27 CO 181/2022-71 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem pro uznání uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku částku 590 077,20 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5% p.a. od 1. 12. 2021 do zaplacení (výrok I.), a dále uložil žalované povinnost nahradit žalobci k rukám jeho advokáta náklady řízení ve výši 38 623,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku (výrok II.) a zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích soudní poplatek ze žaloby ve výši 29 504 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku (výrok III.). 2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal peněžité náhrady vyvažující vytrpěné bolesti, další nemajetkové újmy a ztížení společenského uplatnění v celkové výši 500 000 Kč spolu s náhradou mzdy ve výši 80 797,20 Kč. Tvrdil, že dne 15. 12. 2018 si po uklouznutí při pádu způsobil zlomeninu hlezna typu Weber C a poškození vazů v oblasti vnitřního kotníku. Podstoupil operaci v nemocnici ve [obec] dne 16. 12. 2018 a reoperaci v nemocnici v [obec] dne 18. 6. 2019. V pracovní neschopnosti byl od 15. 12. 2018 do 15. 3. 2020. Podle znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení], [titul] nebyla první operace provedena lege artis a druhá operace již nemohla napravit důsledky první operace. V důsledku toho má žalobce kratší pravou nohu se sníženou hybností a trpí bolestmi a otoky pravé nohy v kotníku. 3. Okresní soud vydal dne 31. 1. 2022 platební rozkaz, který byl žalované doručen dne 1. 2. 2022 do datové schránky. Žalovaná byla v platebním rozkazu pro případ podání odporu poučena podle § 114b občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) o povinnosti vyjádřit se písemně k žalobě nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu. Žalovaná podala dne 3. 2. 2022 odpor, a zároveň navrhla vstup vedlejší účastnice do řízení. Žalovaná poté, co [právnická osoba] podáním ze dne 21. 2. 2022 souhlasila se vstupem do řízení, sdělila dne 25. 2. 2022 soudu prvního stupně, že s ohledem na smluvně obligatorní projednání a odsouhlasení procesní pozice s pojistitelem, nezašle ve stanovené lhůtě vyjádření ve věci samé. 4. Okresní soud dospěl k závěru, že jsou naplněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a odst. 3 o.s.ř. S ohledem na podání odporu proti vydanému platebnímu rozkazu dne 3. 2. 2022 se posledním dnem lhůty pro vyjádření ve věci samé stal den 18. 3. 2022. Žalovaná se do uplynutí této lhůty ve věci samé nevyjádřila a nepožádala o prodloužení lhůty k podání vyjádření. Nutnost projednání věci s pojistitelem nepovažoval okresní soud za vážný důvod ve smyslu § 114b odst. 5 o.s.ř., kterým může být jednak překážka objektivně žalované bránící vyjádřit se ve věci ve stanovené lhůtě, a dále okolnost způsobená žalovanou, kterou lze nečinnost žalované s ohledem na okolnosti případu a poměry žalované považovat za ospravedlňující (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1092/2018). Okresní soud přitom poukázal na skutečnost, že žalovaná je právnickou osobou, která disponuje právním a organizačním odborem a k žalobcem tvrzenému pochybení nemocnic je schopna se alespoň rámcově vyjádřit. 5. Okresní soud proto rozsudkem pro uznání žalobě v plném rozsahu vyhověl, žalobci přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v plné výši a žalované s ohledem na osvobození žalobce od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích povinnost zaplatit soudní poplatek. 6. Žalovaná podala proti rozsudku okresního soudu včas odvolání a navrhla jej zrušit. Připomněla, že již v odporu proti platebnímu rozkazu výslovně uvedla, že nárok žalobce neuznává. Dále poukázala na skutečnost, že se jí poučení o poučení vyjádřit se ve věci samé nedostalo v zákonem předepsané formě usnesením, nýbrž jako součást výroku II. platebního rozkazu, ačkoli platební rozkaz vůbec neobsahoval část označenou římskou číslicí I. Podaným odporem byl navíc platební rozkaz v plném rozsahu zrušen. Žalovaná považuje důvod, pro který neposkytla vyjádření ve věci samé, za vážný, neboť léčba probíhala ve dvou různých nemocnicích, odkud žalovaná musela zajistit odborná stanoviska ošetřujících lékařů žalobce. Nakonec žalovaná namítla, že fikce uznání nároku byla použita v rozporu se zásadami projednací a ústnosti. Odkázala i na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1024/15, který uzavřel, že fikce uznání nemůže nastoupit a rozsudek pro uznání nelze vydat v situaci, kdy žalovaný zřetelně projeví nesouhlas s žalobou a zájem účastnit se projednání věci bez jakéhokoliv záměrného oddalování postupu soudu. 