27 Co 97/2024-90 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ve znění opravného usnesení č.j. , spisová značka, ze dne , datum, (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“) byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni zaplatit žalobkyni 19 049, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 19 049, , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), ve zbytku byla žaloba zamítnuta co do , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok II.) a bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III. ve znění pozdější opravy). Soud prvního stupně odůvodnil rozsudek tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně v období od , datum, do , datum, dodala žalované elektřinu na základě uzavřené smlouvy, žalované vystavila fakturu v částce 19 049, , částka, splatnou dne , datum, , což žalovaná nezaplatila. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky 19 049, , částka, od , datum, do zaplacení. Strany utvrdily peněžité dluhy žalované založené smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny pro případ, že by prodlení žalované s jejich splněním trvalo déle než deset dnů, smluvní pokutou ve výši , částka, za každý jednotlivý případ a ve výši , částka, za každý kalendářní měsíc následující po ukončení dodávání elektřiny do konce doby, na kterou účastnice řízení tyto smlouvy uzavřely, jestliže se žalovaná opakovaně ocitne v prodlení se splněním peněžitého dluhu založeného touto smlouvou. Soud prvního stupně hodnotil kumulativní účinek všech klauzulí smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovanou jako spotřebitelem jako zneužívající s tím, že se k nim nepřihlíží. Tato ujednání jsou podle soudu prvního stupně použitelná jako celek, bez ohledu na to, zda věřitel skutečně trvá na jejich plném uplatnění. K tomu odkázal na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-377/14. Dále vzal soud prvního stupně v úvahu i souvislost ujednané smluvní pokuty s dalšími ujednáními o následcích prodlení žalované se splněním peněžitých dluhů založených touto smlouvou, zejména právo žalobkyně odstoupit od této smlouvy, žádat po žalované složení jistoty, jednostranně započítat na složenou jistotu každou vzájemnou pohledávku za žalovanou i právo žalobkyně na úrok z prodlení v zákonné výši. Přihlédl rovněž k ujednaným smluvním pokutám ve výši , částka, pro případ prodlení žalované s poskytnutím potřebné součinnosti a ve výši , částka, za každý měsíc každý kalendářní měsíc následující po ukončení dodávání elektřiny do konce doby, na kterou účastnice řízení tuto smlouvu uzavřely, pokud žalovaná právním jednáním přivodí předčasný zánik závazkového právního poměru založeného touto smlouvou. Podle soudu prvního stupně ujednání o tomto postihu nevyvažuje žádné ujednání o výhodě poskytnuté žalované ani utvrzení dluhů žalobkyně založených uzavřenou smlouvou vůči žalované, které se omezuje pouze na smluvní pokutu ve výši , částka, , jestliže by žalobkyně „neprovedla změnu dodavatele“, nezahájila nebo neoprávněně přerušila dodávání elektřiny, a ve výši , částka, pro případ prodlení žalobkyně s vrácením přeplatku převyšujícího , částka, , které trvá déle než deset dnů. Takovou výhodu pak nepředstavuje ani okolnost, že žalobkyně musela zajistit potřebné množství elektřiny pro ujednanou dobu trvání závazku. Je tomu tak podle soudu prvního stupně proto, že jde vůbec o předpoklad plnění povinnosti žalobkyně založené uzavřenou smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny. Z těchto důvodů soud prvního stupně k ujednáním týkajícím se postihu žalované v případě prodlení se splněním jejích dluhů, včetně ujednání o smluvních pokutách, nepřihlédl, protože se jej žalovaná nedovolala. Žalobkyni tak vůči žalované nepřísluší pohledávka na zaplacení smluvní pokuty ve výši po , částka, za prodlení se splněním její povinnosti zaplatit žalobkyni zálohy na cenu za sdružené služby dodávky elektřiny za období prosince 2022 a ledna 2023 ani na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, měsíčně za období od , datum, do , datum, , kdy měla uplynout doba, na kterou