27 CO 31/2022-361 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem řízení zastavil co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni 219 Kč s příslušenstvím (výrok I), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 311 034,65 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II), ohledně dalších 6 132,35 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok III), žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení 215 560 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok IV), dále žalovanému uložil povinnost nahradit České republice na nákladech řízení 16 447 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí (výrok V), žalobkyni vrátil zaplacený soudní poplatek 3 174 Kč z účtu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí (výrok VI) a konečně žalovanému uložil povinnost nahradit České republice soudní poplatek 3 110 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí (výrok VII). 2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 317 386 Kč s tvrzením, že dne [datum] v [anonymizováno] hod žalovaný nejprve slovně napadl [jméno] [příjmení], přítele žalobkyně, pak jej napadl i údery do obličeje a těla a když se žalobkyně snažila oba muže od sebe oddělit, udeřil ji žalovaný třikrát pěstí do obličeje. Tím žalobkyni způsobil zhmoždění obličeje, kořene nosu, pravé tváře, pravého obočí, tržně zhmožděnou ránu pravého obočí a akutní posttraumatickou reakci s obavami a úzkostným stavem. Zdravotní stav žalobkyně si vyžádal psychologické poradenství, léčbu na ambulanci plastické chirurgie, ošetření laserem, vynaložení nákladů na zdravotnické pomůcky, léky a dopravu na vyšetření a kontroly. Náhradu těchto výdajů žalobkyně po žalovaném požaduje. Dále požaduje ztížení společenského uplatnění v částce 297 089 Kč vyčíslené dle posudku [titul] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně popsala, jakým způsobem se u ní projevuje posttraumatická stresová porucha, s tím, že její projevy se nezmírňují. Psychiatrické vyšetření potvrdilo, že uvedenou diagnózou žalobkyně trpí. 3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, uplatněné nároky považoval za nedůvodné. Žalobkyně předně neprokázala účelné vynaložení nákladů na léčení, a pokud jde o vyčíslení nemajetkové újmy, tak [titul] [příjmení] nemá odbornou způsobilost k podání takového posudku. Při posouzení duševního stavu žalobkyně je podle žalovaného nutno brát v potaz také skutečnost, že žalobkyni vážně onemocněla matka, což se mohlo negativně projevit v jejím duševním zdraví. Žalobkyně začala řešit svůj duševní stav až po sdělení soudu, že je nutno prokázat její újmu. Žalovaný z toho dovozuje, že měla-li by žalobkyně závažné problémy, řešila by je jistě dříve. Nevěrohodnost žalobkyně plyne podle žalovaného i z časové osy celé události. Žalovaný je tudíž přesvědčen, že žalobkyně posttraumatickou stresovou poruchu simuluje za účelem zisku nemajetkové újmy. Žalovaný konečně zpochybňoval metodiku Nejvyššího soudu ČR, soud by měl podle jeho přesvědčení výši újmy zjišťovat sám. 4. Žalobkyně k výhradám žalovaného namítala, že nebyla pasivní při řešení svých psychických problémů, po incidentu navštívila psychologa, následně se však uzavřela do sebe a snažila se věc řešit sama. Na doporučení soudu a [titul] [příjmení] pak navštívila psychiatra. 5. Okresní soud předně konstatoval, že z trestního příkazu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], plyne, že žalovaný se dne [datum] kolem [anonymizováno] hod v [obec] dopustil trestného činu výtržnictví, kdy fyzicky napadl [jméno] [příjmení]. Žalobkyni, která se snažila žalovaného odstrčit, udeřil třikrát pěstí do obličeje, způsobil jí zhmoždění obličeje, kořene nosu, pravé tváře, pravého obočí, tržně zhmožděnou ránu pravého obočí a akutní posttraumatickou reakci s obavami a úzkostným stavem. Z předložených listin okresní soud dále zjistil, že žalobkyně byla ošetřena na ORL ambulanci, bylo zjištěno, že má tržnou ránu nad pravým obočím. Z vyšetření [titul] [příjmení] pak vyplynulo, že má i hematom a otok kořene nosu, hematom oka, tržnou ránu pod pravým okem, trpí bolestmi hlavy a distorzí krční páteře. Z následných vyšetření psycholožkou [titul] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalobkyně trpí posttraumatickou stresovou poruchou, byla jí předepsána farmakoterapie. 