27 CO 240/2021-227 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 29 825 EUR se zákonným úrokem z prodlení od 24. 8. 2019 do zaplacení oproti vrácení osobního automobilu tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizována tři slova] [číslo], na adrese bydliště žalobce v [obec] (výrok I.), a uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 100 204,15 Kč (výrok II.). 2. Okresní soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že od žalovaného koupil dne [datum] automobil tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizováno] za kupní cenu ve výši 29 825 EUR. Po koupi automobilu si jej nechal na stanici technické kontroly (STK) v [obec] prohlédnout a zjistil, že podstatná část karoserie je silně zasažena korozí. Auto proto nemohlo projít technickou kontrolou a nebylo jej možné přihlásit do registru automobilů. Přitom ze strany žalovaného nebyl před koupí na vady vozidla upozorněn, ani mu nebyla umožněna prohlídka podvozku automobilu. Vzhledem k tomu, že oprava by stála zhruba tolik jako celé auto, tak žalobce po odmítnutí reklamace od kupní smlouvy odstoupil. 3. Žalovaný k podané žalobě sdělil, že předmětný automobil koupil v roce [rok] v [země] se záměrem jej renovovat, ale své plány ze zdravotních důvodů změnil. Žalobce si vozidlo prohlédl dne [datum]. Projížďka se neuskutečnila, protože auto dlouho stálo. Žalobce si auto znovu prohlédl a projel po uvedení do provozu dne [datum]. Žalovaný jej upozornil na korozi karoserie a [anonymizována dvě slova] s tím, že vozidlo je určené k renovaci. Vady vozidla následně uvedl i na vystavené faktuře. 4. Okresní soud provedl dokazování zejména listinnými důkazy. Kupní smlouvou ze dne [datum] měl prokázáno, že žalovaný prodal žalobci motorové vozidlo tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizováno], rok výroby [rok] za kupní cenu ve výši 29 825 EUR. Žalobce jako kupující mj. prohlásil, že se podrobně a pečlivě seznámil s technickým stavem vozidla. V samotné kupní smlouvě nebyly uvedeny závady vozidla. V jiném duchu však vyzněla žalovaným vystavená faktura na částku 765 000 Kč (kupní cena ve výši 760 000 Kč a příspěvek na dopravu ve výši 5 000 Kč) splatnou dne [datum], ve které bylo uvedeno, že předmětné vozidlo je určené k celkové renovaci mj. i pro značnou korozi. Z protokolu o prohlídce předmětného vozidla na STK v [obec] ze dne [datum] vyplynulo, že na předmětném vozidle, které mělo nájezd [číslo] [číslo] km, byly objeveny závažné nedostatky bránící bezpečnému provozu vozidla. Mezi tyto nedostatky se na několika místech řadila koroze [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] a z toho vyplývající snížená pevnost [anonymizováno], a dále koroze [anonymizováno] strany [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] Tyto vady byly zřejmé i z fotografií provedených k důkazu, na nichž byly vidět [anonymizováno] a [anonymizováno] karoserie a [anonymizováno] vozidla napadené korozí až v takovém rozsahu, že části [anonymizováno] chyběly. Přípisem zástupce žalobce ze dne 13. 8. 2019 bylo prokázáno, že žalobce pro zjištěnou korozi podstatné části karoserie od kupní smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k vrácení kupní ceny oproti vydání vozidla v [obec] Okresní soud pro úplnost zjistil z výpisu z registru historických vozidel, že předmětné vozidlo bylo zaevidováno dne [datum] a že platnost technického průkazu a osvědčení o registraci vozidla byla ukončena dne 9. 8. 2019. Z průkazu historického vozidla vyplynulo, že mělo technickou prohlídku platnou do 31. 5. 2017. 5. Okresní soud po provedeném dokazování měl za prokázané, že žalovaný prodal žalobci předmětný automobil [anonymizováno], jehož vrchní část karoserie byla opravena včetně nástřiku laku. Spodní díly karoserie včetně nosných částí vozidla ([anonymizováno] vozidla, [anonymizováno] a [anonymizováno]) však byly silně napadeny korozí až do té míry, že části dílů chyběly. Tento stav mohl na první pohled rozpoznat i laik. Oba účastníci potvrdili, že žalobce jak v prodejně žalovaného, tak v [obec], prohlížel auto vleže, k čemuž mu žalovaný ve své prodejně dokonce poskytl podložku. Žalobci stačilo přizvednout auto heverem, aby si auto prohlédl zespodu. Každopádně žalobce nemusel trvat na koupi vozidla bez jeho prohlídky zespodu, která je před uzavřením kupní smlouvy obvyklá a žalobcem označené vady rozhodně nelze označit za skryté. Žalobce při koupi automobilu nevynaložil obvyklou pozornost, vozidlo si nechal prohlédnout až po uzavření kupní smlouvy, a proto okresní soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť žalobci podle § 2103 občanského zákoníku nesvědčí právo na odstoupení od kupní smlouvy. 