27 CO 12/2022-91 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozhodnutím zastavil řízení v části, v níž bylo navrhováno nařízení soudního prodeje zástavy pro zajištění pohledávky vzniklé smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] v rozsahu jistiny 1 107 649,13 Kč, smluvního úroku 20 % ročně z částky 2 027 214,11 Kč za období od 9. 4. 2021 do 29. 6. 2021 v celkové výši 92 350,87 Kč (výrok I), k uspokojení zajištěné pohledávky zástavní věřitelky spočívající v dlužné jistině zesplatněného úvěru dle smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve výši 919 564,98 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 919 564,98 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení, nejvýše však do částky 30 000 000 Kč jako součtu jistiny a úroku, jakož i k uspokojení nákladů tohoto řízení a nákladů, které vzniknou prodejem zástavy, nařídil soudní prodej zástavy, a to pozemku par. [číslo] – [anonymizována dvě slova], zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [anonymizováno], [územní celek], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok II), a v rozsahu zastavené části řízení rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). 2. V odůvodnění usnesení okresní soud uvedl, že zástavní věřitelka se domáhala nařízení soudního prodeje zástavy. Tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] poskytla právní předchůdkyně zástavní věřitelky [právnická osoba] [právní forma] [právní forma]. částku 15 000 000 Kč s úrokem 9,1 % ročně. Smlouva byla dále měněna dvěma dodatky ze dne 28. 12. 2016 a 8. 12. 2017. K zajištění pohledávky i jejího příslušenství z této úvěrové smlouvy až do výše 30 000 000 Kč bylo na základě smlouvy o zřízení zástavního práva zřízeno zástavní právo k pozemku zástavního dlužníka. Obligační dlužník řádně úvěr nesplácel, úvěr byl proto zesplatněn a lhůta k jeho zaplacení skončila dne 7. 3. 2019. Po částečném zastavení řízení usnesením ze dne 22. 4. 2021 měl být soudní prodej zástavy nařízen pro uspokojení pohledávky ve výši 2 027 214,11 Kč na jistině a smluvního úroku z prodlení ve výši 20 % ročně z dlužné jistiny od 9. 4. 2021 do zaplacení. Při jednání dne 3. 11. 2021 vzala zástavní věřitelka svůj návrh částečně zpět co do uspokojení částky 1 107 649,13 Kč na jistině a ohledně úroků z prodlení 20 % ročně od 9. 4. 2021 do 29. 6. 2021 v důsledku zaplacení části dlužné pohledávky jiným zástavním dlužníkem. 3. Zástavní dlužník s návrhem nesouhlasil, poukazoval na nedostatečné vymáhání pohledávky vůči obligačnímu dlužníkovi a prodej zástav jiných zástavních dlužníků pod úrovní tržní ceny. 4. Okresní soud se nejprve zabýval částečným zpětvzetím návrhu, když odkázal na ust. § 1 odst. 3 a 4 zák. č. 292/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (o zvláštních řízeních soudních, dále jen z.ř.s.) a ust. § 96 odst. 2 věty první o.s.ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. Ohledně nákladů týkajících se částečného zastavení řízení okresní soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů za částečné zastavení řízení. Okresní soud sice konstatoval, že řízení bylo zastaveno na návrh zástavní věřitelky, která tak neučinila pro chování zástavního dlužníka, avšak nejednalo se o svévolné rozhodnutí zástavní věřitelky, nýbrž úkon vynucený zaplacením části pohledávky třetí osobou – jiným zástavním dlužníkem. Důvod částečného zastavení řízení tedy fakticky nezapříčinila ani jedna ze stran řízení a okresní soud proto o nákladech řízení rozhodl dle ust. § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř. 5. O návrhu zástavní věřitelky na nařízení soudního prodeje zástavy okresní soud rozhodl postupem dle ust. § 356 a 358 z.ř.s., když konstatoval, že ve věci nebylo namístě rozhodnout bez nařízení jednání. Okresní soud dále vysvětlil, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že zajištěná pohledávka je osvědčena článkem I. (ohledně jistiny) a článkem II. bod 5. (ohledně smluvního úroku z prodlení) smlouvy o úvěru [číslo] jejími dodatky č. 1 a 2 a článkem I. smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 17. 6. 2014. To vše pak ve spojení s oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 6. 