27 CO 22/2022-85 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem ze dne 12. 10. 2021 určil, že žalobci jsou vlastníkem pozemku pozemkové parcely [číslo] o výměře 31 m2 a pozemku pozemkové parcely [číslo] o výměře 9 m2 oddělených geometrickým plánem [číslo] [rok] ze dne [datum] vyhotoveným [právnická osoba], se sídlem [adresa], z pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí], zapsané na listu vlastnictví [číslo], ve vlastnictví – SJM [příjmení] [jméno], [rodné číslo] a [příjmení] [jméno], [rodné číslo], [ulice a číslo], [obec], [PSČ] [obec] (výrok I.). Okresní soud dále deklaroval, že nedílnou součástí rozsudku je geometrický plán [číslo] [rok] ze dne [datum] vyhotovený [právnická osoba], se sídlem [adresa]) a uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 5 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). 2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že se žalobci domáhali určení vlastnického práva ke shora uvedeným nemovitostem v [katastrální uzemí] (dále i„ předmětné pozemky“). Tvrdili, že se na základě kupní smlouvy ze dne 7. 6. 1999 stali vlastníky pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], který sousedí mimo jiné i s pozemkem parcelní [číslo] ve vlastnictví žalovaných. Ti hned od začátku činili spornou správnost hranice mezi pozemky, kterou představovalo oplocení z drátěného pletiva. Účastníci se proto dohodli, že hranici nechají zaměřit a vytyčit geodetem. Hranice byla zaměřena [anonymizováno] [obec], vyznačena kovovými mezníky s plastovými zábranami proti vytažení a protokolárně předána účastníkům řízení dne 29. 11. 1999. Od tohoto okamžiku začali žalobci o pozemek pečovat a následně na pozemku parcelní [číslo] postavili rodinný dům. V roce 2004 přistoupili k vybudování oplocení. Podáním ze dne 20. 9. 2004 ohlásili Odboru výstavby [stát. instituce] drobnou stavbu, kterou představovalo nahrazení stávajícího drátěného pletiva za dřevěný tyčkový plot s betonovým základem a zděnými pilíři. Oplocení budovali na pozemku parcelní [číslo] podle vytyčené hranice. Žalovaní od počátku pečlivě kontrolovali, aby nedošlo k zásahu do jejich pozemku. Žalobci na jaře 2019 zpozorovali, že se na západní straně u jejich plotu objevil vytyčovací kolík. Žalovaní jim následně oznámili, že si kvůli stavbě vlastního oplocení nechali vytyčit zahradu a zjistili, že žalobci vybudované oplocení nesouhlasí s hranicemi parcel. Žalobci navrhli žalovaným z důvodu zachování přijatelných sousedských vztahů, že na vlastní náklady zajistí nové zaměření parcel. V případě, že by byl zjištěn rozdíl, tak se účastníci dohodli na vyhotovení geometrického plánu a uzavření kupní smlouvy s cenou 500 Kč za m² plochy. Po zaměření [právnická osoba] a vyhotovení geometrického plánu s oddělením pozemků pozemková parcela [číslo] o výměře 31 m² a pozemková parcela [číslo] o výměře 9 m² z pozemku parcelní [číslo] však žalovaní odmítli předmětné pozemky prodat. Žalobci mají za to, že od 29. 11. 1999 užívali předmětné pozemky s přesvědčením a v dobré víře, že jsou jejich vlastníky a že jako poctiví držitelé vydrželi vlastnické právo k předmětným pozemkům již dne 29. 11. 2009. 3. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout. Namítali, že žalobci nenaplnili zákonné podmínky vydržení vlastnického práva k části pozemku, a to nakládání s věcí jako vlastní podle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále„ obč. zák.“). Poukázali na skutečnost, že kupní smlouvou ze dne 21. 4. 1981 nabyli do společného jmění manželů (tehdy bezpodílového spoluvlastnictví manželů) vlastnické právo k pozemkům v [katastrální uzemí] včetně pozemku parcelní [číslo]. Tento pozemek slouží žalovaným k výjezdu na hlavní ulici. Žalovaní za tento pozemek platí po celou dobu, co jej vlastní, daň z nemovitosti. Jsou přesvědčeni, že žalobci neužívali část jejich pozemku v dobré víře, o čemž svědčí jejich opakovaná snaha uzavřít s žalovanými kupní smlouvu. Pokud by žalobci věděli, že vlastnické právo k předmětným pozemkům nabyli vydržením, pak by od žalovaných nechtěli část pozemku odkoupit. Žalobci nenaplnili ani tvrzenou dobu nepřetržité držby předmětných pozemků. 4. Okresní soud provedl dokazování listinnými důkazy, ohledáním na místě samém, které proběhlo dne 9. 9. 