57 CO 332/2022-93 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud napadeným rozsudkem rozhodl tak, že základ nároku žalobce je po právu. 2. Při svém rozhodování okresní soud vyšel ze zjištění, že předmětný pozemek ve vlastnictví žalobkyně je provázán s pozemky žalované. V rozhodném období, tj. od [datum] do [datum] je užíván jak žalovanou, tak ostatními možnými uživateli, neboť brána, která v minulosti musela být na pozemku umístěna, když byla uvedena jako příslušenství nemovitosti v kupní smlouvě ze dne [datum], byla neznámo kým odstraněna a umožňuje volný přístup na předmětný pozemek a navazující pozemky žalované, na nichž se nachází rekreační chaty. Na předmětném pozemku se nachází žumpa ve vlastnictví žalované, která byla stejně jako brána, přípojka vody, elektřiny, plynu, oplocení a branky specifikována v kupní smlouvě ze dne [datum]. Skutečnost, že pozemek tvoří jeden funkční celek s pozemky žalované, vyplývá i ze samotného tvrzení žalované v dopise ze dne 13. 1. 2016, kdy žalovaná žalobkyni sdělila, že pozemek byl vždy nedílnou součástí ubytovacího [název areálu], slouží jako parkovací plocha a je na něm umístěna odpadní jímka, a byl vždy i oplocen. Pozemek je užíván minimálně k přístupu a příjezdu k zásobovací rampě nemovitosti, k přístupu a k příjezdu k žumpě a slouží i jako přístup a příjezd k chatkám. 3. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, namítala, že provedené listinné důkazy a ohledání na místě samém tvrzení žalobkyně o jednom funkčním celku neprokazují. Dopis žalované ze dne 13. 1. 2016 je pro posouzení věci bezvýznamný, předmětný slovní obrat žalované ničeho nevypovídá o skutečnosti, zda pozemek žalobkyně s nemovitostmi žalované funční celek fakticky tvoří. Ohledáním na místě byly zjištěny skutečnosti, které strany od samého počátku shodně tvrdí: pozemek žalobkyně není oplocen, není součástí oplocení nemovitostí žalované a je každému přístupný z veřejné komunikace, vjezd na pozemek žalobkyně není uzavřen vstupní branou nebo jinou zábranou, pozemek není uzamčen, vstupní brána k pozemku dlouhodobě chybí a nebyla zde ani v rozhodné době. Žalovaná si je vědoma, že plněním bez právního důvodu zakládajícím nárok na náhradu za bezdůvodné obohacení je i stav, kdy je cizí pozemek užíván subjektem odlišným od jeho vlastníka bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu. Bezdůvodné obohacení pak vzniká i tomu, kdo svým jednáním dosáhl na úkor vlastníka postavení detentora jeho pozemku s tím, že měl k dispozici celý oplocený pozemek (areál) pod uzamčením a mohl jej tak učinit přístupným jen pro sebe a pro svou potřebu. Tyto skutečnosti nebyly zjištěny, žalovaná pozemek žalobkyně neovládala a neovládá, nikdy neučinila cokoliv, aby svým jednáním dosáhla na úkor vlastníka postavení uživatele pozemku. Pozemek žalobkyně není součástí jakéhokoliv oploceného areálu a není uzamčen. Žalovaná nikdy neumístila na hranici pozemku jakékoliv oplocení, vstupní bránu, jiné zábrany nebo informace o zákazu vstupu třetích osob. Žalovaná nikdy neučinila pozemek žalobkyně přístupným pouze pro sebe. Pozemek fakticky slouží jako veřejné parkoviště pro třetí osoby, zejména pak pro turisty přijíždějící do obce Morávka za rekreačními účely. Žalovaná nemá žádnou možnost ovlivnit, kdo na pozemku žalobkyně parkuje, ostatně při ohledání na místě samém bylo zjištěno, že zde parkovalo vozidlo třetí osoby. Žalovaná pozemek žalobkyně neužívá, v rozhodné době ubytovací a stravovací služby neposkytovala a vzhledem k pandemii COVID-19 ani poskytovat nemohla, na pozemku nemá uskladněno žádné dřevo, pozemek žalobkyně neužívala k přístupu k zásobovací rampě či chatkám. Přístup do nemovitostí žalované není uskutečňován přes pozemek žalobkyně a užívání pozemku žalobkyně žalovanou nebylo zjištěno. Pokud byla v minulosti vybudována na pozemku žalobkyně žumpa, byla vybudována za souhlasu předchozího vlastníka nemovitosti. Odvoláním se domáhala změny napadeného rozsudku tak, že mezitímní rozsudek se nevydává a ve věci samé, že žaloba bude zamítnuta. 4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Dopis ze dne 13. 1. 2016 není bezvýznamným, zejména ve spojení s dopisem ze dne 11. 5. 2016 a ze dne 7. 9. 