27 CO 14/2022-170 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zdržet se obtěžování žalobců hlukem a pachem způsobeným psy chovanými na pozemcích žalovaného p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. a obci [obec] a pronikajícím na pozemky p.č. st. [st.], p. [číslo] p.č. st. [st.], p. [číslo] p. [číslo] p.č. st. [st.], p. [číslo] p.č. st. [st.], p. [číslo] p.č. st. [st.], p. [číslo] p. [číslo] p.č. st. [st.], p. [číslo] p.č. st. [st.], p. [číslo] p.č. st. [st.], p. [číslo] p.č. st. [st.], p.č. st. [st.], p. [číslo] p. [číslo] p.č. st. [st.], p. [číslo] p.č. st. [st.] a p. [číslo] to vše v k.ú. a obci [obec], zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok I.) Okresní soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žalovanému uložil povinnost nahradit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 47 036,20 Kč k rukám jejich advokáta (výrok II.) a státu na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení za zálohované svědečné ve výši 717 Kč (výrok III.). 2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že se žalobci podanou žalobou domáhali uložení povinnosti žalovanému zdržet se obtěžování žalobců hlukem a pachem od psů chovaných na pozemcích žalovaného, které jsou označeny ve výroku I. napadeného rozsudku okresního soudu. Žalovaný postavil na svých pozemcích chovnou stanici psů plemene [anonymizována dvě slova], kterou provozuje paní [jméno] [příjmení]. V chovné stanici se nachází [číslo] psů, jejichž štěkot je častý a velice intenzivní, v letních měsících se k němu navíc přidává obtěžující zápach. Chovatelská stanice byla vybudována v zástavbě nových rodinných domů bez stavebního povolení. Žalobci jsou v důsledku hluku a zápachu nepřiměřeně omezování v užívání svých nemovitostí. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Žalobci v průběhu řízení neuváděli, co podle nich představuje míru nepřiměřenou poměrům. Žalovaný předložil záznamy o štěkotu psů, kterými dokládal, že nedochází k překročení míry přiměřené místním poměrům. Štěkot psů je přirozený projev a patří k životu na vesnici. V předmětné lokalitě se psi nachází ve více domácnostech. Stavební úřad provedl dne 4. 12. 2018 u žalovaného kontrolní prohlídku a nezahájil řízení o odstranění stavby, protože stavba kotců nevyžadovala opatření nebo rozhodnutí stavebního úřadu. Rovněž veterinární správa shledala podmínky chovu psů jako vyhovující. Žalovaný měl za to, že stejně jako v minulosti v [obec] má opět pouze smůlu na lidi v jeho sousedství. 4. Okresní soud provedl dokazování výpisy z katastru nemovitostí a snímky katastrální mapy, ze kterých zjistil, že žalobci jsou vlastníci, popř. uživatelé pozemků v sousedství žalovaného v ulici [ulice] v obci [obec]. Z listinných důkazů provedl soud prvního stupně dále k důkazu zprávu Magistrátu města Pardubic, stavebního úřadu, z [datum] o kontrolní prohlídce na pozemcích žalovaného, která se uskutečnila dne [datum] a ze které vyplynulo, že v případě kotců se nejedná o stavbu. Okresní soud provedl ve dnech [datum], [datum] a [datum] v různých denních i večerních hodinách místní šetření trvající 5-20 minut, při kterých nebyl slyšet štěkot psů (kromě situace po přiblížení se k plotu na hranici pozemku žalovaného), ani cítit zápach. Ze zvukových a obrazových záznamů štěkotu a vytí psů a jejich pohybu na pozemcích žalovaného, předložených žalobci i žalovaným, bylo slyšet souvislé vytí a štěkot psů ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Některé videozáznamy žalovaného byly předloženy bez zachycení zvuku, na jiných minimálně [číslo] psů souvisle štěkalo a vylo. Okresní soud dále měl peticí ze dne [datum] za prokázané, že 24 občanů z ulice [ulice] v [obec] žádalo, aby bylo zamezeno obtěžujícímu hluku a zápachu z pozemků žalovaného, kde je soustava několika psích kotců s neustále se měnícím počtem psů, odkud vychází souvislý štěkot např. v době hlášení obecního rozhlasu. 5. Okresní soud prováděl dokazování i výslechy některých žalobců. Z výpovědi [jméno] [příjmení] vyplynulo, že v dubnu nebo květnu 2021 byl svědkem toho, jak dva psi před jeho bránou škubali slepici. [jméno] [příjmení], který je přímým sousedem žalovaného a pořizoval audiozáznamy vytí psů ze své zahrady a domu, poukazoval na nepřiměřený zápach v letních měsících, kvůli kterému přestali v letních měsících věšet venku prádlo. Žalobci [jméno] [příjmení] podle jeho výpovědi vadí i poletující srst ze psů, kterou má na trávníku i v bazénu. Předchozí výpovědi potvrdil i [jméno] [příjmení], který rovněž upozorňoval na zápach močoviny v letních měsících a na chlupy ze psů, které mají na terase, zahradě i ve vířivce. 