75 CO 414/2021-64 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši ve výši 31.543,95 Kč s úrokem z prodlení z částky 31.193,95 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, částku ve výši 193,74 Kč jako kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum], částku ve výši 185 Kč a částku 4.448,05 Kč (výrok I.) a na náhradu nákladů řízení částku 3.987 Kč k rukám advokáta žalobkyně (výrok II.). Platební povinnost uloženou žalované v obou výrocích stanovil okresní soud do 15 dnů od právní moci rozsudku. Ohledně lhůty k plnění přisouzené pohledávky s příslušenstvím a u nákladů řízení okresní soud v odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že uložil ve výroku stanovené povinnosti splnit do 15 dnů od právní moci rozsudku, a to s ohledem na výši uložené povinnosti. 2. Proti tomuto rozsudku, pouze proti výroku o lhůtě k plnění u přisouzené pohledávky s příslušenstvím a u nákladů řízení (žalovaná žádala„ o vystavení splátkového kalendáře na celou dlužnou částku“), podala žalovaná včasné odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že jí budou stanoveny splátky ve výši 5.000 Kč měsíčně. Uvedla, že se o sebe nemůže řádně postarat, začala se u ní projevovat stařecká demence a splácí ještě jiné úvěry. Opakovaně se snažila s žalobkyní dohodnout na splátkách, ale ze strany žalobkyně nebyla snaha se dohodnout. Na výzvu soudu doplnila, že pobírá starobní důchod ve výši 15.400 Kč měsíčně a splácí i jiný úvěr u [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], což celkem činí 10.500 Kč za měsíc, bydlí u dcery, nemá žádné další výdaje. Uvedené doložila listinami (výši důchodu 15.400 Kč vyplaceného dne [datum], splátky dluhu u [anonymizováno] v měsíční výši 3.000 Kč až do [datum] s poslední splátkou 10.976,69 Kč, dále splátky u [právnická osoba] ve výši 6.000 Kč až do [datum], s poslední splátkou 6.675 Kč) 3. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila tak, že není pravdou, že by se nesnažila s žalovanou dohodnout na splátkách, byl jí opakovaně nabízen splátkový kalendář po 2.000 Kč měsíčně, ze strany žalované však nedošlo k žádné platbě. Navrhla rozsudek okresního osudu jako věcně správný potvrdit. Na výzvu soudu pak sdělila, že se splátkami po 5.000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek neuhrazením co i jedné z nich řádně a včas souhlasí. 4. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tedy ve výroku I. a II., pokud se týká lhůty k plnění, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné. 5. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u okresního soudu dne [datum] domáhala po žalované úhrady částky 36.177 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], kterou uzavřely žalobkyně a žalovaná dne [datum], na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 40.128 Kč, který žalovaná řádně nesplácela. Následně byla vyzvána žalobkyně k doplnění žalobních tvrzení, což učinila, a poté dne [datum] bez dalšího vyhlásil okresní soud napadený rozsudek. 6. Podle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 7. Jak z citovaného ustanovení vyplývá, obvyklá zákonná lhůta ke splnění peněžitého dluhu je třídenní. Pouze ve výjimečných případech, odůvodňují-li to konkrétní okolnosti projednávané věci, může soud zohlednit osobní, majetkové, sociální či nepříznivé poměry povinného účastníka a určit ke splnění delší lhůtu k plnění než tři dny od právní moci rozsudku nebo stanovit plnění ve splátkách. Přitom však musí soud pečlivě uvážit, zda by delší lhůta plnění či povolení splátek nepředstavovala neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele, který má oprávněný zájem na urychleném zaplacení soudem přiznané částky včetně nákladů řízení. Zásadně možné je stanovení pouze takové delší doby splatnosti či výše měsíční splátky, aby přisouzená pohledávka a náklady řízení byly zaplaceny v přiměřeně delší době, přičemž za přiměřeně delší dobu rozhodně nelze považovat dobu v řádu několika let. Současně však dobrodiní splátek či delší lhůty plnění musí mít skutečný význam pro povinného účastníka a nesmí být jen prostředkem pro neodůvodněné prodloužení splatnosti přisouzené pohledávky. 