27 CO 79/2021-1000 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku [anonymizována tři slova] dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění obsaženém ve výroku I. rozsudku (výrok I) a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení 69 264,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II). 2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se domáhal rozhodnutí, jímž by soud nahradil projev vůle žalovaného spočívající v uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku [anonymizována tři slova]. Návrh odůvodnil tím, že žalobce jako dědic [titul] [jméno] [příjmení] nabyl majetek v rozsahu 1/2 restitučních nároků a je oprávněnou osobou k uplatňování restitučních nároků podle § 4 zákona o půdě. Žalobce oprávněnost žaloby dovozuje z liknavého a svévolného přístupu žalovaného, který eviduje nesprávnou výši restitučního nároku žalobce, dlouhodobě ji odmítá přecenit a znemožňuje tak žalobci účastnit se veřejných nabídek a dále dlouhodobě upřednostňuje úplatné převody pozemků před bezúplatným uspokojováním nároků restituentů. Žalovaný dlouhodobě nabízí ve veřejné nabídce méně kvalitní pozemky a lukrativnější pozemky do veřejné nabídky nezařazuje. Žalobci na restituční nárok dosud zbývá vyčerpat 6 465 760 Kč. 3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Namítal, že nebyly splněny zcela výjimečné podmínky umožňující získání náhradního pozemku mimo proces veřejných nabídek. Restituční nárok žalobce je evidován ve výši 250 770,15 Kč, když odňaté pozemky mají charakter zemědělské půdy. Na žalobce byly dosud dle pravomocných rozhodnutí převedeny náhradní pozemky v celkové hodnotě 3 444 243 Kč. Nárok žalobce je tudíž přečerpaný. 4. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce je oprávněnou osobou podle zákona o půdě, přičemž jeho restituční nárok činí vzhledem k celku dotčených pozemků jednu ideální čtvrtinu. Žalovaný eviduje výši restitučního nároku žalobce v částce 250 770 Kč, která vychází ze závěrů znaleckých posudků zadaných žalovaným dle kritéria charakteru odňatých pozemků jako pozemků zemědělských. Hodnota restitučního nároku žalobce je dle znaleckého posudku [titul]. [titul] [jméno] [příjmení] 9 596 740 Kč. Hodnota pozemku, jehož převodu se žalobce domáhá, činí 129 174 Kč. Podle okresního soudu bylo možné po provedeném dokazování konstatovat, že žalovaný při uspokojování nároku žalobce postupuje liknavě a svévolně a současně nevydání náhradních pozemků nebylo zapříčiněno neaktivitou na straně žalobce. Je to totiž právě žalovaný, který dlouhodobě svým přístupem bránil žalobci v uspokojování jeho restitučního nároku. Za této situace lze podle okresního soudu uzavřít, že jsou naplněny předpoklady pro nahrazení projevu vůle žalovaného stran převodu žalobcem označeného pozemku, jehož hodnota ani při zohlednění hodnoty pozemku převáděných žalobci nepřesahuje výši restitučního nároku žalobce. Jsou tak naplněny podmínky zákona o půdě k tomu, aby mezi účastníky mohla být uzavřena dohoda o bezúplatném převodu dle § 11 odst. 2 zákona o půdě. Okresní soud proto žalobě vyhověl a ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. 5. Proti rozsudku podal včas odvolání žalovaný. Okresnímu soudu vytýkal především to, že podle přesvědčení žalovaného rozhodnutí okresního soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle žalovaného nebyly naplněny předpoklady pro vyhovění náhradové žaloby, žalovaný nesouhlasí se závěrem okresního soudu o dlouhodobé marné snaze žalobce uspokojit své restituční nároky, odmítá tvrzení okresního soudu o liknavosti a svévoli žalovaného, neboť pasivitu žalobce při uspokojování jeho restitučních nároků není možné přičítat k tíži žalovaného. Pasivita žalobce byla dána subjektivní preferencí žalobce získat náhradní pozemky mimo veřejné dražby nebo získat ve veřejných nabídkách pouze takové náhradní pozemky situované v lokalitě, ke které se váží zájmy rodiny žalobce. Žalovaný proto navrhl změnu rozsudku okresního soudu a zamítnutí žaloby. V doplnění odvolání žalovaný uvedl, že v mezidobí byl předmětný náhradní pozemek rozhodnutím Okresního soudu v Pardubicích vydán jiné oprávněné osobě a toto rozhodnutí okresního soudu bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Předmětný pozemek se tudíž ze strany žalovaného stal nepřevoditelným a již z tohoto důvodu nelze žalobě vyhovět. Žalovaný proto setrval na návrhu na změnu rozsudku okresního soudu a zamítnutí žaloby. 6. