16 CO 272/2021-145 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 289 420,50 Kč z titulu odpovědnosti žalované za pracovní úraz, který utrpěl dne [datum], kdy obsluhoval posuvnou plošinu pro převážení zavážecích vozíků žíhací linky. Během převozu zjistil, že dochází k pomalému posunování vozíku po plošině, a ve snaze zabránit sjetí vozu z plošiny se rozhodl zastavit posun plošiny. Při pohybu k ovládacímu zařízení plošiny křivě našlápl, došlo ke smeknutí nohy do drážky u plošiny a zachycení paty pohybem plošiny. V důsledku pracovního úrazu utrpěl mj. otevřenou tříštivou kompresivní zlomeninu pravé patní kosti. Odškodňovací komise žalované po projednání případu dospěla k závěru, že žalobce postupoval v souladu se zaužívaným postupem a že„ tedy neporušil předpisy“, proto navrhla uhradit žalobci škodu v plné výši. Žalovaná však prostřednictvím vedlejšího účastníka krátila jednotlivé dílčí nároky na náhradu škody v rozsahu 20 % z důvodu„ spoluzavinění úrazu“, což žalobce považuje za„ nedůvodné a protizákonné“, neboť„ z jeho strany nedošlo k porušení právních ani bezpečnostních předpisů“. Žalobce se domáhal jednak doplatku náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum] ve výši 60 084 Kč, doplatku náhrady za bolest ve výši 80 000 Kč, doplatku náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 142 500 Kč a částky 6 836,50 Kč, kterou zaplatil znalci [titul] [jméno] [příjmení], [titul] za vypracování znaleckého posudku na ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění. 2. Žalovaná a vedlejší účastník navrhli zamítnutí žaloby, přičemž namítali, že ke krácení náhrady škody v rozsahu 20 % došlo v souladu s ustanovením § 270 odst. 2 zákoníku práce, protože žalobce v rozporu s bezpečnostním opatřením„ za provozu se nevzdalovat z místa ovládání“ a identifikovaným nebezpečím„ zachycení osoby, vtažení a sevření těla nebo části (nejčastěji končetiny) pohyblivou části dopravníku“ po zapnutí z posuvné plošiny vystoupil na podlahu podél kolejové dráhy a následně opětovně vstoupil na plošinu. Při tomto pohybu došlo ke smeknutí nohy a zachycení paty žalobce do mezery mezi posuvnou plošinou a podlahou. Žalobce tedy porušil pokyn žalované k zajištění bezpečnosti práce za provozu se nevzdalovat z místa ovládání, se kterým byl prokazatelně seznámen dne [datum], což bylo podstatnou příčinou vzniku škody. Nadto si počínal také lehkomyslně, neboť s přihlédnutím ke svým zkušenostem a délce zaměstnání u žalované přesahující [počet] let si musel být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Stanovená míra spoluzavinění v rozsahu 20 % je s ohledem na uvedené okolnosti ve vztahu k žalobci velmi vstřícná. 3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalovanou zavázal zaplatit žalobci částku 289 420,50 Kč, dále žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně soudní poplatek ve výši 14 472 Kč a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení 53 324,70 Kč k rukám advokátky [titul] [jméno] [příjmení]. 4. Okresní soud považoval pro posouzení věci za stěžejní otázku, zda jsou dány důvody alespoň pro částečné zproštění povinnosti žalované k náhradě škody nebo nemajetkové újmy vzniklé pracovním úrazem. Vycházel v tomto směru z výpovědí dvou zaměstnanců (svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), kteří pracovali na stejné pozici jako žalobce, přičemž shodně potvrdili, že obsahem školení, kterého se zúčastnil i žalobce, byly jen obecné informace týkající se bezpečnosti práce ve slévárně a že jim nikdy nebylo řečeno, že z plošiny nesmí vystupovat a vstupovat na ni, když je v pohybu; naopak toto se běžně dělalo. Pokyny co dělat v situaci, která nastala těsně před úrazem žalobce, si předávali pracovníci na inkriminované pozici mezi sebou, když starší a zkušenější pracovníci„ zaškolovali“ nováčky. Ke změnám došlo až po úrazu žalobce, kdy bylo znemožněno vystoupit z plošiny za pohybu, neboť nově musí pracovník držet spínač pohybu plošiny, současně bylo namontováno bezpečnostní zábradlí a byli proškoleni o tom, že z plošiny se nesmí vystupovat a že v okolí plošiny nesmí nikdo být. Okresní soud proto uzavřel, že žalobce nebyl proškolen o tom, že by nemohl vystoupit z posuvné plošiny, naopak takovým způsobem postupovali ve stejné situaci i ostatní zaměstnanci na stejné pozici. Nelze mít tudíž za to, že žalobce porušil bezpečnostní předpisy či pokyny a že tím spoluzavinil vznik pracovního úrazu. Ostatně ke stejnému závěru