2020. S ohledem na výše uvedené dopisy lze uzavřít, že žalovaná v minulosti nikdy neměla pochybnosti o tom, že předmětný pozemek tvoří s nemovitostmi v jejím vlastnictví jeden funkční celek a právě z toho důvodu se jej snažila od žalobkyně koupit. Pokud uvažovala o vydržení práva věcného břemene práva cesty, musela takové právo i vykonávat, což ve svém důsledku znamená, že musela část předmětného pozemku užívat. Předmětný pozemek tvoří s pozemky ve vlastnictví žalované jeden částečně oplocený funkční celek, když oplocený areál [název hotelu] [anonymizováno] není uzamčen a vstupní brána do areálu chybí. Neoplocená část předmětného pozemku se nachází před objektem [náezv objektu] mimo oplocený areál a není předmětem žaloby. Předmětná část pozemku je tudíž oplocena, pouze byla odstraněna vstupní brána, kterou původně žalovaná nabyla jako příslušenství, jak vyplývá z kupní smlouvy ze dne [datum]. Pokud žalovaná poukazuje na to, že předmětný pozemek užívají třetí osoby, žalobkyně opět odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 199/2007. Pokud žalovaná poukazuje na to, že v rozhodné době neposkytovala a vzhledem k pandemii COVID-19 ani poskytovat nemohla ubytovací a stravovací služby, pak se jedná o nepřesnost, pandemie COVID-19 byla v České republice potvrzena až 1. 3. 2020. Pokud žalovaná v odvolání namítá, že pozemek žalobkyně nikdy neužívala k přístupu k zásobovací rampě, zde žalobkyně poukazuje opět na úvahu žalované o vydržení práva věcného břemene práva cesty, v takovém případě by musela takové právo i vykonávat. Žalovaná v minulosti pochybnosti o funkčním celku tvořeném částí pozemku ve vlastnictví žalobkyně a nemovitostmi ve vlastnictví žalované neměla. 5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu dle § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. na základě včas podaného odvolání oprávněnou osobou a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. Odvolací soud přejímá zjištění okresního soudu (bod 9 odůvodnění napadeného rozsudku) a pro stručnost na ně odkazuje. 7. Odvolací soud doplnil dokazování a z 5 ks fotografií označených písmeny A, B, C, D a E, zjistil, že fotografie A a C jsou datovány ke dni 26. 6. 2020, je z nich patrné oplocení areálu tak, že na fasádu navazuje branka s klikou a jeden díl plotu, vedle se nachází malá skalka s jehličnatým stromkem v květináči, prostřední díly plotu (brána) chybí, v pravé části fotografie je patrné oplocení – dva díly plotu, které je částečně zarostlé trávou. V zadní části areálu parkuje osobní automobil bílé barvy. Samotný [název objektu] je po rekonstrukci fasády. Z fotografie B není patrné přesné datum pořízení fotografie, byla pořízena během rekonstrukce fasády [název objektu], nachází se zde lešení a automobil se zvedací plošinou. Na fasádu objektu navazuje branka, dva díly plotu, prostřední části plotu (brána) chybí, dále pokračuje oplocení. Fotografie D a E jsou nedatovány, s ohledem na stav budovy a [označení nápisu] je patrné, že byly pořízeny před rekonstrukcí. Na fasádu objektu navazuje branka a dva díly plotu, prostřední části plotu (brána) chybí, dále pokračuje oplocení, které sestává ze dvou dílů plotu. 8. Po doplnění dokazování odvolací soud konstatuje, že okresní soud správně zjistil skutkový stav věci, a to zejména z dopisů žalované ze dne 13. 1. 2016 a 11. 5. 2016, v nichž sama žalovaná uvádí, že předmětný pozemek byl vždy nedílnou součástí ubytovacího areálu,,Partyzán‘‘, vždy byl s tímto objektem využíván a vždy byl i oplocen. Takto zjištěný skutkový stav byl doplněn o zjištění učiněné odvolacím soudem v rámci doplněného dokazování. Za této situace lze uzavřít, že závěr okresního soudu o tom, že předmětný pozemek tvoří s dalším majetkem žalované ucelený funkční celek, je zcela správný. V řízení bylo prokázáno, že předmětný pozemek byl jako součást areálu žalované sloužícího k podnikatelským účelům oplocen (již právním předchůdcem žalované) spolu s ostatním majetkem žalované a opatřen bránou, která v průběhu blíže neurčené doby byla blíže neurčenou osobou odstraněna, že jej žalovaná držela a oplocený nechala po celou rozhodnou dobu. Pro posouzení věci je významné, že žalovaná ovládala pozemek žalobkyně natolik, že ač nebyla vlastníkem, byla to pouze ona, kdo mohl pozemek užívat pro potřeby své podnikatelské činnosti. Pak bez ohledu na to, nakolik jej skutečně využívala (jakou plochu, jak často), a zda do oploceného areálu měly přístup i další subjekty, jí vznikl prospěch, spočívající v tom, že její majetkový stav se nezmenšil, neboť vlastníkovi (žalobkyni) žádnou odpovídající úhradu odpovídající faktickému uchopení pozemku žalobkyně neposkytovala. Za této situace je nevýznamná obrana žalované, že pozemek byl přístupný pro kohokoliv vzhledem k chybějící bráně (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 199/2007). S ohledem na shora uvedený závěr o tom, že předmětný p