21 Co 260/2023-180 — Krajský soud v Praze

1. Ve shora označené věci se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela jako zhotovitel se žalovaným jako objednatelem v červenci 2021 smlouvu o dílo na dodávku a montáž odvlhčovacího systému se změřením vlhkosti stavby a kontrolním měřením po devíti až dvanácti měsících. Cena díla byla sjednána v celkové výši , částka, , přičemž část ceny ve výši , částka, byla v souladu se smlouvou uhrazena. Druhou část ceny díla v žalované výši žalovaný neuhradil.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že byl žalobkyní uveden v omyl, když byl ubezpečen, že instalované zařízení je v souladu s konkrétní normou ČSN. Ve skutečnosti způsob odvlhčování použitý žalobkyní není touto normou dán, přičemž kdyby to žalovaný věděl, smlouvu by nikdy neuzavřel. Současně žalovaný rozporoval výsledky měření vlhkosti i s ohledem na to, že reálně vlhkost v bytě neklesla. Z těchto důvodů žalovaný od smlouvy odstoupil dopisem ze dne , datum, .3. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem výrokem I. žalobu o zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od , datum, do zaplacení zamítl, výrokem II. bylo žalobkyni uloženo zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, a výrokem III. bylo žalobkyni uloženo zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, - západ náhradu nákladů řízení státu, jejíž výše bude určena samostatným usnesením.4. Podle odůvodnění tohoto rozsudku učinil soud prvního stupně z provedených důkazů tato skutková zjištění: Mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, smlouva o dílo, jejímž účelem bylo odstranění vzlínající vlhkosti v nemovitosti žalovaného postupem v souladu s normou (ČSN P 73 0610). Žalobkyně se k tomu zavázala provést dodávku a montáž elektrofyzikálního systému „OsmoDry“, zaměření aktuálního stavu vlhkosti stavby a kontrolní měření po devíti až dvanácti měsících. Cena díla byla sjednána na , částka, . Žalobkyně předmět díla nainstalovala a předala žalovanému v bytě v , adresa, osmotický odvlhčovací systém OsmoDry dne , datum, . Účastníci mezi sebou komunikovali již před uzavřením smlouvy v červenci 2021, kdy žalobkyně stručně popsala nabízenou metodu a měření vlhkosti. Žalovaný od smlouvy odstoupil dne , datum, s odůvodněním, že vlhkost v bytě neklesla v rámci smluvně garantované hodnoty a žádal o navrácení zaplacené zálohy. Žalobkyně ve smlouvě o dílo deklarovala, že jím užívaná metoda odvlhčování je v souladu s výše uvedenou technickou normou. Z odborného vyjádření znaleckého ústavu – VUT v Brně, Fakulta stavební soud prvního stupně zjistil, že systém bezelektrodové elektroosmózy není upraven v ustanovení ČSN P 73 0610:2000. Tento systém není upraven žádnou další normou ČSN vztahující se k sanaci vlhkého zdiva a neupravují jej ani směrnice WTA. cz. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně dovodil, že mezi účastníky byla uzavřena neplatná smlouva, neboť žalovaný byl uveden žalobkyní v omyl, pokud ve smlouvě o dílo deklarovala, že jí používaná metoda odvlhčování je v souladu s technickou normou ČSN. Soulad či nesoulad použité metody s technickou normou (jako určitou garanci obvyklosti, ověřenosti a funkčnosti metody) lze podle soudu prvního stupně nepochybně považovat za rozhodující okolnost pro uzavření smlouvy. Je-li smlouva neplatná, nemůže se žalobkyně domoci plnění, ke kterému se na jejím základě žalovaný zavázal. Z těchto důvodů soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl, když nelze uvažovat ani o jiném právním důvodu pro požadované plnění.5. Po právní stránce odkázal soud prvního stupně na ustanovení § 583, § 586 a § 2586 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).6. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).7. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř.8. Proti tomto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Namítala, že použitá technologie se v praxi výrazněji užívá více než 5 let, a to celosvětově, přičemž tato zařízení jsou v odborných kruzích považována a označována za elektroosmotická, tj. založena na fyzikálním procesu charakterizovaným pohybem mineralizované vody v pevné porézní hlávce (zdivo). V důsledku potenciálu stejnosměrného elektrického proudu, tj. za užití elektrického proudu, tedy v souladu s definicí dle normy ČSN P 73 0610. Smlouva o dílo uzavřená mezi účastníky nikde výslovně neuvádí, že bude užito konkrétní metody sanace vlhkého zdiva dle uvedené normy. Hospodářským účelem smlouvy o dílo je odstranění vzlínající vlhkosti, resp. snížení vlhkosti zdiva nemovitosti objednatele (žalovaného). Z provedeného dokazování je zcela zřejmé, že žalobkyně splnila veškeré své závazky řádně a včas. Žalobkyně zařízení OsmoDry dodala a namontovala, provedla změření aktuálního stavu konstrukční vlhkosti stavby, kontrolní měření a došlo ke snížení vlhkosti zdiva. Je zřejmé, že tak došlo k naplnění zamýšleného ekonomického účelu smlouvy. Žalobkyně má za to, že otázka zadaná zpracovateli odborného vyjádření je zavádějící a nadbytečná, neboť účastníci si ve smlouvě neujednali, že bude užita bezelektrodová metoda upravená přímo ve výše uvedené v normě. Soud prvního stupně k návrhu žalobkyně v průběhu řízení neprovedl důkaz výslechy navržených svědků, kteří se měli mimo jiné vyjádřit k prováděným měřením. Žalobkyně zdůraznila, že vlhkost zdiva nelze zjistit subjektivním a pocitovým vnímáním ani vizuálně. Poukázala rovněž na to, že odborné vyjádření nemůže obstát ani jako důkaz. Z těchto důvodů žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.9. Žalovaný v písemném vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného, když z řízení jednoznačně vyplynulo, že žalovaný byl žalobkyní uveden v omyl, neboť se zavázala, že dílo bude provedeno v souladu s normou ČSN P 73 0610, což se ukázalo jako nepravdivá informace. Toto ujištění bylo uvedeno nejenom v preambuli smlouvy, ale i článku V. odst. 5. Žalobkyně použila metodu odvlhčení, která v uvedené normě není uvedena. Žalovaný není jediným objednatelem, který měl s provedením díla žalobkyně problém, když o pochybném přístupu a praktikách žalobkyně byla natočena reportáž pořadu , právnická osoba, v České televizi.10. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o. s. ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.11. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu prvního stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu prvního stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu prvního stupně.12. Při právním posuzování zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně nepochybil, pokud jej posoudil podle občanského zákoníku č. 82/1998 Sb., neboť posuzovaný vztah mezi účastníky vznikl za jeho účinnosti.13. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.14. Podle § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.15. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.16. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.17. Podle § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivé