11 Co 150/2025-49 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 33.222 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 4. 5. 2023 do zaplacení (odst. I. výroku), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. II. výroku).2. Proti rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně. Odmítla názor okresního soudu, že s žalovaným sjednala bezúplatnou smlouvu o péči o zdraví. To je vyvráceno již tím, že si žalovaný sjednal komerční zdravotní pojištění a byl si plně vědom, že zdravotní služby nebudou žalobkyní poskytovány zdarma, ale že za jejich poskytnutí bude požadována úplata. Žalobkyně má na svých internetových stránkách zveřejněn ceník zdravotních výkonů a služeb poskytovaných za přímou úhradu. Žalovanému byla účtována úhrada za poskytnutou zdravotní péči, mimo jiné za hospitalizaci v období od 13. do 15. 12. 2022 v souladu s obecně závaznými právními předpisy dle bližší specifikace uvedené na označené faktuře. Poskytnutá zdravotní péče byla nejprve vyúčtována v komerční pojišťovně žalovaného, který při využívání zdravotních služeb žalobkyně doložil své zdravotní pojištění předložením kartičky „komplexní zdravotní pojištění cizinců , název, - průkaz pojištěného“. Žalobkyně tak byla v dobré víře, že žalovaný má poskytnuté zdravotní služby pokryty komerčním zdravotním pojištění. Jeho pojišťovna však plnění odmítla. Závěr soudu o tom, že žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní služby bezúplatně, je v rozporu se skutkovým stavem zjištěným soudem. Žalobkyni nemůže být kladeno k tíži, že při poskytování zdravotních služeb byla žalovaným uvedena v omyl, že poskytnuté služby budou proplaceny komerční pojišťovnou žalovaného, což se ovšem nestalo. Žalobkyně je přesvědčena, že pokud jde o spor mezi pacientem a pojišťovnou o tom, zda pojišťovna měla poskytnuté služby proplatit, nemůže být jako břímě ponecháno na zdravotnickém zařízení. Domáhala se změny napadeného rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno.3. Žalovaný navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Žalovaný je státním občanem , země, , jeho bydliště je v Česku. Dle článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 může být žalován u českého soudu.6. Z obsahu spisu se podává, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 6. 5. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 33.222 Kč s úrokem z prodlení od 4. 5. 2023 do zaplacení. Ve skutkových tvrzeních uvedla, že v období od 18. 10. 2022 do 3. 1. 2023 byly žalovanému jako státnímu občanovi , země, u žalobkyně poskytnuty zdravotní služby. Proplacení zdravotní péče bylo ze strany , právnická osoba, ., u které byl žalovaný pojištěn, odmítnuto z důvodu výluky pojištění. Žalovaný jako pacient má zákonnou povinnost uhradit žalobkyni jako poskytovateli zdravotních služeb jejich cenu. Žalobkyně proto dne 19. 4. 2023 vystavila žalovanému za poskytnuté zdravotní služby fakturu na částku v celkové výši 33.222 Kč, ve které jsou vyúčtovány jednotlivé položky/výkony. Na uvedený dluh nebylo dosud nic zaplaceno. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu, a to předžalobními výzvami ze dne 22. 6. 2023 a 25. 10. 2023 zaslanými doporučeně, na výzvy nereagoval.7. Okresní soud po provedeném dokazování vzal za prokázány skutečnosti, jež jsou uvedeny v odstavcích 3. - 10. odůvodnění a učinil závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně poskytla žalovanému lékařské služby v hodnotě 33.222 Kč spočívající především v operaci jeho dříve zlomené pravé ruky. Žalovaný se žalobkyni před operací prokázal průkazem pojištěnce , právnická osoba, . a žalobkyně jej evidovala jako pojištěnce, což je zřejmé z kódu , číslo, na propouštěcí zprávě. Žalovaný nebyl žalobkyní informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb. Následně okresní soud věc právně posoudil tak, jak je uvedeno v odstavcích 12. – 25. odůvodnění napadeného rozsudku a s odkazem na tyto právní závěry žalobu zamítl.8. Odvolací soud doplnil dokazování o sdělení , právnická osoba, . ze dne 6. 10. 2025 (č. l. 42). Odvolací soud je toho názoru, že se jedná o přípustný důkaz, který je možno provést v odvolacím řízení. K tomu jej vedla skutečnost, že již před soudem prvního stupně žalobkyně v doplnění skutkových tvrzení ze dne 19. 