dospěla i odškodňovací komise samotné žalované. Jednání žalobce nelze podle názoru okresního soudu označit ani jako lehkomyslné, protože postup, který v dané situaci zvolil žalobce, byl běžně užívaným postupem zaměstnanců na téže pozici a ani žalovaná jako zaměstnavatel proti takovému postupu evidentně nic nenamítala. Jednalo se pouze o běžnou neopatrnost, nikoli o riskování a hazardérství. Nadto z hlediska zproštění nepostačuje zjištění, že zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se kterými byl řádně seznámen. Je zapotřebí, aby zaměstnavatel prokázal, že znalost a dodržování zásad bezpečné práce neustrnulo pouze na formální úrovni, nýbrž že zaměstnavatel vyvíjel úsilí, aby se podle nich postupovalo i v praxi, a to například tím, že doloží doklady, že sledoval, že zaměstnanci dodržují bezpečnostní předpisy a pokyny a že jejich případné porušení neponechal bez povšimnutí, což se ovšem v daném případě nestalo. Okresní soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému, aby žalobci doplatil náhradu škody z pracovního úrazu do plné výše, tedy i krácených 20 %. 5. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalovaná, která namítala, že okresní soud nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, proto dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a nesprávnému právnímu posouzení věci. Závěry okresního soudu nekorespondují s provedeným dokazováním, resp. okresní soud neprovedl náležité hodnocení důkazů. Napadené rozhodnutí rovněž neobsahuje úvahy, jimiž se okresní soud při hodnocení důkazů řídil. Žalovaná prokázala, že žalobce byl řádně proškolen k obsluze předmětného zařízení a že jednal v rozporu s bezpečnostním opatřením„ za provozu se nevzdalovat z místa ovládání“, se kterým byl prokazatelně seznámen dne [datum] Okresní soud bezdůvodně upřednostnil výpovědi dvou svědků ([jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), ze kterých dovodil, že žalobce nebyl řádně proškolen, a to bez toho, aby tyto výpovědi hodnotil ve vzájemné souvislosti s ostatními důkazy. Okresní soud přešel výpověď svědka [příjmení], který uvedl, že ze strany žalované jako zaměstnavatele probíhaly kontroly dodržování BOZP, přičemž je nelogické, aby na jednom pracovišti tyto kontroly prováděl a druhém nikoli. Výpověď svědka [příjmení] koresponduje se závěry Oblastního inspektorátu práce pro [územní celek] v protokolu o kontrole ze dne [datum], který žádné pochybení při šetření nezjistil. Okresní soud tyto závěry oblastního inspektorátu práce přešel bez bližšího rozboru, ačkoli z jeho zjištění vyplývá, že žalovaná zajistila žalobci dne [datum] školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP a že žalobce byl řádně proškolen k obsluze předmětného zařízení, a to včetně bezpečnostního opatření, že se za provozu nesmí vzdalovat z místa ovládání. Soud prvního stupně tedy upřednostnil bez zjevné argumentace subjektivní výpovědi dvou zaměstnanců oproti závěrům nezávislého kontrolního orgánu. Dle žalované nemůže obstát ani závěr okresního soudu, že se v daném případě jednalo pouze o běžnou neopatrnost, neboť s přihlédnutím ke svým zkušenostem a délce zaměstnání u žalované přesahující [počet] let si musel být žalobce vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, případně jej změnil a žalobu zamítl. 6. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání rovněž vedlejší účastník, který namítal, že okresní soud svá skutková zjištění opřel o výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení] s tím, že výpověď svědka [příjmení] nepřinesla nic relevantního. S takovým hodnocením nelze souhlasit, protože svědek [příjmení] vypověděl, že na jeho úseku žalovaná prováděla kontroly dodržování právních předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kdy si lze jen stěží představit, že by žalovaná prováděla tuto kontrolu jen na některých svých pracovištích. Navíc skutková zjištění soudu prvního stupně jsou v rozporu se skutečnostmi vyplývajícími z šetření oblastního inspektorátu práce uvedenými v protokolu o kontrole ze dne [datum]. Podle oblastního inspektorátu práce došlo k pracovnímu úrazu tak, že žalobce i přes seznámení s identifikovaným nebezpečím„ zachycení osoby, vtažení a sevření těla nebo části (nejčastěji končetiny) pohyblivou části dopravníku“ a bezpečnostním opatřením„ za provozu se nevzdalovat z místa ovládání“ vystoupil po zapnutí z posuvné plošiny na podlahu podél kolejové dráhy a po našlápnutí špičk