71 CO 306/2022-238 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby žalovaný byl povinen do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku zajistit na vlastní náklady ve [název] [anonymizováno] [územní celek] [část obce] uveřejnění omluvy, a to celkem třikrát v po sobě vydaných výtiscích, ve znění: Omlouvám se panu [jméno] [příjmení] za to, že jsem jej poškodil prohlášením učiněným prostřednictvím sociální sítě Facebook na profilu„ [jméno] [příjmení]“ a sice, že„ v [anonymizováno 11 slov]“. [anonymizováno 11 slov] [příjmení], [anonymizováno 18 slov] [územní celek] [část obce] [číslo] [anonymizováno 17 slov] [příjmení] [anonymizováno 16 slov]“. Dále se žalobce domáhal, aby žalovaný domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci na náhradě nemajetkové újmy 200 000 Kč, i v této části okresní soud žalobu zamítl a žalobce zavázal zaplatit žalovanému na nákladech řízení 25 733 Kč. 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že dne [datum] byl na sociální síti internet na adrese [webová adresa] uveřejněn článek nazvaný„ [název] [anonymizováno 6 slov] [příjmení] [anonymizována tři slova]“. V tomto článku je uveřejněn rozhovor redaktora [název] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], když v tomto článku popisuje [jméno] [příjmení] svou dřívější činnost spočívající v „ [anonymizována tři slova]“ a spolupráci s osobami nelegálním způsobem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Tento článek byl na sociálních sítích zveřejněn dne [datum] a je dohledatelný do současné doby. Dne [datum] žalovaný na facebookových stránkách„ [jméno] [příjmení]“ zveřejnil příspěvek pod názvem„ [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]“, ve kterém ve třetím odstavci příspěvku uvedl, že: před pár týdny se na sociálních sítích objevil pan [příjmení], který se snažil vystupovat jako nezaujatý novinář [anonymizováno]. Nahrával, odposlouchával, sledoval a snažil se tvářit nezávisle. Na netu si lehce dohledáte rozhovor s tímto pánem z roku [rok] (odkaz pod příspěvkem), kde se veřejně přiznává, že v [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována tři slova] [územní celek] [část obce] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]„ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno]“, ve kterém žalovaný uvedl, že: [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. Před pár týdny se na sociálních sítích objevil pan [příjmení], který se snažil vystupovat jako nezaujatý novinář. Na netu si lehce dohledáte rozhovor s tímto pánem z roku [rok], kde se veřejně přiznává, že v [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] Jeho propojení s hnutím [příjmení] [anonymizováno] je více jak zřejmé. Na článek uveřejněný na stránce„ [jméno] [příjmení]“ bylo pak veřejností reagováno příspěvky k osobě žalobce. Osobní příspěvky k osobě žalobce v souvislosti se zmiňovanou kauzou [anonymizováno] pak byly zveřejňovány i na facebookové stránce spolku„ [anonymizována dvě slova]“. Žalobce následně zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum], ve které vyzval žalovaného k veřejné omluvě v souvislosti s prohlášením žalovaného na facebookové stránce a ve [anonymizováno] [územní celek] [část obce] a dále žádal o zaplacení částky 200 000 Kč. Dále žalobce podal na žalovaného [datum] trestní oznámení. 3. Okresní soud na danou věc aplikoval § 81 a § 82 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Poukázal na to, že to byl žalobce sám, který ze své vůle a dobrovolně o sobě veřejnosti sdělil, že aktivně kooperoval na sofistikované organizované trestné činnosti, při níž vznikla škola České republice v podobě [anonymizováno 8 slov] a že měl za takovou činnost odměnu a sám se šel za takovou činnost udat orgánům činným v trestním řízení. To, že žalovaný na tento článek, ve kterém žalobce sám a dobrovolně o své osobě uvádí výše uvedené informace, uvedl odkaz na tento článek, není možné žalovanému přičítat k tíži. Stejně jako to, že žalobce nebyl ve věci potrestán, neboť toto je pro posouzení věci samotné nerozhodné. Okresní soud tak dospívá k závěru, že žaloba není důvodná. Lze tedy shrnout, že žalovaný toliko odkázal na článek publikovaný od [datum] na veřejně přístupné sociální síti a toliko reprodukoval a shrnul autentická tvrzení žalobce, která