poměřovat s dnešní tržní hodnotou pozemků. Žalovaná poukázala na to, že byla ze strany žalobce křivě obviněna, bylo na ni podáno trestní oznámení. Jednáním žalobce byla poškozena, ze svého pracoviště byla vyhnána, ač trval její pracovní poměr, nemohla řádně předat svou agendu. Nebyla jí vyplacena ani mzda, musela se jí domáhat soudně. Žalobce nikdy neplatil žádné nájemné v období let 2004 až 2013 a čerpal na pozemky dotace v uvedeném období nejméně ve výši 2.475.390,80 Kč. 5. Soud prvého stupně vycházel z toho, že žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice 27 pozemků v k.ú. [část obce] u [obec], 22 pozemků v k.ú. [obec] u [obec], 26 pozemků v k.ú. [obec]. Nabývacími tituly jsou kupní smlouvy uzavřené mezi [název] [anonymizováno] [země] a žalovanou dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Z potvrzení [název] [anonymizována dvě slova] okresní soud zjistil, že s žalovanou byly uzavřeny tyto kupní smlouvy a do 31. 12. 2013 bylo na zálohách na kupní ceny zaplaceno celkem 890.562 Kč. 6. Z výpisu z obchodního rejstříku učinil okresní soud zjištění o tom, že žalobce vznikl 30. 4. 1993, žalovaná byla zapsána jako členka představenstva 28. 5. 1996 a vymazána dne 28. 5. 2013, [jméno] [příjmení] působil jako předseda žalobce od 30. 4. 1993 do 28. 5. 2013. Podle nájemní smlouvy ze dne [datum] žalovaná pronajala žalobci 15 pozemků. 7. Dále vycházel okresní soud z toho, že dne 21. 5. 2015 oznámil [název] [anonymizováno 6 slov] [obec] žalobci, jako uživateli půdy, že provedl aktualizaci evidence pozemkových parcel v k.ú. [obec] u [obec] tak, že jako uživatel bude nadále místo žalobce zapsána žalovaná. Námitky žalobce proti tomuto rozhodnutí Ministerstvo zemědělství rozhodnutím ze dne 27.7.2015 zamítlo a rozhodnutí potvrdilo. Z odůvodnění vyplývá, že vycházelo z vlastnictví pozemků žalované, která nájemní smlouvu žalobci vypověděla dne 9.9.2013 a nájem zanikl uplynutím jednoroční výpovědní doby, počínající od 1.10.2013 Smlouvu o budoucí kupní smlouvě ze dne [datum] shledalo ministerstvo za neurčitou. 8. Žalobce na podporu svých tvrzení předložil kopii smlouvy budoucí kupní ze dne [datum], která měla být uzavřena mezi účastníky. Žalovaná popřela, že by takovou smlouvu uzavřela. Dle obsahu smlouvy měly být pozemky ve vlastnictví žalované, které nakoupila od [název] [anonymizováno] a jež splácí a zemědělsky obhospodařuje žalobce (evidované v katastru nemovitostí v k.ú. [část obce] u [obec], [obec] u [obec], [obec] u [obec], [obec] u [obec] a [obec]), převedeny na žalobce na základě kupních smluv uzavřených do konce roku 2030, a to vždy do 3 měsíců po splacení kupní ceny konkrétního pozemku po výzvě jedné ze stran. Kupní cena měla odpovídat částce zaplacené žalobcem [název] [anonymizováno] a měla být uhrazena zápočtem s ohledem na její předchozí financování žalobcem. 9. Z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 1. 12. 2015, č. j. 8 C 117/2015-43, který nabyl právní moci dne 19. 12. 2015, okresní soud zjistil, že byla zamítnuta žaloba žalobce proti [jméno] [příjmení] o uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu ohledně pozemků v k.ú. [obec], k.ú. [obec] u [obec] a k.ú. [obec] u [obec]. Soud své rozhodnutí založil na tom, že smlouva o smlouvě budoucí, z níž žalobce odvozoval svůj nárok, byla předložena pouze v kopii, žalovaný sporoval její pravost, včetně svého podpisu. Nebyl předložen originál listiny pro znalecký posudek a nebyla prokázána pravost listiny. Pozemky v budoucí smlouvě také nebyly řádně identifikovány a takový nedostatek nelze nahradit výkladem. 10. Z vyrozumění Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 9. 2. 2016 okresní soud zjistil, že žalobci bylo oznámeno, že jeho další trestní oznámení nebude postoupeno policii ani nebudou přijímána další opatření a na další podání nebude reagováno, neboť jde o shodná podání ze dne 21. 1. 2014. Novým bylo pouze dohledání smlouvy o smlouvě budoucí kupní, kterou ale žalobce nepředložil. Jednání podezřelých nenaplňuje znaky trestného činu, neboť sám žalobce uvádí, že podezřelí neměli v okamžiku koupě pozemků úmysl si je ponechat. Krajské státní zastupitelství poté dne 21. 6. 2016 vyrozumělo žalobce o tom, že postup okresního státního zástupce byl zákonný a podnět žalobce byl jako nedůvodný odložen. 11. Ze spisu Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. 108 C 44/2017 okresní soud zjistil, že v tomto řízení se žalobce domáhal vydání bezdůvodného obohacení proti [jméno] [příjmení] ve výši 2.005.403 Kč z totožného důvodu jako proti žalované. V řízení byli slyšení svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (bývalí členové představenstva žalobce), kteří vypověděli, že na představenstvu se mluvilo o tom, že pozemky na sebe koupí žalovaná a [jméno] [příjmení] a později pozemky na družstvo převedou. Nový předseda žalobce od 7. 3. 2013, pan [příjmení], uvedl, že nejprve [jméno] [příjmení] po svém odvolání asi týden spolupracoval, pokud ale požadovali smlouvu o smlouvě budoucí na převod pozemků, řekl, že neexistuje. Poté byla podána žaloba na nahrazení projevu vůle a trestní oznámení, které bylo odloženo. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že žalobce chtěl nejprve převést pozemky, později vrátit peníze. Svědek [titul] [jméno] [příjmení], který zastupoval [jméno] [příjmení] v roce 2013, vypověděl, že bylo jednáno o smírném řešení, kdy byla žalobci nabízena dohoda, že žalovaná a [jméno] [příjmení] zaplatí žalobci to, co zaplatil žalobce za pozemky a zaplacené pozemky již budou žalobci převedeny, na to žalobce nepřistoupil. Podané trestní oznámení v roce 2013 pak znemožnilo další dohody. 12. V řízení byla vyslechnuta žalovaná jako účastnice řízení. Uvedla, že u žalobce pracovala od roku 1993 do roku 2013. Státní pozemky mohli kupovat pouze členové družstva, nikdo jiný do toho nechtěl jít než ona a [jméno] [příjmení]. Nákup a kupní ceny se řešily každý měsíc na představenstvu a