16 CO 45/2022-215 — Krajský soud v Ostravě

1. Dopisem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobci, že mu dává výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, neboť rozhodnutím o organizační změně ze dne [datum] byla s účinností od [datum] zrušena žalobcem vykonávaná„ pracovní pozice technický ředitel“, v důsledku čehož se žalobce stal nadbytečným. 2. Žalobce se žalobou podanou u okresního soudu domáhal určení, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná. Žalobu odůvodnil zejména tím, že důvod výpovědi je účelově vytvořený, a to v souvislosti s požadavky, které vznesl žalobce na jednatele žalované z titulu smlouvy o uzavření smlouvy budoucí ze dne [datum]. Výpověď je akt osobní msty jednatele žalované, protože stávající organizační struktura žalované neumožňuje efektivnější fungování technického úseku žalované bez osoby žalobce. 3. Okresní soud určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] je neplatná a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 35 880 Kč. Soud dospěl k závěru, že organizační změna ze dne [datum] byla pouze předstíraná, jejím účelem bylo zabránit žalobci, aby se (v souladu s uzavřenou smlouvou o budoucí smlouvě) nestal majoritním vlastníkem žalované společnosti. Žalobce se v důsledku organizační změny nemohl stát pro žalovanou nadbytečným, protože měl u žalované nezastupitelnou roli. Aby žalovaná mohla žalobce propustit, musela za něj nejprve sehnat náhradu v podobě obchodního zástupce, který byl schopen na místo žalobce komunikovat se zahraničními obchodními partnery v angličtině, proto žalovaná zaměstnala [jméno] [příjmení]. Žalobce pro žalovanou prováděl složité technické výpočty, které nikdo jiný u žalované nemohl zastat, žalovaná musela těmito výpočty pověřit [anonymizována dvě slova] ústav. 4. Proti rozsudku okresního soudu podala žalovaná v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.) odvolání. Namítala, že okresní soud pochybil v hodnocení předložených důkazů. Žalovaná potvrdila obchodní spory týkající se závazků ze smlouvy o uzavření budoucí smlouvy, která byla uzavřena mezi žalobcem a jednatelem žalované, avšak tato skutečnost nemá vliv na organizační změny ve společnosti. Žalovaná vysvětlila okolnosti, za kterých došlo k uzavření výše uvedené smlouvy a důvody, pro které jednatel žalované od smlouvy odstoupil. Provedená organizační změna směřovala ke zlepšení ekonomické situace žalované, protože roční náklady na žalobce jako zaměstnance činily 971 900 Kč. Agenda, kterou vykonával žalobce, byla značně roztříštěná (tvorba technické dokumentace, koordinace technické dokumentace s externími konstruktéry žalované, jednání se smluvními partnery apod.), proto žalovaná místo žalobce zrušila, technickou část agendy převzal [jméno] [příjmení], a pro případ, že by se některý z výpočtů ukázal být nad jeho síly, uzavřela žalovaná rámcovou smlouvu o dílo s [anonymizována dvě slova] ústavem. Služeb tohoto ústavu využila pouze jednou, za vykonané služby bylo zaplaceno 30 250 Kč. Komunikace se zahraničními partnery v angličtině byla rozdělena mezi ostatní zaměstnance společnosti. Nový zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení] byl přijat na pozici obchodník, jeho přijetí bylo důsledkem rozvoje společnosti, jmenovaný zaměstnanec nenahradil žalobce. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl. 5. Žalobce navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. 6. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení jemu předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.), opětovně vyslechl žalobce a svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení] a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné. 7. Podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu, o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. 8. K předpokladům pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce patří to, že o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel nebo příslušný orgán rozhodnutí, že se podle tohoto rozhodnutí konkrétní zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným a že tu je příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že se zaměstnanec stal právě v důsledku takového rozhodnutí (jeho realizací u zaměstnavatele) nadbytečným. Pro výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce je současně charakteristické, že zaměstnavatel i nadále může (objektivně vzato) zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy (v důsledku rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách zaměstnavatel neztrácí možnost přidělovat zaměstnanci práci, kterou pro něj dosud konal), avšak jeho práce není (vůbec nebo v původním rozsahu) pro zaměstnavatele v dalším období potřebná, neboť se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. 9. Rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách není právním jednáním ve smyslu ustanovení § 545 obč. zák. (srov. § 4 zák. práce), neboť nejde o takový projev vůle, s nímž by právní předpisy spojovaly změnu nebo zánik práv a povinností účastníků pracovněprávního vztahu. Jedná se pouze o skutečnost (tzv. faktický úkon), která je hmotněprávním předpokladem pro právní úkony tam, kde to právní předpisy stanoví (například pro podání výpovědi podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce), a která není sama o sobě způsobilá přivodit následky v právních vztazích účastníků pracovněprávního vztahu. Protože nejde o právní jednání, nelze rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách samo o sobě přezkoumávat z hlediska platnosti ve smyslu zásad uvedených v ustanoveních § 18 až § 20 zák. práce; vznikne-li pochybnost, zda (vůbec) zaměstnavatel rozhodl o organizačních změnách, může se soud zabývat jen tím, zda takové rozhodnutí bylo skutečně přijato a zda je učinil zaměstnavatel - fyzická osoba, příslušný orgán zaměstnavatele - právnické osoby nebo ten, kdo je k tomu jinak oprávněn (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004 sp. zn. 21 Cdo 2204/2003, uveřejněné pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005). 10. Žalovaná přijala dne [datum] rozhodnutí o organizační změně, kterou bylo zrušeno místo technického ředitele zastávané žalobcem, o této změně rozhodl jednatel žalované [jméno] [příjmení], tedy statutární orgán žalované. Organizační změnou bylo zrušeno pracovní místo žalobce, přičemž, jak je výše uvedeno, soud není oprávněn přezkoumávat, zda tato změna byla pro žalovanou výhodná, případně hodnotit, zda společnost před organizačnou změnou fungovala lépe. Žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce přípisem ze dne [datum] z důvodu zrušení jeho pracovního místa, proto je dána příčinná souvislost mezi přijatou organizační změnou a nadbytečností žalobce. 11. Žalobce s výpovědí nesouhlasil (mimo jiné) proto, že místo něho byl přijat jiný zaměstnanec, neboť práce žalobce byla pro žalovanou nepostradatelná. Okresní soud názoru žalobce přisvědčil, protože usoudil, že žalobce měl u žalované nezastupitelnou roli, a žalovaná za něho musela sehnat náhradu, obchodního zástupce [jméno] [příjmení]. 12. Skutečnost, že zaměstnavatel přijme jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem zaměstnance, kterému byla dána výpověď pro nadbytečnost, je zpravidla důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu; v takovém případě totiž nelze hovořit o tom, že by se zaměstnanec, resp. druh práce, který na základě pracovní smlouvy vykonává, stal v důsledku přijatého rozhodnutí o organizační změně nadbytečným a že by tedy opravdovým důvodem rozvázání pracovního poměru byly okolnosti uvedené v ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 7. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1770/2001). 13. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se zabývá montážemi speciálních zařízení (hydraulické jeřáby, nakládače apod.) na podvozky a žalobce prováděl výpočty zajišťující, aby kompletní zařízení vyhovovalo všem požadavkům, které jsou na tato speciální zařízení příslušnými předpisy kladeny. Žalobce dále vyřizoval různá cla, certifikáty, reklamace, s některými dodavateli komunikoval v angličtině. Žalobce