žalobce o sobě dříve zveřejnil prostřednictvím rozhovoru v článku nazvaném„ [anonymizováno 7 slov] [příjmení] [anonymizována tři slova]“. Okresní soud pak dospěl k závěru, že toto skutkové tvrzení je pravdivé a tato pravdivost je pak důvodem vylučujícím neoprávněnost zásahu do osobnostních práv. Skutečnost, že jsou tvrzení pravdivá, pak znamenají, že se nejedná o neoprávněný zásah. Informace jsoucí obsahem článku v [webová adresa] ze dne [datum] žalobce o své osobě a stejně jako v jiných článcích umístěných na sociální síti internet ohledně své společensky závadné činnosti sám ze své vůle rozšiřoval a tudíž nelze vycházet z premisy v tom smyslu, že by třetí osoba, potažmo žalovaný, o žalobci uvedla nějaké nepravdivé informace. Nelze pominout fakt, že žalobce v článku sám na několika místech zmiňuje pojem [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]„ [anonymizována tři slova]“,„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova]“. Z toho vyplývá, že žalobce si byl a je vědom, že v minulosti páchal nedovolenou, státem netolerovanou trestnou činnost, byť za ni nebyl v rovině trestně právní potrestán. 4. Proti tomuto rozsudku si podal žalobce odvolání a domáhal se jeho změny tak, aby žalobě bylo vyhověno. Ve svém odvolání žalobce uváděl, že žalobce má za to, že dostatečně prokázal, že žalovaný zasáhl do jeho osobnostních práv, když opakovaně prostřednictvím dvou různých médií o žalobci sdělil veřejnosti dehonestující informace, a to, že žalobce v devadesátých letech okradl stát na daních v [anonymizována čtyři slova]. Žádnou z těchto skutečností nicméně soud prvého stupně nezohlednil, když bylo prokázáno, že uvedený výrok žalovaného je zcela nepravdivý a žalobu navzdory uvedenému zamítl. Soud prvého stupně ostatně sám konstatoval, že na článek uveřejněný na stránce„ [jméno] [příjmení]“ bylo veřejností reagováno negativními příspěvky k osobě žalobce. Z uvedeného nesporně vyplývá, že soud má za prokázanou skutečnost, že negativní reakce na osobu žalobce vznikly až poté, kdy žalovaný zveřejnil předmětný článek a že žalobce musí čelit útokům ze strany veřejnosti právě od chvíle, kdy byl zveřejněn výrok žalovaného. I tuto skutečnost okresní soud při svém rozhodnutí zcela ignoroval. Soud prvého stupně jako důvod pro zamítnutí žaloby uvedl skutečnost, že se měl žalobce v článku zveřejněném dne [datum] na [webová adresa] sám a dobrovolně doznat ke své dřívější společensky závadné činnosti a spolupráci s osobami nelegálním způsobem [anonymizována čtyři slova] a že sám ze své vůle dobrovolně o sobě veřejnosti sdělil, že aktivně kooperoval na sofistikované organizované trestné činnosti, při níž vznikla škoda České republice v podobě [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. Z obsahu článku však nepochybně vyplývá, že se žalobce snažil poukázat na problematiku korupce a na praktiky, které byly využívány v devadesátých letech, přičemž některé jsou hojně používány dodnes. Žalobce chtěl článkem v [název] [anonymizováno] zejména upozornit a varovat mladé kluky jako byl on, aby byli obezřetní a nestali se z nich nevědomky bílí koně a následně bezdomovci. V žádném případě obsahem sdělení žalobce nebylo tvrzení, že okradl stát na [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova]. Pokud si žalovaný sdělovaný obsah vyložil jinak, neměl ho šířit dále, a to především s ohledem na jeho postavení, kdy je velice pravděpodobné, že jeho názor jako vysoce postavené osoby pak mohou jiné osoby přijmout za svůj. Žalobce před vydáním článku redaktora upozornil na nevhodnost názvu článku, ten nicméně i přes námitky žalobce článek s uvedeným názvem v [název] [anonymizováno] uveřejnil. Obsah názvu článku a jeho úvod nejsou slova žalobce a s názvem článku ani s jeho úvodem se žalobce neztotožňuje a nesouhlasí s ním, nicméně jeho cílem bylo článek zveřejnit. Dále žalobce poukázal na to, že žalovaný nezaútočil na žalobce jako na [anonymizováno], ale jako na [anonymizována tři slova], a to takovým způsobem, aby žalobce dehonestoval, snížil žalobcovu čtenářskou základnu a omezil pád svých [anonymizováno] příznivců. Sporné výroky tedy nebyly vyřčeny v rámci neutuchající vášnivé veřejné diskuze o otázkách obecného zájmu. Naopak ze strany žalovaného šlo toliko o snahu poškodit profesní pověst žalobc