27 CO 308/2021-293 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zastavil řízení co do částky 15 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 526 767,80 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 176 892,50 Kč (výrok III.) a České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení státu ve výši 8 889 Kč (výrok IV.). 2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované, která je dlouholetou družkou syna žalobkyně [jméno] [příjmení], zaplacení částky 541 767,80 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 30. 3. 2017 do zaplacení. Tvrdila, že žalovaná je vlastníkem stavební parcely [číslo] jejíž součástí je budova [číslo], a pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí] (dále i„ předmětné nemovitosti“), nicméně koupi těchto nemovitostí zařizovala žalobkyně, která se až před podpisem kupní smlouvy dozvěděla, že jí s ohledem na její věk nebude poskytnut hypoteční úvěr. Po dohodě s žalovanou se kupující stala právě žalovaná. Žalobkyně za ní zaplatila dluhy u [právnická osoba], [právní forma] ve výši 40 000 Kč a [právnická osoba] ve výši 113 500 Kč, aby žalovaná mohla požádat o hypoteční úvěr. Žalobkyně dále uhradila rezervační poplatek na koupi předmětných nemovitostí ve výši 50 000 Kč a první splátku kupní ceny ve výši 40 000 Kč. Za účelem zajištění hypotečního úvěru žalované zřídila zástavní právo ke své nemovité věci v obci [obec] a [katastrální uzemí], financovala veškeré právní služby, a dále se podílela jednou polovinou, tj. částkou 19 000 Kč, na úhradě daně z nabytí nemovitých věcí. Po zajištění přístupu k předmětným nemovitostem uhradila žalované částku 14 500 Kč na převod zástavního bytu z [anonymizováno] bytu na předmětné nemovitosti. Žalovaná sice finanční prostředky převzala, ale převod zástavního práva nezajistila. Žalobkyně uhradila rekonstrukci předmětných nemovitostí, které byly ve špatném stavu, a zakoupila drobné movité věci. Nejednalo se o darování. Jednání žalobkyně bylo motivováno původním záměrem zajistit bytové potřeby pro ni, jejího syna [jméno], žalovanou a jejího druha [jméno], který je zároveň synem žalobkyně. 3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a poukazovala na ústní dohodu, kterou se žalobkyně zavázala zaplatit dluhy žalované a další platby jako např. rezervační poplatek a žalovaná se zavázala koupit předmětné nemovitosti. Žalobkyně v domě v [obec] neměla bydlet, přesto se do něj bez souhlasu žalované nastěhovala. Rovněž práce na rekonstrukci domu prováděla proti její vůli. Žalovaná započetla proti nároku žalobkyně svůj nárok za užívání bytu žalobkyní od prosince 2016 do doby rozhodnutí soudu a platbu elektřiny za žalobkyni ve výši 17 814 Kč. 4. Žalobkyně vzala v průběhu řízení zpět žalobu co do částky 15 000 Kč s příslušenstvím, proto okresní soud řízení v této části podle § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) zastavil. 5. Okresní soud provedl podrobné dokazování listinnými důkazy a svědeckými a účastnickými výpověďmi. Z účastnické výpovědi žalobkyně zjistil, že se měla s žalovanou dohodnout na tom, že v předmětných nemovitostech bude bydlet žalobkyně a její syn [jméno], který je po nemoci. Žalobkyně se synem [jméno] měla bydlet dole a žalovaná s druhým synem žalobkyně nahoře. Vnučka žalobkyně a její manžel [jméno] [příjmení] si u nemovitosti měli postavit poté, co jim skončí insolvence. Žalobkyně chtěla uzavřít dohodu o bydlení, ale žalovaná ji odmítla podepsat. Předmětné nemovitosti byly ve špatném stavu, proto žalobkyně nechala opravit spodní část a mezipatro domu. Z účastnické výpovědi žalované, která od roku 1988 žije se synem žalobkyně [jméno], se kterým má dceru provdanou za [jméno] [příjmení], naproti tomu vyplynulo, že za ní v roce 2016 přišla žalobkyně a požadovala, ať si vezme hypotéku s tím, že za ni zaplatí dluhy, což žalobkyně skutečně učinila a uhradila dluhy žalované u [právnická osoba], [právní forma] ve výši 40 000 Kč a [právnická osoba] ve výši 113 500 Kč. Žalobkyně zaplatila i rezervační poplatek ve výši 50 000 Kč, jednu splátku kupní ceny ve výši 40 000 Kč a půlku daně z nabytí nemovitosti ve výši 19 000 Kč. Peníze nechtěla zpět a odůvodňovala to tím, že to dělá pro děti. Pokud jde o bydlení, tak žalobkyně měla i se synem [jméno] nadále bydlet ve svém bytě v [obec], a pokud by jednou nebyla, tak by si vzali na starost jejího syna [jméno]. Žalobkyně se však v prosinci 2016 nastěhovala do bytu v předmětné nemovitosti, i když s tím žalovaná nesouhlasila. Žalovaná je zvyklá se k žalobkyni chovat slušně, proto nebránila provádění oprav. 