8. Ke dni rozhodování odvolacího soudu činila celková dlužná částka celkem 46.307,08 Kč (31.543,95 Kč + zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do [datum], tj. 5.949,34 Kč + 193,74 Kč + 185 Kč + 4.448,05 Kč + náklady řízení 3.987 Kč). Při žalovanou navržené celkové splátce 5.000 Kč měsíčně, kdy je však nutno tuto splátku rozdělit na přisouzenou dlužnou částku samotnou a na náklady řízení, kdy krajský soud takto učinil ohledně splátek na přisouzenou dlužnou částku po 4.500 Kč a na náklady řízení po 500 Kč, by tak dlužná částka 42.320,08 Kč představující přisouzenou byla zaplacena za cca 10 měsíců a částka nákladů řízení za cca 8 měsíců. S ohledem na skutečnost, že žalovaná byla v prodlení se splácením úvěru od září 2019 a k úhradě dlužné celkové částky byla vyzývána předžalobní výzvou dne [datum], lze považovat tuto dobu za přiměřenou dobu splácení přisouzené pohledávky s příslušenstvím, to vše s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně s úhradou dluhu ve splátkách výslovně souhlasila. Za této situace tedy nelze povolení splátek po 4.500 Kč měsíčně považovat za natolik dlouhou dobu, která by znamenala nepřiměřené zvýhodnění žalované jako dlužníka na úkor žalobkyně jako věřitele. Totéž platí i pro splátky nákladů řízení na dobu 8 měsíců po 500 Kč, kdy celková souhrnná měsíční výše splátek pak činí právě požadovaných 5.000 Kč. Pokud by nebyly splátky povoleny i u nákladů řízení a byly by stanoveny pouze u dlužné přisouzené částky po 5.000 Kč, žalovaná by dle doložených příjmů a výdajů nebyla schopna jednorázově náklady řízení uhradit, proto byly splátky stanoveny i u nákladů řízení, kdy žalovaná pak okresnímu soudu doložila, že je schopna požadované splátky v takového výši hradit. Tvrdila a doložila jak své příjmy, tak základní výdaje, tyto příjmy pak ve svém souhrnu s ohledem na výdaje hradit navrhované splátky 5.000 Kč měsíčně umožňují. Povolení splátek rovněž nebude dle závěru krajského soudu na újmu žalobkyně, neboť splátky byly povoleny s doložkou„ pod ztrátou výhody splátek“, což znamená, že nebude-li zaplacena byť jen jediná splátka řádně a včas, může žalobkyně žádat zaplacení celého zbylého dluhu naráz, přičemž takovým jednáním může být i návrh na nařízení exekuce. 9. Z těchto důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu v napadeném výroku I., pokud se týká lhůty k plnění přisouzené pohledávky s příslušenstvím, změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení a povolil žalované splácet přiznanou pohledávku s příslušenstvím měsíčními splátkami po 4.500 Kč, jejichž splatnost současně určil, přičemž povolení splátek vázal na doložku ztráty výhody splátek. Ze shodných důvodů pak krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku II., pokud se týká lhůty k plnění přisouzených nákladů řízení, změnil tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení a povolil žalované splácet přiznané náklady řízení měsíčními splátkami po 500 Kč, jejichž splatnost současně určil, přičemž povolení splátek vázal na doložku ztráty výhody splátek. Celkem tak měsíční částka, kterou žalovaná bude hradit bude činit požadovaných 5.000 Kč, které je žalovaná schopna splácet. 10. Výrok o nákladech odvolacího řízení je pak dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. a ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. odůvodněn skutečností, že žalovaná byla s odvoláním úspěšná, avšak dle obsahu spisu jí žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.