24 Co 123/2024-113 — Krajský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem Okresní soud v Kolíně zamítl výrokem I. žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení souhlasu žalované se změnou užívání prodejny smíšeného zboží na provozovnu rychlého občerstvení v budově č. p. 22, která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , zapsaného v katastru nemovitosti vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „Nemovitost“). Výrokem II. pak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl ke skutkovému závěru, že dosud povolený způsob užívání stavby č. , hodnota, č. p. v katastrálním území , adresa, , které je ve společném jmění účastníků, je prodejna smíšeného zboží. Účastníci pronajali smlouvou ze dne , datum, s nájemcem nebytový prostor v severní části objektu subjektu s předmětem podnikání hostinská činnost, a to do , datum, s tím, že bude prostor užívat v souladu s povoleným účelem. Nájemce pak vypověděl smlouvu dne , právnická osoba, . 2008 pro porušování povinností pronajímatele udržovat prostor ve stavu způsobilém ke smluvenému užívání a zajištění služeb s nájmem spojených. Žalobce poté, co byl vyzván po provedené kontrole objektu k zastavení užívání části stavby jako výrobny pizzy, podal žádost o změnu užívání části stavby. Změna byla povolena dne , datum, s podmínkou, že prostor nelze užívat k přímé konzumaci. Magistrát hlavního města Prahy dne , datum, , po odvolání podaném žalobkyní, zrušil rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby s tím, že chybí souhlas spoluvlastníka, změny navrhované žalobcem nejsou dostatečně vymezeny, které místnosti mění účel, jaké stavební úpravy byly provedeny a které budou, o budoucím provozu není dostatek informací a vytkl další nedostatky i v projektové dokumentaci. Stavební úřad vyzval žalobce dne , datum, k doložení podkladů, k doložení souhlasu spoluvlastníka a doplnění projektové dokumentace a provedené stavební a terénní úpravy, řešení parkovacích míst a technickou správu požární ochrany a další. Následně dne , datum, bylo řízení zastaveno, protože žalobcem vady odstraněny nebyly. Dne , datum, podal žalobce další žádost o změnu užívání stavby, dne , datum, byl vyzván k doložení technické správy požární ochrany stanoviska OŽP a souhlas žalované, na což žalobce již nereagoval. Následně v roce 2017 byla provedena kontrola objektu a bylo zjištěno, že prostory jsou užívány protiprávně, v rozporu s povoleným užíváním dochází i k přímé spotřebě potravin, užívání proto stavební odbor zakázal. K odvolání žalobce bylo rozhodnutím nadřízeným orgánem zrušeno a vráceno s tím, že bylo konstatováno, že stavba byla užívána nepovoleným způsobem, nebyl popsán rozsah a umístění předmětných prostor, zda byly či nebyly provedeny stavební úpravy, zda a v jaké rozsahu došlo ke stavební změně, je proto třeba ověřit nepovolené stavební úpravy a případně o nich rozhodnout. Žalobce dále nepožádal o pokračování řízení od , datum, , kdy rozhodnutí nabylo právní moci, tedy po dobu pěti let neučinil žádné kroky, k jakým byl správními orgány vyzván.3. Soud prvního stupně tedy dospěl k závěru, že v současné době žádné řízení ohledně změn užívání nemovitostí, které jsou ve společném jmění manželů účastníků, neběží žádný návrh, není u stavebního úřadu podán. Věc po právní stránce posoudil se smyslu ustanovení § 714 odst. 1 občanského zákoníku a nedospěl k závěrům, jak tvrdí žalobce, že by žalovaná svévolně bezdůvodně odmítala dát souhlas ke změně užívání stavby, čímž by poškozovala zájmy rodiny, v tomto případě majetkového společenství nevypořádaného zaniklého společného jmění účastníků. Souhlas žalované byl sice uveden jako jedna z podmínek povolení změny užívání, nikoliv však jedinou. Žalobce opakovaně nereagoval na výzvy stavebního úřadu k doložení dalších podkladů včetně úpravy projektové dokumentace o provedené stavební a další úpravy. Nijak nereagoval na výzvu stavebního orgánu doručenou mu , datum, opět k doplnění podkladů pro rozhodnutí. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že není zřejmé, k jaké konkrétní změně by měla žalovaná souhlas dát. , právnická osoba, dokumentaci byly shledány nedostatky a další podklady úřad vyžadoval. Nebylo zřejmé, jaké stavební úpravy byly provedeny a nedostatky žalobcem opakovaně nebyly odstraněny. Nelze tedy po žalované spravedlivě požadovat, aby bývala dala v minulosti souhlas s neurčitým a úřady shledaným nedostatečným návrhem na změnu, který sám žalovaný neučinil, ač k tomu měl možnost. Soud prvního stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , kdy je třeba, aby souhlas žalované byl požadován víc konkrétní, řádně specifikovanou změnou podloženou i projektovou dokumentací. Takový návrh však žalovaná i dle tvrzení žalobce nedostala a nelze po ní požadovat, aby projevila souhlas s návrhem již podaným stavebního úřadu žalobcem, který nebyl perfektním a ze strany žalobce mělo docházet i k protiprávnímu užívání stavby v rozporu s povolením. Již pět let žádné řízení neběží a není žalobcem žalované předložen žádný konkrétní návrh změny užívání, který by mohl u stavebního úřadu obstát. Žalovaná tedy bezdůvodně žádný konkrétní návrh neodmítá. Jde-li o druhou podmínku uvedenou v § 714 odst. 1 o. z., tedy jednání v rozporu se zájmy rodiny či manželů, pak v případě dosud nevypořádaného majetku zaniklém ve společném jmění manželů se již soud touto podmínkou nezabýval. Ze všech těchto důvodů tedy žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že se úspěšná žalovaná vzdala práva na náhradu nákladů řízení, rozhodl soud prvního stupně ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.4. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal ihned po vynesení rozhodnutí soudu prvního stupně s tím, že má za to, že nebyly provedeny základní navržené důkazy a výslech žalobce, výslech žalované, výslech svědka , tituly před jménem, Kupra a výslech , tituly před jménem, Jiráska. Dále je žalobce připraven předat odvolacímu soudu k dispozici telefonická spojení na nejméně deset odmítnutých nájemců nemovitosti.5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou v zákonné lhůtě, a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. rozsudek v plném rozsahu, jakož i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Především je nutno konstatovat, že soud prvního stupně v řízení provedl potřebné dokazování, důkazy správně zhodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě uzavřel správně o skutkovém stavu věci. Rozhodnutí soudu prvního stupně, v němž soud popisuje zjištěný skutkový stav na základě výsledků dokazování, je zcela výstižné, proto odvolací soud na tyto skutkové závěry soudu prvního stupně v plném rozsahu odkazuje, neboť by ve své podstatě zásadně jen opakoval soudem prvního stupně správně zjištěné skutečnosti. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje s neprovedením dalších důkazů, když skutkový stav potřebný pro rozhodnutí ve věci byl soudem provního stupně dostatečně zjištěn.7. Odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně z provedených důkazů správně zjistil, že žalobce s žalobkyní jsou rozvedeni, společné jmění manželů dosud nebylo vypořádáno, v řízení o vypořádání jejich společného jmění manželů dosud nebylo rozhodnuto. Žalobce žalované dosud nepředložil žádný konkrétní návrh, který je navrhován k povolení změny užívání stavby, který by byl bezvadný, konkrétní.8. Odvolací se s těmito závěry ztotožňuje. Soud prvního stupně dospěl provedeným dokazováním ke správným skutkovým závěrům, na která odvolací soud zcela odkazuje. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.9. Ve vztahu k právnímu posouzení věci odvolací soud, shodně se soudem prvního stupně, věc posuzoval podle ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění.10. Podle § 714 odst. 1 o.z., v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.11. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudem prvního stupně, že žalobce nepředložil žalované žádný konkrétní, bezvadný návrh, který by byl podkladem pro řízení o změnu užívání prostor, a který by tedy bylo vůbec možné posoudit z hlediska kritérií § 714 odst.1 o.z. Odvolací soud dodává, že v dané věci, v souvislosti s běžícím řízení o vypořádání společného jmění manželů – účastníků řízení, vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , tedy v době „kvazioddělených“ vlastníků Nemovitosti, je zájem vlastníků Nemovitosti jiný,