6. Ze svědecké výpovědi vnučky žalobkyně [jméno] [příjmení] okresní soud zjistil, že žalobkyně chtěla dům v [obec] koupit, ale neměla dostatek finančních prostředků, a proto ke koupi přemlouvala žalovanou, i když té se do toho nechtělo. Žalovaná si však nakonec hypotéku na předmětné nemovitosti vzala. Žalobkyně řekla, že za ní zaplatí její dluhy u [právnická osoba] a [jméno] s tím, že peníze nechce zpět. Podle vyjádření žalobkyně se jednalo o dar. Na základě původní dohody měli rodiče svědkyně bydlet nahoře a svědkyně s manželem a dítětem dole. Žalobkyně měla zůstat v bytovce, ale svůj názor změnila a začala si opravovat spodní byt, kam se v prosinci 2016 přestěhovala, což se žalované nelíbilo. Svědek [jméno] [příjmení], manžel [jméno] [příjmení], vypověděl podobně jako manželka s tím rozdílem, že žalobkyně se měla přestěhovat do bytu v [obec] a rodina se měla postarat o jejího syna [jméno]. Svědek byl přítomen předávání peněz na dluhy žalované. Jednalo se asi o 120 000 Kč. Manželé [příjmení] se přestěhovali do horního bytu k žalované v dubnu 2017, protože druh žalované neměl práci a žalovaná potřebovala finančně pomoci. 7. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], syna žalobkyně a druha žalované, vyplynulo, že podle původní dohody měl dům užívat svědek se žalovanou a jejich dcera s rodinou. Žalobkyně se měla přestěhovat do [obec] a rodina by se v budoucnu postarala o bratra [jméno], který je po [anonymizováno]. Svědek byl u toho, když žalovaná přebírala v obálce od žalobkyně peníze na dluhy. 8. Ze svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyšlo najevo, že svědci pro žalobkyni vykonávali práce na rekonstrukci spodní části domu (montáž elektroinstalace a sádrokartonových podhledů, truhlářské a zednické práce), že jim v práci nikdo v domě nebránil a podle svědka [příjmení] v té době ještě mezi účastníky panovala shoda. Z předložených faktur vyplývá, že svědci vystavili žalobkyni faktury za provedené práce. 9. Z hlediska nestrannosti se jako zajímavá jeví výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], která pracuje jako finanční poradkyně. Z ní soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně za ní přišla kvůli poskytnutí hypotečního úvěru, nicméně její příjmy a věk jí nedovolovaly úvěr poskytnout. Proto se žalobkyně dohodla na koupi nemovitostí se žalovanou. Svědkyně sice žalobkyni předestřela možnost koupit předmětné nemovitosti napůl, ale to žalobkyně nechtěla, protože v rodině nepředpokládala problémy. Bylo nutné doplatit dluhy žalované. Zaplatila to žalobkyně, ale svědkyně nevěděla, zda se jednalo o půjčku nebo dar. Byla však přítomna rozhovoru žalobkyně s vnučkou o tom, že v domě bude bydlet i žalobkyně. U tohoto rozhovoru žalovaná nebyla, svědkyně si však myslí, že s tím byla srozuměna. 10. Z výslechu svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], sourozenců žalobkyně, vyplynulo, že jí bratr na dům půjčil 50 000 Kč a sestra 100 000 Kč. Půjčka ze strany bratra žalobkyně byla prokázána i písemným dokladem ze dne 21. 7. 2016. Žalobkyně se synem [jméno] chtěla v domě bydlet. Podle svědkyně [příjmení] zaplatila žalobkyně za žalovanou nějaké dluhy, ale nejednalo se o dar. Situace byla dobrá až do doby, kdy se do nemovitosti nastěhovala vnučka žalobkyně s rodinou. 11. Po poučení žalobkyně o tom, že je povinna prokázat, že finanční prostředky na zaplacení dluhů žalované, rezervačního poplatku, první splátky kupní ceny, příspěvků na daň z nabytí nemovitých věcí a převod zástavního práva představují bezdůvodné obohacení žalované, byli k návrhu žalobkyně vyslechnuti advokáti [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení]. Posledně jmenovaná netušila, čeho se právní pomoc poskytovaná žalobkyni tehdy advokátním koncipientem [titul] [jméno] [příjmení] týkala. Z výpovědi [titul] [příjmení] vyplynulo, že ho žalobkyně navštívila v lednu 2016 s tím, že chce v [obec] prodat byt a koupit dům. V únoru 2016 ho znovu navštívila s vnučkou [jméno] [příjmení] a společně řešili, že v domě bude bydlet syn žalobkyně, žalovaná a [příjmení]. Žalobkyně věřila, že v případě sdružení rodinných prostředků a bydlení rodiny pohromadě budou menší náklady. Žalobkyně měla problém s hypotékou, proto jí úvěrářka nabízela možnost koupit dům napůl. Žalobkyně toto řešení nepřijala, nebála se, protože to byla koupě v rodině. Ví, že žalovaná si vzala hypotéku. Žalobkyně však platila zálohy na dům, daň z převodu a první část kupní ce