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalovaného nejprve konstatoval, že okresní soud provedl veškeré důkazy, které se vztahují k předmětu řízení, správně je posoudil a dospěl k logickému a správnému závěru o nutnosti žalobě vyhovět. Podle žalobce nebyly naplněny odvolací důvody. Žalovaný se dopustil vůči žalobci liknavého až svévolného postupu a nelze mít pochyb o tom, že vyhovění žalobě bylo důvodné. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Po seznámení se s doplněním odvolání žalovaného žalobce podáním doručeným do datové schránky odvolacího soudu dne 31. 5. 2021 konstatoval, že rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. 22 Co 55/2021, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 22. 10. 2020, č. j. 10 C 107/2019 – 535, se pozemek, který je předmětem této žaloby, stal pro žalobce nepřevoditelným. Žalobce se dostal do situace reálné hrozby ztráty sporu, a proto navrhl připuštění změny žaloby, kdy si vybral jiný náhradní pozemek, a to pozemek par. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Po připuštění změny žaloby by proto podle žalobce mělo být žalobě vyhověno stran tohoto nově označeného pozemku. 7. Při jednání odvolacího soudu dne 2. června 2021, kdy byli účastníci ze strany krajského soudu seznámení s předběžným právním názorem odvolacího soudu na posuzovanou věc, možnost připuštění změny žaloby v odvolacím řízení především v návaznosti na ust. § 216 odst. 2, § 211a a § 205a o.s.ř. a byl jim zpřístupněn i názor odvolacího soudu na příp. varianty možného vyústění sporu, a to i ohledně hodnocení úspěchu či neúspěchu účastníku v řízení v souvislosti s následnou povinností hrazení v průběhu řízení vzniklých nákladů, žalobce uvedl, že dle jeho přesvědčení je namístě rozsudek okresního soudu zrušit a věc vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení. Okresní soud měl z úřední povinnosti zjistit informaci k souběžně vedenému řízení o konkurenční žalobě, která se týkala pozemku řešeného v dané věci, což okresní soud neučinil. Pro toto procesní pochybení soudu je nutno rozsudek zrušit a věc vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení. Eventuálně je dle žalobce možné připustit změnu žaloby a v takovém případě má žalobce za to, že žalobě je možné vyhovět. 8. Žalovaný nadále navrhoval změnu rozsudku a zamítnutí žaloby se zřetelem na nepřevoditelnost pozemku, k němuž se vztahuje tato žaloba na nahrazení projevu vůle a současně vyslovil přesvědčení, že nejsou naplněny předpoklady pro připuštění změny žaloby. Pakliže by odvolací soud hodlal změnu žaloby přesto připustit, žalovaný si vyhradil právo obrany proti změněné žalobě s tím, že bude tvrdit a dokazovat skutečnosti odporující nově uplatněnému nároku žalobce. 9. Odvolací soud se za této situace prioritně zabýval úvahou, zda je v poměrech posuzované věci namístě vyhovět návrhu žalobce na připuštění změny žaloby (§ 211 a § 95 o.s.ř.), a to především v návaznosti na ust. § 216 odst. 2, § 211a a § 205a o.s.ř., a dospěl k závěru, že platná právní úprava tuto možnost odvolacímu soudu nedává. 10. Krajský soud proto, aniž by hodnotil správnost skutkových závěrů okresního soudu stran vhodnosti označeného náhradního pozemku, liknavosti a svévole žalovaného, výše restitučního nároku žalobce, ocenění pozemku apod., shledal odvolání žalovaného opodstatněným a z důvodů nepřevoditelnosti předmětného pozemku na žalobce rozsudek okresního soudu rozhodnutím ze dne 9. 6. 2021, č. j. 27 Co 79/2021-877 nejprve nepřipustil změnu žaloby učiněnou podáním žalobce ze dne 31. 5. 2021 a současně rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobu zamítl. Odvolací soud konečně žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení 26 527 Kč. 11. K žalobcem podanému dovolání Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 25. 11. 2021, č. j. 28 Cdo 3277/2021-908 rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění rozhodnutí Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že z již ustálené judikatury soudu plyne, že označí-li žalobce namísto v žalobě požadovaného pozemku, který není vhodný k převodu, jiný vhodný pozemek, nejde o nový nárok a žalobce v takovém řízení tudíž ani nemusí měnit žalobu. Pakliže však žalobce návrh na změnu žaloby (§ 95 odst. 1 o.s.ř.) podá, soud o ní rozhodne; změní-li žalobce žalobu v odvolacím řízení, rozhodne o změně žaloby odvolací soud (§ 95 odst. 1 a § 211 o.s.ř.). Dovolací soud tudíž uzavřel, že požádal-li žalobce v průběhu řízení o