6. Kromě žalobců byli v průběhu řízení slyšeni i svědci. Starostka [jméno] hodnotila vytí psů z pozemků žalovaného jako extrémní hluky. Tyto zvuky slyšela, když byla na návštěvě u [příjmení]. Věděla také o tom, že psi vytím reagují na místní rozhlas a budí děti. Starostka obce vyrůstala na vesnici, kde měli lovecké psy, ale takové zvuky, jaké slyšela od psů z pozemků žalovaného, neznala. Svědkyně [jméno] [příjmení], která se s žalovaným navštěvuje, potvrdila, že se na pozemcích žalovaného nachází [číslo] – [číslo] psů. Nezaznamenala, že by vyli. Slyší je štěkat málo, i když je pravda, že reagují na rozhlas. Pachové projevy svědkyni neobtěžují. Svědkyně [jméno] [příjmení], která se s žalovaným přátelí a je jeho bezprostřední sousedkou, rovněž potvrdila, že žalovaný má v chovné stanici [číslo] – [číslo] psů plemene [anonymizováno], kteří štěkají, když se rozezní rozhlas a když k žalovanému někdo cizí vstoupí na pozemek. Neštěkají však déle než 5 minut. Potvrdila také, že podobné projevy psů neslyšela, i když sama vyrůstala na vesnici, a že má chlupy psů metr od plotu na plodech malin. Svědkyně [jméno] [příjmení] bydlící ve vedlejší ulici, která má psy ráda a nechápe, jak někomu může vadit, že se psi občas ozvou, uvedla, že žádný zápach necítí a že někdy psy neslyší a jindy je slyší 1-3x denně. V průběhu řízení vypovídal i svědek [jméno] [příjmení], který byl do jara 2021 sousedem žalovaného a který organizoval sepsání petice proti projevům psů z pozemků žalovaného. Svědek popsal, že do doby přistěhování se žalovaného se psy, se v předmětné části [územní celek] jednalo o poklidné bydlení s nadstandardními sousedskými vztahy. Psi žalovaného však štěkali a vyli tak, že vůbec nešlo spát. Kromě štěkotu byl v létě cítit i zápach a občas se objevovaly chlupy. Zkušenost s žalovaným soudu prvního stupně popsal i svědek [titul] [jméno] [příjmení], který s ním přišel do styku v [obec], kde měl žalovaný v zástavbě rodinných domů provozovnu s velkým množstvím psů a docházelo tam podle mínění svědka po dobu minimálně dvou let k rušení nočního klidu vytím psů. 7. Okresní soud uzavřel, že na straně žalobců je dána aktivní legitimace k vedení sporu, protože sousedem není jen bezprostředně sousedící vlastník jiného pozemku, ale každý vlastník pozemku, který je nežádoucími účinky postižen. Pokud jde o pasivní legitimaci, tak není podstatné, kdo je majitelem psů. Žaloba proti obtěžování nad míru přiměřenou poměrům může směřovat i proti vlastníkovi nemovitostí, ze kterých rušení pochází, což je v projednávané věci právě žalovaný. Obtěžování je na základě dosavadního přístupu k imisím (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 296/2011 a sp. zn. 22 Cdo 1312/2013) třeba chápat objektivně z hlediska obvyklých společenských názorů na povinnost snášet imise z normálního užívání věci. Posouzení obtěžování nad míru přiměřenou poměrům je věcí soudcovského uvážení. 8. Okresní soud vyložil, že [anonymizována dvě slova] je plemenem vhodným pro sportovně založené chovatele. Obvykle neštěká často, ale může se projevovat vytím, které mu zůstalo po vlčích předcích. Okresní soud měl provedeným dokazováním prokázáno, že v důsledku projevů většího počtu psů dochází k rušení žalobců během nočního klidu i v průběhu dne. O tom vypověděli nejen někteří ze slyšených žalobců, ale i svědkové [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Starostka [územní celek] sama hodnotila zvukové projevy psů jako nepřiměřené. Projevy psů byly zaznamenány na audiozáznamy a videozáznamy, které byly při jednání soudu prvního stupně ztotožněny účastníky i svědkyní [jméno] [příjmení]. Záznamy prokázaly, že hlasové projevy psů obtěžují žalobce nad míru přiměřenou poměrům. Okresní soud si byl vědom toho, že štěkot a vytí psů chovaných na zahradě je nutno tolerovat, ale jen do té míry, která výrazně nepřekračuje očekávatelnou míru rušení. V této souvislosti je zřejmé, že projevy [číslo] psů jsou zcela jiné než projevy jednoho či dvou psů. Místním šetřením a snímky katastrální mapy bylo prokázáno, že účastníci řízení bydlí ve zcela nové zástavbě rodinných domů, kam se lidé stěhují za klidem a pohodou. Chov takového množství psů v této zástavbě není předpokládaný a překračuje přiměřené poměry jak v daném typu lokality, tak i v konkrétním místě. Hluk od psů většinou představuje nahodilé jednání, nedá se změřit, proto jako nejspolehlivější důkaz slouží výpovědi svědků. Okresn