6. Okresní soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o.s.ř.“), a přiznal úspěšnému žalovanému proti neúspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 100 204,15 Kč, kterou představuje odměna advokáta za sedm úkonů právní služby, sedm paušálních náhrad hotových výdajů advokáta, cestovné za tři cesty na jednání soudu prvního stupně z [obec] do [obec] a zpět, náhrada za ztrátu času na cestě za šest započatých půlhodin a daň z přidané hodnoty. 7. Žalobce podal proti rozsudku včas odvolání a navrhl, aby odvolací soud po doplnění dokazování napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl, anebo jej zrušil a vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. V odvolání vytýkal soudu prvního stupně, že neprovedl žalobcem navržený důkaz videozáznamem skládání auta v [země] a v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 209/2018 nevyložil, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl. Přitom důvody vedoucí k provedení důkazů musí být racionální a řádně vysvětlené (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 5003/2015). Ve videozáznamu je vidět předmět koupě při nájezdu ke garáži částečně i ze spodní části, avšak z daného úhlu pohledu nevykazuje žádné zjevné vady. Z rozsudku okresního soudu není zřejmé, o které důkazy okresní soud opřel svá skutková zjištění. Žádným důkazem, a to ani fotografiemi a videozáznamem, nebylo prokázáno napadení [anonymizováno] korozí a neplyne to ani z tvrzení účastníků. Žalobce [anonymizováno] zkontroloval a zjistil, že korozí nebyly napadeny. Skutková zjištění okresního soudu jsou proto v rozporu s provedenými důkazy. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud zopakoval dokazování protokolem o prohlídce předmětu koupě ze dne [datum] a odborným vyjádřením [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] včetně fotodokumentace a videozáznamu. Z výslechu svědka [titul] [jméno] [příjmení], který je znalcem mj. i pro obor doprava, odvětví silniční a městská, mj. vyplynulo, že po zvednutí auta na hever by bylo obtížné stav auta zespodu zkoumat. S ohledem na světlou výšku vozidla [číslo] mm nebylo možné provést zevrubnější kontrolu spodní části vozidla. Žalobce má navíc za to, že žalovaný jako prodávající lstivě zastřel předmětné vady spočívající v korozi některých částí automobilu (srov. § 2103 věta druhá občanského zákoníku) Tomu nasvědčuje skutečnost, že v inzerátu žalovaného se neuvádělo nic o vadách předmětu koupě a že scan osvědčení o registraci historického vozidla s platností testování vozidla do [datum] byl žalobci zaslán emailem až den po uzavření kupní smlouvy. Zkušební jízda se uskutečnila navzdory nezpůsobilosti provozu automobilu na pozemních komunikacích, a proto žalobce oprávněně očekával, že automobil je k provozu na pozemních komunikacích způsobilý. Z protokolu o testování [anonymizováno] vozidla, který žalovaný zaslal žalobci, vyplynula klasifikace vozidla„ [anonymizováno]“ a skupina zachovalosti„ [anonymizováno]“, což mělo vypovídat o renovaci vozidla. Žalovaný v kupní smlouvě neuvedl žádné závady předmětu koupě, zatímco v předmětu plnění faktury byl výpis vad nestandardně uveden. Žalobce v daném poměru vystupoval jako spotřebitel a žalovaný jako podnikatel, což je zřejmé z výpisu z živnostenského rejstříku, kde má žalovaný uveden obor činnosti velkoobchod a maloobchod. Vzhledem k tomu, že kupní smlouva byla uzavřena v místě bydliště žalobce, tedy mimo obchodní prostory žalovaného, tak měl žalobce jako spotřebitel podle § 1829 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů, což učinil, neboť předmět koupě převzal dne 8. 8. 2019 a nejpozději dne 15. 8. 2019 doručil žalovanému odstoupení od kupní smlouvy. Žalobce navíc nebyl na své právo odstoupit od smlouvy upozorněn (srov. § 1820 odst. 1 písm. f) občanského zákoníku), takže mu právo odstoupit od kupní smlouvy náleželo dokonce ve lhůtě 1 roku a 14 dní (srov. § 1829 odst. 2 občanského zákoníku) od převzetí vozidla. Pokud se žalovaný brání odkazem na směrnici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83, tak ta nemá přímý právní účinek a k učinění nabídky a sjednání kupní ceny nedošlo v místě podnikání žalovaného, ale až později. Žalovaný v rozporu s povinností stanovenou mu občanským zákoníkem i zákonem o spotřebitelích neupozornil žalobce jako spotřebitele v kupní smlouvě na va