7. Žalobce poté, co souhlasil s argumentací okresního soudu, navrhl, aby odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Upozornil na liknavý přístup žalované k celé záležitosti, neboť již dne 25. 11. 2021 zaslal žalované předžalobní výzvu, ze které bylo zřejmé, že žalobce bude podávat žalobu. Na tuto výzvu žalovaná reagovala přípisem ze dne 19. 1. 2022 Ani další odvolací námitky žalované nejsou důvodné. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 616/2003, sp. zn. 28 Cdo 1555/2003 nebo sp. zn. 23 Cdo 3428/2021 plyne, že uložení povinnosti k vyjádření může být vtěleno přímo do platebního rozkazu. Vážným důvodem pro nevyjádření se k podané žalobě nemůže být porada s pojišťovnou, navíc v situaci, kdy pojišťovna jako vedlejší účastnice vstoupila do řízení již dne 21. 2. 2022, tj. více než 25 dní před posledním dnem lhůty k vyjádření se. Pokud jde o argumentaci nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1024/15, tak nelze opomenout, že žalovanou byl v Ústavním soudem projednávané věci právní laik. 8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 o.s.ř.) a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř., rozsudek z podnětu odvolání přezkoumal, když přihlížel i k důvodům výslovně neuplatněným (§ 212 a § 212a o.s.ř.), mezi které však patří jen důvody uvedené v § 205b o.s.ř. (§ 212a odst. 4 o.s.ř.). 9. Za podmínek uvedených v ustanovení § 114b o.s.ř. může soud žalovanou usnesením vyzvat, aby se ve věci vyjádřila. Tyto podmínky jsou v občanském soudním řádu formulovány tak, že tento postup vyžaduje povaha věci nebo okolnosti případu. Povahou věci se rozumí skutková či právní obtížnost věci, která si vyžaduje kvalifikovanou přípravu jednání. Okolnosti případu jsou vymezeny skutečnostmi doprovázejícími konkrétní spor bez ohledu na jeho složitost po stránce skutkové nebo právní. Ve zcela jednoduchých věcech, které nevyžadují podrobnější a rozsáhlejší přípravu jednání, je vydání usnesení podle § 114b odst. 1 o.s.ř. vyloučeno. Vydání usnesení podle § 114b odst. 1 o.s.ř. je vyloučeno rovněž v případech, kdy se jedná o věc, v níž by nebylo možné uzavřít a schválit smír účastník (srov. § 99 odst. 1 o.s.ř.), anebo v případech kdy žaloba představuje zjevně bezdůvodné uplatňování práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1109/2004). Usnesení podle § 114b odst. 1 o.s.ř. musí být doručeno do vlastních rukou a nelze jej vydat nebo doručit po prvním jednání ve věci (§ 114b odst. 1 o.s.ř.). 10. Za splnění všech výše uvedených zákonných předpokladů může soud usnesení podle § 114b odst. 1 o.s.ř. vydat rovněž ve věci, ve které rozhodl platebním rozkazem. Předpoklad, aby to vyžadovala povaha věci nebo okolnosti případu, v tomto případě neplatí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 382/2004). Povinnost vyjádřit se ve věci a povinnost označit důkazy je žalovanému ukládána za předpokladu, že podá odpor proti platebnímu rozkazu. Lhůta k vyjádření nesmí být kratší než 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu. 11. Odvolací soud uvádí k odvolacím námitkám žalované následující. 12. Krajský soud je přesvědčen, že v projednávané věci byly splněny podmínky pro vydání usnesení podle § 114b o.s.ř., neboť se nejedná o zcela jednoduchou věc nebo zjevně bezdůvodné uplatňování práva, a zároveň je v této věci možné uzavřít a schválit smír účastníků (§ 114b odst. 1 o.s.ř.). Navíc usnesení s výzvou podle § 114b odst. 1 o.s.ř. bylo obsaženo ve výroku II. platebního rozkazu, jak judikatura Nejvyššího soudu ČR akceptuje (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 616/2003), a to i v případech, kdy není naplněna podmínka, že vydání kvalifikované výzvy vyžaduje povaha věci nebo okolnosti případu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 382/2004). Na povaze výzvy obsažené ve výroku II. vydaného platebního rozkazu nic nemění ani skutečnost, že v platebním rozkaze nebyl zřejmě nedopatřením označen výrok I. Důvodná není ani obrana žalované, že podaným odporem byl platební rozkaz v plném rozsahu zrušen. Povinnost k reakci podle výzvy dle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř. je totiž žalované ukládána podmíněně právě jen pro případ, že proti platebnímu rozkazu podá odpor (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2602/2004). 13. Z platebního rozkazu Okresní