16 CO 217/2022-118 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 171 093 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu zdůvodnil tím, že dne [datum] byl odvolán z funkce obchodního ředitele závodu nástroje. Dne [datum] mu byla dána výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce, přičemž zaměstnavatel (žalovaná) mu neuhradil odstupné. Podle žalobce mu nárok na odstupné náleží, neboť funkce obchodního ředitele, kterou zastával a z níž byl odvolán, byla zrušena. Žalobce poté, co byl v průběhu řízení ze strany soudu vyzván podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, uvedl, že pracovní místo obchodního ředitele žalované (závodu nástroje) bylo zrušeno, jak vyplývá z organizačních schémat žalované, jednak organizační struktury vystavené k datu [datum] a organizační struktury vystavené k datu [datum]. Žalobce dále v průběhu řízení doplnil, že zrušení pracovního místa obchodního ředitele souviselo se zrušením divize nástroje ke konci roku [rok] v souvislosti se vstupem nového vlastníka žalované v květnu [rok]. Podle žalobce je zřejmé, že zrušení jeho pracovního místa je v příčinné souvislosti se zrušením celé divize závodu nástroje. Žalovaná částka ve výši 171 093 Kč podle žalobce představuje trojnásobek jeho průměrné měsíční mzdy ve výši 57 031 Kč za období od 7-9/ [rok]. 2. Žalobce v průběhu řízení rozšířil žalobní nárok na částku ve výši 242 850 Kč s příslušenstvím, soud usnesením ze dne [datum] změně žaloby podle § 95 odst. 1 o. s. ř. vyhověl a změnu žaloby připustil. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, uvedla, že požadavek žalobce na odstupné ve výši 242 850 Kč s příslušenstvím není důvodný. Mezi účastníky byl založen pracovní poměr na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], během pracovního poměru byl žalobce jmenován do funkce obchodního ředitele, práva a povinnosti z pracovního poměru vyplývaly z manažerské smlouvy. Dne [datum] byl žalobce odvolán z funkce obchodního ředitele a došlo k zániku sjednaného druhu práce a manažerské smlouvy. Žalovaná neměla pro žalobce vhodné pracovní místo, proto mu dala výpověď dne [datum]. Žalobce se domáhal v jiném řízení neplatnosti výpovědi, jeho návrh byl zamítnut. Podle žalované žalobci odstupné nenáleží, neboť k žádnému zrušení pracovního místa obchodního ředitele, které žalobce zastával u žalované, nedošlo. Žalobce byl odvolán z funkce obchodního ředitele pro nespokojenost s jeho pracovními výsledky. Pracovní místo obchodního ředitele nebylo půl roku po odvolání žalobce obsazeno, neboť místo nešlo obsadit ze dne na den. Žalovaná společnost měla dva závody, a to závod plasty a závod nástroje. Žalovaná popřela, že by neobsazení pracovního místa obchodního ředitele souviselo s následným zrušením divize nástroje. 4. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobě nevyhověl a žalobu v celém rozsahu zamítl, současně rozhodl o nákladech státu, zavázal žalobce k doplatku soudního poplatku s ohledem na rozšíření žaloby a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky řízení. Soud prvního stupně dovodil, že žalovaná v době, kdy dala žalobci výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce, nemohla vědět o tom, že bude ukončen provoz závodu nástroje a nemohla to ani předpokládat, proto nelze usuzovat, že by žalovaná měla v úmyslu zrušit pozici obchodního ředitele v důsledku organizačních změn. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl a nepřiznal žalobci nárok na odstupné v požadované výši 242 850 Kč s příslušenstvím. 