6. Okresní soud z důvodu posouzení změn nastalých v životě žalobkyně po incidentu se žalovaným a zjištění, jakým způsobem se tvrzená, resp. diagnostikovaná posttraumatická stresová porucha v životě žalobkyně projevuje, vyslechl žalobkyni, jejího partnera [jméno] [příjmení] a dále v odůvodnění rozhodnutí označené svědky. Ti se v zásadě shodně vyjadřovali k tomu, k jakým změnám a projevům chování došlo u žalobkyně po incidentu se žalovaným a v čem je toto chování a projevy žalobkyně odlišné od doby před incidentem. 7. Ke zjištění újmy žalobkyně byl vypracován znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], ten však nedisponuje znaleckým oprávněním pro stanovení nemateriální újmy. Okresní soud proto z jeho posudku nevycházel. Z odborného vyjádření [titul] [jméno] [příjmení] předloženého žalovyným okresní soud zjistil, že dle lékařky u poškozené nevznikly objektivně prokázané trvalé následky, tedy psychiatrickým pracovištěm stanovená chronická posttraumatická stresová porucha, neboť poslední odborná léčba žalobkyně byla objektivně doložena 13. 7. 2017, pak celý rok léčba neprobíhala a psychiatrem není zhodnocen zdravotní stav žalobkyně. 8. Okresní soud z důvodu zpochybňování žalobkyní tvrzených následků fyzického napadení žalovaným zadal vypracování znaleckého posudku znalkyní [titul] [jméno] [příjmení], z něhož mimo jiné zjistil, že na základě studia spisu, a především po samotném vyšetření žalobkyně byla znalkyně schopna spolehlivě uzavřít, že u žalobkyně se po napadení žalovaným rozvinula duševní porucha, a to posttraumatická stresová porucha. Tato porucha se podle znalkyně řadí mezi závažné reakce na stres. Znalkyně popsala typické příznaky pro tuto duševní poruchu, konstatovala, že napadení ženy mužem do obličeje je traumatický zážitek. Žalobkyně užívala antidepresivum se sedativním účinkem, které po otěhotnění musela vysadit. K vyjádření [titul] [příjmení] znalkyně uvedla, že tato lékařka žalobkyni osobně nevyšetřila a ostatně není ani psychiatr. Újmu za ztížení společenského uplatnění žalobkyně znalkyně stanovila částkou 290 951 Kč. 9. Žalovaný závěry znaleckého posudku zpochybňoval a relativizoval. Podle jeho přesvědčení nebyla použita celá řada nezbytných vyšetření, které by objektivněji mohly popsat zdravotní stav žalobkyně. Domáhal se proto vypracování revizního znaleckého posudku. Znalkyně se v rámci svého výslechu před okresním soudem s námitkami žalovaného vypořádala, odmítla výhrady žalovaného i to, že by při vyšetření žalobkyně opomněla použít metody, které jsou pro objektivní popsání zdravotního stavu žalobkyně nezbytné. Znalkyně vycházela z psychiatrických diagnostických kritérií, uvedla, že si nedokáže představit, že by někdo mohl nahrát úzkost a další projevy tak, aby to psycholožka nepoznala. Nejde jen o to, co kdo říká, ale i o to, jak se chová. Onemocnění a následná smrt matky žalobkyně, na niž žalovaný poukazoval, nemůže podle znalkyně vyvolat posttraumatickou stresovou poruchu, na to je nutná traumatická událost. Nemoc matky nemůže způsobit vyhýbavé chování a znovuprožívání. Žalovaný přes výslech znalkyně setrval na svých výhradách, domáhal se vypracování znaleckého posudku z oboru psychologie k posouzení věrohodnosti žalobkyně, navrhl vyžádání všech zdravotních zpráv a též předložil vyjádření [titul] [příjmení], podle níž k rozvoji posttraumatické stresové poruchy je nezbytné, aby byl jedinec vystaven traumatické události. Například takové, při níž došlo k usmrcení jiné osoby, hrozila smrt, došlo k těžkému úrazu nebo ohrožení fyzické integrity. 10. Okresní soud v reakci na výhrady žalovaného zadal soudnímu znalci [titul] [jméno] [příjmení], [titul], úkol vyjádřit se k postupu znalkyně [příjmení] při zpracování znaleckého posudku. Znalec [příjmení] k žádosti soudu uvedl, že při vypracování posudku byly znalkyní použity standardní metody v souladu s aktuálními poznatky z oboru psychiatrie a nepoužití metod označených žalovaným nemohlo mít v žádném směru vliv na závěry posudku. 11. Okresní soud na základě takto zjištěného skutkového stavu a vycházeje z ust. § 2958 zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (občanský zákoník, dále jen„ o.z.“) a s odkazem na usnesení NS ČR sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] uzavřel, že žalobu je třeba považovat v převážné míře za opodstatněnou. 12. Okresní soud předně řízení zastavil co do částky 219 Kč s příslušenstvím, neboť v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu zpět. 13. Ohledně nároku žalobkyně na majetkovou újmu spočívající v nákladech léčení okresní soud uvedl, že za léčebné přípravky žalobkyně uhradila 2 705 Kč, dále uhradila částky 7 133 Kč a 1 440 Kč za léčbu laserem a za dojíždění na ošetření, tedy cestovné osobním automo