12. 2024 (č. l. 18) sdělila, že k její žádosti jí , právnická osoba, . zaslala vyjádření, proč odmítá pojistné plnění zaplatit. Žalobkyně na toto vyjádření , právnická osoba, . odkázala a navrhla je k důkazu. Vzhledem k tomu, že v doplnění skutkových tvrzeních žalobkyní byl text vyjádření citován, odvolací soud požádal přímo , právnická osoba, . o sdělení, z jakých konkrétních důvodů bylo odmítnuto proplácení zdravotní péče poskytnuté žalobkyní žalovanému. Z následného sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že likvidačním šetřením pojišťovny bylo zjištěno, že zdravotní péče v období od 13. 12. 2022 do 3. 1. 2023 byla klientovi – žalovanému poskytnuta v souvislosti s poraněním pravé ruky (, diagnóza, ), které klient utrpěl v srpnu 2022, tj. před sjednáním pojistné smlouvy ze dne , datum, Tuto skutečnost při vstupu do pojištění ve zdravotním dotazníku ze dne 21. 9. 2022 žalovaný neuvedl, čímž došlo k porušení povinnosti stanovené v čl. 14 odst. 1 a 2 pojistných podmínek. Za těchto okolností může pojistitel pojistné plnění odmítnout, byla-li příčinou pojistné události skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události, popř. kterou při sjednávání pojištění nebo jeho změny nemohl zjistit v důsledku zaviněného porušení povinnosti stanovené v odst. 1 nebo 2 čl. 14 pojistných smluv, popř. pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo by ji uzavřel za jiných podmínek. V pojistných podmínkách oddíl A čl. 14, odst. 1 a 2 se uvádí: 1. dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného. 2. co je v odst. 1 tohoto článku stanoveno o povinnosti pojistníka, platí obdobně i pro pojištěného.9. Po doplnění dokazování má odvolací soud za prokázaný následující skutkový stav: žalovaný uzavřel s , právnická osoba, . jako pojistitelem pojistnou smlouvu, kterou bylo sjednáno komplexní zdravotní pojištění cizinců , název, v období od 22. 9. 2022 do 21. 1. 2023. Žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní služby, za které vyúčtovala označené zdravotní pojišťovně částku 33.222 Kč, tyto služby byly řádně specifikovány. , právnická osoba, . proplacení těchto zdravotních služeb odmítla, žalobkyně k jejich zaplacení proto vyzvala přímo žalovaného, který je nezaplatil.10. Bylo prokázáno, že zdravotní , právnická osoba, . přes uzavřené komplexní zdravotní pojištění cizinců , název, odmítla proplatit označené zdravotní služby, neboť zdravotní péče byla poskytnuta žalovanému v souvislosti s poraněním pravé ruky, které žalovaný jako klient pojišťovny utrpěl ještě před sjednáním pojistné smlouvy. Pojišťovna tak uplatnila výluku z pojistného plnění.11. Dle názoru odvolacího soudu neobstojí aplikace § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách č. 372/2011 Sb., dle kterého pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění v příloze 1 vyjmenovává seznam zdravotních výkonů ze zdravotního pojištění nehrazených nebo hrazených jen za určitých podmínek. Tento seznam se však nevztahuje na zdravotní služby, které byly poskytnuty žalovanému, žádná z poskytnutých zdravotních služeb v něm není uvedena. Lze tak přijmout závěr, že žalobkyně jako poskytovatel zdravotních služeb tyto poskytla žalovanému a neměla povinnost informovat žalovaného o službách nehrazených z veřejného zdravotního pojištění, jak to dovozuje v bodě 21. odůvodnění okresní soud. Povinnost informovat o službách nehrazených z veřejného zdravotního pojištění se totiž vztahuje na ty služby, které jsou uvedeny v příloze 1 zákona č. 48/1997 Sb., a které v důsledku toho nejsou hrazeny žádným pacientům z veřejného zdravotního pojištění.12. Žalobkyně při poskytování zdravotních služeb vycházela z informace, že žalovaný jako pacient je řádně zdravotně pojištěn, což prokazoval tzv. kartičkou pojištěnce vystavenou na základě uzavřeného komplexního zdravotního pojištění cizinců , název, . Žalobkyně neměla rozumný důvod o této skutečnosti pochybovat. Poskytla mu zdravotní služby, které nejsou uvedeny v příloze 1 zákona č. 48/1997 Sb. a které nelze podřadit pod služby nehrazené z