11 Co 196/2025-79 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozvedl manželství účastníků a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Proti rozsudku podala včasné odvolání manželka. Poukazovala na to, že manželství trvá více než 22 let a délka odděleného soužití sotva přesahuje jeden rok a nelze tvrdit, že se jedná o dlouhodobý rozvrat manželství. Dle jejího názoru je možné, aby se účastníci usmířili. Ona sama má zájem na zachování manželství a je ochotná navštěvovat manželskou poradnu. Manželskou věrnost neporušila a závažnější problémy v manželství vznikly až v důsledku mimomanželského vztahu manžela. Rozdílné názory na výchovu synů skutečně nejsou příčinou krize, která v manželství probíhá, touto příčinou je poměr manžela s paní , jméno FO, . Okresní soud se dostatečně nezabýval možností smírného řešení mezi manžely. Rovněž odkázala na své hluboké náboženské přesvědčení, pro které je rozvod manželství nepřípustný. Rodinné problémy se částečně vyřešily, mladší syn absolvoval střední školu s vyznamenáním a nyní potřebuje podporu rodičů starší syn, který má problém s nadměrným užíváním alkoholu. Oba synové sdílejí s rodiči společnou domácnost. Domáhala se změny napadeného rozhodnutí tak, že návrh na rozvod manželství bude zamítnut.3. Manžel navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Manželka je státní občankou , země, . České soudy jsou příslušné dle čl. 3 písm. a), i) Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111. Na území Česka mají manželé obvyklý pobyt.5. U odvolacího jednání sdělil manžel své stanovisko, že on sám nemá zájem na obnovení manželského soužití a vylučuje, že by se za jakýchkoli podmínek k manželce vrátil. Od vydání rozsudku nedošlo k žádnému pokusu o obnovení manželského soužití.6. Manželka ve svém stanovisku uvedla, že je rodina pro ni nejdůležitější a nehodlá to vzdávat. Problémem mezi účastníky byla chybějící komunikace, proto navrhovala pomoc poradny, protože mezi účastníky jsou silné emoce a končí to hádkami a obviňováním. Potřebovali by odborné vedení.7. Okresní soud provedl ve věci dokazování výslechem účastníků a svědků – jejich staršího syna a manželových rodičů, a dále listinami tak, jak je zachyceno v protokole o jednání ze dne 9. 4. 2025.8. Dle názoru odvolacího soudu okresní soud z provedených důkazů vyvodil skutečnosti dokazování odpovídající. Právní závěr učiněný ve smyslu § 755 o. z. o hlubokém trvalém a nenapravitelném rozvratu lze považovat za správný. Mezi manžely v posledních třech letech docházelo k hádkám, od července 2024 spolu manželé intimně nežijí a v podstatě ani společně nehospodaří. Každý ze svého účtu hradí část výdajů na domácnost. Manžel posléze navázal známost s jinou ženou, a to na podzim roku 2024, čímž byl rozvrat manželství završen.9. Ačkoliv manželka uvádí svůj zájem na obnovení manželského soužití a záchranu manželství, nebylo prokázáno, že by v tomto směru cokoliv sama iniciovala. Skutečnost, že manželka je katolického náboženského vyznání a je také z tohoto důvodu přesvědčena, že by manželství nemělo být rozvedeno, není důvodem pro zamítnutí návrhu na rozvod. Český právní řád ohledně rozvodu nečiní rozdíl mezi manželstvím uzavřeným před církví a před civilním úřadem. Z manželova postoje je zřejmé, že se k manželce za žádných okolností nehodlá vrátit a pokud by byl návrh na rozvod zamítnut, jednalo by se pouze o formální svazek bez reálné naděje na obnovení manželského soužití.10. S ohledem na shora uvedené závěry bylo napadené rozhodnutí jako správné potvrzeno.11. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 23 z. ř. s. a tou skutečností, že se obě procesní strany práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdaly.