23 CO 210/2022-88 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha – východ (dále„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozvedl manželství účastníků uzavřené dne [datum] před [stát. instituce] (výrok I.). Výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení za stavu, kdy účastníci nežijí dlouhodobě jako manželé a po více než 6 měsíců nevedou společnou domácnost, i když žili v jednom domě; ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně žili navíc již každý v jiné nemovitosti. S ohledem na délku odděleného soužití i zcela odmítavý postoj manžela neshledal soud prvního stupně tuto dobu jako přechodnou. Vzal za prokázané vzájemné verbální i fyzické napadání účastníků i skutečnost, že manžel se i s nezletilým synem účastníků odstěhoval ze společné nemovitosti. Pokud jde o příčiny rozvratu, vycházel soud prvního stupně z diametrálně odlišných tvrzení účastníků, kdy nelze zcela jednoznačně určit, že by rozvrat manželství byl zapříčiněn jednáním pouze jednoho z manželů. Příčiny rozvratu tedy shledal v rozdílných povahových vlastnostech obou manželů i ve vzájemném chování, kdy jejich nesoulad vedl až k násilnému chování mezi nimi. Pokud jde o manželem přiznaný mimomanželský vztah (manželka mimomanželský vztah popřela), soud prvního stupně uzavřel, že nelze určit, zda toto bylo příčinou či důsledkem rozvrácených vztahů účastníků. 2. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání manželka. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že příčiny manželství lze shledat ve vzájemných odlišných povahových vlastnostech. Soudu prvního stupně vytýkala, že nesplnil svou povinnost zjišťovat příčiny rozvratu manželství, když se omezil pouze na obecné formulace. Rozsudek soudu prvního stupně považuje za nepřezkoumatelný, kdy je pouze rekapitulován obsah přednesů účastníků, aniž by byly uvedeny přesvědčivé závěry soudu prvního stupně. Vzhledem k tomu, že písemné vyhotovení rozsudku neobsahuje úplný podstatný obsah přednesů, považuje písemné vyhotovení za neúplné. Navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. 3. Manžel ve vyjádření k odvolání manželky poukazoval na to, že v daném případě nejsou dány žádné mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství. Manželka původně s rozvodem nesouhlasila, postupně svůj postoj změnila. On sám se chce rozvést, manželka je dle jeho závěru zlá, a proto považoval za nadbytečný výslech účastníků. Vzhledem k tomu, že manželka trvala na prokazování příčin rozvratu manželství soud prvního stupně provedl výslechy účastníků a rozsudek řádně odůvodnil. Dle manžela má každý z účastníků jiný pohled na příčiny rozvratu jejich soužití. Poukazoval na to, že se jedná již o opakovaný návrh na rozvod manželství, kdy ani po zpětvzetí předchozího návrhu se nepodařilo soužití mezi účastníky obnovit. Manželka vůči němu své chování nezměnila. Považuje ji za zlou osobu, která se mu vysmívala a nerespektovala ho, fyzicky ho napadala. Navrhl, aby rozsudek soudu prvního stupně byl jako správný potvrzen a manželovi přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení, neboť manželka zjevně neodůvodněně zvyšuje jeho náklady. 4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 1 odst. 2, § 397 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) a dospěl k závěru, že odvolání manželky není důvodné. 5. Soud prvního stupně vycházel po provedeném dokazování z takto zjištěného skutkového stavu: účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Obecním úřadem Třebotov, jako oboustranně prvé. Z manželství se narodily dvě, dosud nezletilé, děti, a to dne [datum] nezletilý [jméno] a [datum] nezletilá [jméno]. Rozsudkem Okresního soudu Praha - východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum], byla schválena dohoda rodičů (v této věci manželů) o úpravě poměrů nezletilých dětí [jméno] a [jméno] [příjmení] pro dobu před a po rozvodu manželství tak, že nezletilý [jméno] byl svěřen do péče otce a matka se zavázala přispívat na jeho výživu částkou 2 000 Kč měsíčně. Nezletilá [jméno] byla svěřena do péče matky a otec se zavázal přispívat na její výživu částkou 20 000 Kč měsíčně. Dále se otec zavázal přispívat na mimořádné potřeby nezletilé [jméno] částkou 60 000 Kč ročně, splatnou ve dvou splátkách po 30 000 Kč, vždy do 30. 11., respektive 31. 5. každého kalendářního roku. Rozsudkem byl dále upraven styk otce s nezletilou [jméno]. V době podání návrhu na rozvod manželství žili účastníci v jedné nemovitosti, nevedli však po dobu více než šesti měsíců společnou domácnost, nestýkali se jako manželé. V průběhu řízení se manžel i s nezletilým synem odstěhoval do jiné nemovitosti, jejímž je vlastníkem, a to ve stejné obci. Manžel vyloučil možnost obnovení soužití i proto, že poté, kdy byl předchozí podaný návrh na rozvod manželství vzat zpět, k zásadní změně, pokud jde o vzájemné soužití, nedošlo. Mezi účastníky docházelo k zásadním neshodám, které vyústily i ve fyzické napadání. Z výpovědi účastníků zjistil soud prvního stupně hluboký nesoulad mezi nimi ve vztahu k jejich soužití, týkající se zásadních záležitostí. 6. Odvolací soud se se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně ztotožnil. Právně věc soud prvního stupně posoudil v souladu s ustanovením § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“) a v souladu s ustanovením § 756 o. z. soud prvního stupně zjišťoval existenci rozvratu manželství, a tedy i jeho příčin. I v tomto směru shledal odvolací soud závěr soudu prvního stupně odpovídající provedenému dokazování. Je třeba vycházet z toho, že příčiny nesouladu manželského soužití, nespokojenost jednoho z manželů jsou manžely vnímány subjektivně, a i objektivní příčiny, například v daném případě navázání vztahu manžela s jinou partnerkou (ze strany manželky byl mimomanželský poměr popřen) mohou být pouze vyústěním dlouhodobých příčin subjektivních. Je nepochybné, že vztahy mezi manžely jsou vyhrocené, vyústily ve zrušení společné domácnosti. Vzhledem k tomu, že již v předchozím období byl podán návrh na rozvod, avšak po jeho zpětvzetí, k zásadní a trvalé změně a obnovení soužití nedošlo, je rozvrat manželství trvalý. Za stavu, kdy manželé spolu nežijí, netvoří manželské či rodinné společenství není tedy naděje na obnovení manželského společenství. Nelze jednoznačně stanovit jedinou příčinu rozvratu manželství, zvláště za stavu, kdy manžel setrvával na stanovisku, že subjektivní nespokojenost v manželském soužití pociťoval po dlouhou dobu, manželka zpočátku neshody popírala, ačkoliv sama poukazovala na projevy násilí ze strany manžela vůči ní. I z její výpovědi je tedy zřejmé, že určité neshody mezi manžely byly. I mimomanželský vztah manžela se nepochybně na rozvratu manželství podílel, avšak nelze konstatovat, že byl příčinou výlučnou. S ohledem na vzájemné antagonistické vztahy je třeba k účastnickým výpovědím obou manželů přistupovat s tím, že v určitém směru se jedná o postoj ovlivněný danou situací a nelze tedy jednoznačně vycházet z výpovědi ani jednoho z manželů jako naprosto věrohodné. Ze strany účastníků nebyly navrženy jiné důkazy k prokázání jejich tvrzení, a za stavu, kdy proti sobě stojí pouze jejich výpovědi jako účastníků řízení, postavené na subjektivním vnímání celé situace, nelze stanovit zcela jednoznačně konkrétní příčiny rozvratu manželství. V tomto směru neshledal odvolací soud důvodné námitky manželky, že soud prvního stupně rezignoval na povinnost zkoumání příčin rozvratu manželství a proto je odůvodnění jeho rozsudku neúplné a rozsudek z tohoto důvodu nepřezkoumatelný. Soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, tedy účastníky, respektive manželkou navržené důkazy účastnickými výpověďmi, a dospěl z nich zcela k jednoznačnému závěru, že manželství účastníků je rozvrácené a jsou zde dány důvody, pro rozvod manželství. S ohledem na shora uvedené (pokud jde o věrohodnost účastnických výpovědí) poté uzavřel, že příčiny rozvratu manželství nelze stanovit jednoznačně, shledal je na straně obou účastníku, kteří nedokázali překonat odlišnost svých povah, životních postojů, názorů na vedení domácnosti i výchovu nezletilých dětí, naopak tato rozdílnost vyústila v neshody zásadní povahy, vedoucí ke zrušení společné domácnosti i společného soužití. Nelze se ztotožnit s námitkou manželky, že soud příčiny rozvratu manželství nezkoumal, respektive neučinil žádné závěry v tomto směru. Ona sama k jí tvrzeným příčinám rozvratu manželství nenavrhla žádné konkrétní důkazy, pouze výpovědi obou manželů jako účastníků řízení. 7. Nebylo zjištěno, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem některého z manželů ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 písm. b)