2. 2019 a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2019 a jejím dodatkem č. 1. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva pak vyplývá i existence zástavního práva a osoba zástavního dlužníka, což je prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, jímž je potvrzena i aktivní legitimace zástavní věřitelky. 6. Okresní soud proto prodej zástavy nařídil, když současně odmítl námitky zástavního dlužníka ohledně pořadí či řádnosti vymáhání dluhu vůči obligačnímu dlužníkovi a jiným zástavním dlužníkům. Tyto námitky i pro případ, že by byly opodstatněné, nehrají v řízení o soudním prodeji zástavy roli, neboť nemají žádný vliv na skutečnosti, které jsou předpokladem nařízení soudního prodeje zástavy. Zmíněné námitky mohou být zkoumány až v případném vykonávacím řízení. 7. O nákladech řízení pak okresní soud s odkazem na ustálenou judikaturu zejména Ústavního soudu ČR nerozhodoval, neboť o nákladech řízení má být rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení. Tedy poté co bude postaveno najisto, zda bylo řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. 8. Proti usnesení, a to pouze do výroků II a III, podal včas odvolání zástavní dlužník. Okresnímu soudu vytýkal, že při svém rozhodování nevzal v úvahu, že zástavní věřitelka dostatečným způsobem nevymáhala svoji pohledávku po obligačním dlužníkovi, a že prodej zástav jiných zástavních dlužníků byl realizován pod úrovní tržní ceny. Okresní soud rozhodl nesprávně i o nákladech řízení v části, ve které bylo řízení zastaveno. Zástavní věřitelka vzala svůj návrh částečně zpět, a to v důsledku zaplacení dlužné pohledávky jiným zástavním dlužníkem. Za této situace je zástavní dlužník přesvědčen, že má nárok na náhradu nákladů řízení, neboť je zjevné, že zástavní věřitelka podala návrh na nařízení soudního prodeje zástavy ve vlastnictví odvolatele předčasně. Zástavní dlužník proto navrhl, aby odvolací soud usnesení okresního soudu v odvoláním napadených výrocích buď zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, případně aby rozhodnutí okresního soudu změnil, návrh na nařízení soudního prodeje jako nedůvodný zamítl a zástavnímu dlužníkovi přiznal právo na náhradu nákladů řízení. 9. Zástavní věřitelka ve vyjádření k odvolání zástavního dlužníka uvedla, že rozhodnutí okresního soudu považuje za správné, neboť veškeré předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy byly splněny. Zástavní dlužník toliko opakuje své nepřiléhavé argumenty, které již zazněly při jednání před okresním soudem. Zástavní věřitelka připustila, že skutečně vzala návrh dvakrát částečně zpět, a to z důvodu částečného umoření dlužné částky ze strany jiných subjektů zavázaných v úvěrové smlouvě. Žalobní návrh byl od samého počátku podán důvodně a zástavní dlužník proto podle přesvědčení zástavní věřitelky nemá ani částečný nárok na náhradu nákladů řízení. Zástavní věřitelka navrhla potvrzení usnesení okresního soudu. 10. Odvolací soud přezkoumal v mezích podaného odvolání usnesení okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o.s.ř.), a to ze všech v úvahu přicházejících odvolacích důvodů, a dospěl k závěru, že odvolání nelze považovat za důvodné. 11. Podle ust. § 358 odst. 1 z.ř.s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. 12. Podle ust. § 358 odst. 2 z.ř.s. pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. 13. Z ust. § 358 odst. 3 z.ř.s. plyne, že podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy. 14. Zástavní právo je v obecné rovině definováno jako právní institut, který slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh nebude splněn řádně a včas s tím, že v takovém případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy (viz § 1309 o.z.). Jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona (viz § 1359 odst. 1 věta prvá o.z.). 15. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy a které končí usnesením soudu, jímž bylo o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy. Soudní prodej zástavy není„ sporem“ či„ nesporem“ a nejde ani o řízení nalézací ani o řízení vykonávací (exekuční). Jde o zvláštní typ řízení před