5. Žalobce s rozhodnutím soudu prvního stupně nesouhlasil, rozhodnutí napadl odvoláním, ve kterém namítal, že soud nepřihlédl ke všem tvrzeným skutečnostem, že dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a že věc nesprávně právně posoudil. Žalobce v odvolání poukazoval na strohé odůvodnění rozhodnutí, měl za to, že soud měl ve věci aplikovat ustanovení § 18 zákoníku práce o příznivějším výkladu právního jednání pro zaměstnance. Podle žalobce z organizačních schémat jednoznačně vyplývá to, že po jeho odvolání byla pozice obchodního ředitele zrušena, neboť se v těchto organizačních schématech již nevyskytuje. Pokud soud prvního stupně neprováděl dokazování navrženými a označenými organizačními schématy, nemohl správně zjistit skutkový stav věci, proto žalobce navrhl zrušení rozhodnutí, případně jeho změnu tak, aby odvolací soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Naopak podle žalované soud prvního stupně dospěl ke správnému skutkovému zjištění, ve věci rozhodl správně, proto navrhla odvolacímu soudu potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně včetně rozhodnutí o nákladech řízení mezi účastníky. Podle žalované je v rozhodnutí soudu prvního stupně uvedeno, na základě jakých důvodů rozhodl o zamítnutí žaloby, žádná svědecká výpověď ani listina neprokázala, že by v prosinci [rok] při odvolání žalobce bylo zřejmé, že do společnosti vstoupí nový vlastník a že dojde k organizačním změnám, ani nebylo v této době možné předpokládat, jak nové vedení se společností naloží a že dojde ke zrušení divize nástroje. Pokud jde o námitky nedůvěryhodnosti svědků, není zřejmé, z jakého důvodu žalobce považuje svědky, kteří byli v řízení vyslechnuti, za nedůvěryhodné. Jedná se o účelové, neurčité a nekonkrétní spekulace a domněnky žalobce. Pokud nebyla funkce obchodního ředitele po odvolání žalobce obsazena, bylo to proto, že nebylo snadné místo obsadit, nový zaměstnanec na takové pracovní pozici musí být vybrán pečlivě, k čemuž následně nedošlo, neboť novým vedením společnosti byl závod nástroje v květnu [rok] zrušen. Podle žalobce soud dospěl k úplnému zjištění skutkového stavu věci. Pokud některé důkazy neprováděl, bylo to z důvodu nadbytečnosti. Podle žalované nejsou naplněny odvolací důvody, proto je třeba potvrdit rozhodnutí soudu prvního stupně. 7. Krajský soud jako soud odvolací podle § 10 odst. 1 o. s. ř. z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení jemu předcházející v souladu s ust. § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1, odst. 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 8. Podle § 73a odst. 1 zákoníku práce odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější. 9. Podle § 73a odst. 2 zákoníku práce odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c); odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny. 10. Z uvedeného vyplývá, že v případě, že zaměstnavatel nemá takovou práci, která by odpovídala zdravotnímu stavu a kvalifikaci zaměstnance, nebo že zaměstnanec návrh na nové pracovní zařazení nepřijme (i kdyby nabízené pracovní zařazení odpovídalo zdravotnímu stavu a kvalifikaci zaměstnance), nastává jednak překážka na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 208 zákoníku práce a jednak fikce výpovědního důvodu podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Znamená to, že zaměstnavatel může dát takovému zaměstnanci výpověď s odvoláním na výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce, aniž by se pro naplnění tohoto výpovědního důvodu opravdu vyžadovalo, aby se zaměstnance skutečně stal pro zaměstnavatele nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce nebo o jiných organizačních změnách. 11. Při skončení pracovního poměru z důvodu fikce výpovědního důvodu podle § 52 písm. c) zákoníku práce má zaměstnance právo na odstupné poskytované podle § 67 odst. 1 zákoníku práce jen tehdy, byl-li z vedoucího místa odvolán, a jestliže důvodem odvolání bylo zrušení jím zastávaného vedoucího pracovního místa v důsledku organizační změny. Zaměstnanci, který se sám vzdal vedoucího pracovního místa nebo který byl odvolán z jiného důvodu, při skončení pracovního poměru pro fikci výpovědního důvodu podle § 52 písm. c) zákoníku práce odstupné nenáleží. 12. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně náležitě a úplně zjistil skutkový stav věci na základě listinných důkazů a svědeckých výpovědí, odvolací soud na takto zjištěný skutkový stav věci v celém rozsahu odkazuje a jeho závěry přejímá. V průběhu odvolacího řízení bylo podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplněno dokazování nad rámec provedeného soudem prvního stupně o organizační schémata závodu nástroje, které k důkazům žalobce