2021 a ze kterého byla pořízena fotodokumentace, a rovněž výslechy všech účastníků řízení. Z účastnického výslechu žalobce a) zjistil, že to byl žalovaný 1/, kdo žalobce a) oslovil s tím, že plot vede nesprávně. Účastníci se proto dohodli, že žalobce a) zajistí zaměření hranice pozemků. Vytyčenou hranici předával účastníkům pan [příjmení], který pracoval na [anonymizováno] [obec]. Žalovaný 1/ v průběhu své účastnické výpovědi připustil, že žalobci přesně podle tohoto vytyčení postavili asi v roce 2004 plot. Žalovaní chtěli stavět plot v roce 2019 a potřebovali k tomu zaměření. Po jeho vypracování zjistili, že se geodet [obec] zřejmě v roce 1999 spletl. Z ohlášení drobné stavby ze dne [datum] a ze sdělení Odboru výstavby [stát. instituce] ze dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že odbor výstavby neměl námitek k ohlášené drobné stavbě, která se měla nacházet na pozemcích ve vlastnictví žalobců. Z vytyčení vlastnických hranic pozemků geodézií [obec] ze dne [datum] bylo mimo jiné prokázáno, že hranice byla vytyčena i mezi pozemky [číslo] [číslo] v [katastrální uzemí] a že vytyčená hranice pozemku byla v přírodě označena mezníky. Geometrickým plánem zhotoveným dne [datum] [právnická osoba] měl okresní soud za prokázané, že po zaměření pozemků byl zjištěn rozdíl, a proto byly z pozemkové parcely parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] odděleny pozemky parcelní [číslo] o výměře 31 m² a parcelní [číslo] o výměře 9 m². 5. Další žalovanými navrhované důkazy, zejména výslech svědka [příjmení] k otázce důvodu vzniku odchylky v roce 1999, již soud prvního stupně neprováděl, protože zjištění tohoto důvodu nemůže mít vliv na otázku dobré víry žalobců. 6. Okresní soud měl po provedeném dokazování za prokázané, že s ohledem na tvrzené vydržení vlastnického práva mají žalobci naléhavý právní zájem na podání žaloby o určení vlastnického práva, které bude v případě úspěchu žaloby zapsáno v katastru nemovitostí. 7. Jak je zřejmé z provedených důkazů, tak žalobci nabyli pozemek parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] s právními účinky ke dni 7. 6. 1999. Žalovaní už v té době byli vlastníky sousedního pozemku parcelní [číslo]. Účastníci řízení po vzájemné dohodě požádali v roce 1999 o vytyčení hranice [anonymizováno] [obec]. K tomu došlo dne 29. 11. 1999. Žalobci začali v rozsahu vytyčení pozemek užívat jako jeho vlastníci a v letech 2004 – 2005 vybudovali podle vytyčené hranice pozemku oplocení. Až na jaře roku 2019 zjistili nesrovnalosti ve vytyčení hranice mezi pozemky, které byly potvrzeny geometrickým plánem [právnická osoba] s tím, že žalobci fakticky užívají i předmětné pozemky. Žalobci byli od 29. 11. 1999 až do jara 2019 v dobré víře, že jsou vlastníky celého oploceného pozemku podle hranic vytyčených právě dne 29. 11. 1999. Podle toho se i chovali. Vyrovnali svažitost terénu a upravili zahradu. Jejich dobrá víra byla narušena až na jaře 2019. Žalobci se tak nejpozději ke dni 29. 11. 2009 stali vlastníky předmětných pozemků. Na jejich dobré víře nic nemění ani ochota se s žalovanými finančně vyrovnat po zjištění nesrovnalostí v roce 2019. 8. Okresní soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) a přiznal úspěšným žalobcům právo na požadovaný soudní poplatek ve výši 5 000 Kč poté, co se práva na náhradu ostatních nákladů řízení výslovně vzdali. 9. Žalovaní podali proti rozsudku okresního soudu včas odvolání a navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Okresnímu soudu vytýkali, že neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy. Na základě nesprávných skutkových zjištění pak dospěl k nesprávnému právnímu závěru. Žalobci neprokázali dobrou víru potřebnou k vydržení předmětných pozemků, a rovněž neprokázali, že by do vybudování plotu předmětné pozemky drželi a užívali. Vzhledem k tomu, že plot postavili až v letech 2004 – 2005, pak by k vydržení muselo dojít až za účinnosti nového občanského zákoníku v roce 2014 nebo 2015. Na projednávanou věc by tak měl být aplikován institut mimořádného vydržení. U toho sice není nutné prokazovat právní titul držby, nicméně musí uplynout dvojnásobně dlouhá vydržecí doba, která u nemovitých věcí činí 20 let. V takovém případě by k vydržení mohlo dojít až v roce 2024 nebo 2025, když plot byl vybudován až v letech 2004 – 2005. Podle žalovaných je rovněž otázkou, zda někdo s vytyčovacími kolíky nemanipuloval. Žalovaní se domnívají, že žalobci celou dobu věděli, že záležitost s předmětnými pozemky není v pořádku. Právě výslech geodeta by mohl napovědět, zda byl geodet [obec] strůjcem chyby při zaměření, anebo zda chyba nastala jinak, např. posunutím vytyčené hranice. Žalobci podle žalobců neprokázali dobrou víru, že jim předmětné pozemk