účastnice řízení uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, celkem ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení. V tomto rozsahu žalobu zamítl. Podle převažujícího úspěchu žalobkyně pak soud prvního stupně žalobkyni přiznal náhradu alikvotní části nákladů řízení.2. Proti výrokům II. a III. rozsudku soudu prvního stupně podala včasné odvolání žalobkyně. Ve svém obsáhlém podání namítala, že na rozdíl od předchozích sporů jde nyní o nároky ze smlouvy po aktualizaci jejích podmínek, přičemž nejde o nepřiměřená ujednání poškozující spotřebitele. Smluvní pokuta i úrok z prodlení stíhají stejně žalobkyni jako žalovanou. Soud prvního stupně hodnocení smluvních ujednání přistoupil jednostranně, k tíži žalobkyně přičetl i ta ujednání smlouvy, která pouze konstatují práva a povinnosti smluvních stran upravené obecně závaznými právními předpisy. Naopak bez odůvodnění zcela pominul reciproční výhody, které byly sjednány ve prospěch žalované, stejně jako další smluvní ujednání i úpravu obecně závazných právních předpisů konstatovanou ve smlouvě, které zvýhodňují žalovanou oproti žalobkyni, resp. ukládají žalobkyni další povinnosti (včetně případného veřejnoprávního sankčního postihu).3. Konkrétně soud prvního stupně podle žalobkyně pominul, že dle smluvního ujednání smluvní pokuty utvrzující povinnosti žalované zahrnují též náhradu škody vzniklou žalobkyni v důsledku porušení utvrzené povinnosti, zatímco v případě smluvních pokut utvrzujících povinnosti žalobkyně není dotčeno právo žalované domáhat se náhrady škody převyšující smluvní pokutu. Nelze uzavřít, že by se žalobkyně snažila ujednání o smluvních pokutách skrývat. Smluvní pokuta se váže na „opakované porušení platebních povinností“ a představuje paušalizovanou náhradu škody tak, aby bylo možné jednoduše stanovit platební povinnost. Smluvní pokuta slouží k utvrzení hlavního závazku, kterým je ze strany žalobkyně dodávat elektrickou energii a ze strany zákazníka za tento odběr zaplatit. Nejde o odstupné, které je naopak způsobem využití práva za nějakých podmínek. Opakované neplacení je neoprávněným odběrem, což představuje neoprávněný stav dle energetického zákona, kterému je žalobkyně povinna bránit, proto musí od smlouvy odstoupit.4. Žalobkyně dále zdůraznila obsah „PROHLÁŠENÍ ZÁKAZNÍKA“, v němž zákazník (žalovaná) výslovně prohlašuje, že uzavřením smlouvy na dobu určitou „získává výhodu v podobě jistoty nezvýšení ceny elektřiny po sjednanou dobu, oproti které však stojí povinnost zákazníka uhradit žalobci smluvní pokutu s náhradoškodovou funkcí v případě zapříčinění předčasného ukončení smlouvy,“ na rozdíl od smlouvy na dobu neurčitou, která se nabízí variantně. Podle názoru žalobkyně nejde o žádný „spotřebitelský zámek“, ale o projev vůle spotřebitele takovou smlouvu uzavřít. Připomněla „zkušenost s dynamickým růstem cen v energetice“ v poslední době, která „osvědčila legitimitu uzavírání smluv na dobu určitou.“ Osoby, které „měly zafixováno,“ touto krizí „prošly bez zvýšení cen.“ Žalobkyně musí v předstihu zajistit elektřinu na příslušné období trvání smlouvy, i když není sjednána odběrová povinnost. Odběr se nicméně důvodně předpokládá. Pokud by významné množství zákazníků v rozporu se sjednanou dobou určitou zapříčinilo předčasné ukončení smlouvy, „mohlo by dojít k vychýlení trhu s energiemi.“ V žádném případě se zde nejedná o přenášení podnikatelského rizika na zákazníky, jde o standardní alternativně mezi jinými produkty nabízený produkt. Smlouva navíc upravuje několik způsobů, jakými ji lze ukončit. Jde nejen o dohodu stran, ale i o odstoupení při porušení povinností ze strany žalobkyně. Dále je zde celý katalog možností ukončit smlouvu daný energetickým zákonem, včetně možné výpovědi, protože zákazník ztratil užívací titul k odběrnému místu. Dále podle žalobkyně platí obecná ochrana spotřebitele při distančním sjednání smlouvy. Pokud jde o veřejnoprávní oprávnění zákazníka na změnu dodavatele, tak zákazník toto právo má, nicméně „je spojeno s určitou odpovědností za porušení smlouvy.“ Ujednání smlouvy o dodávkách na dobu určitou „dává jistotu dodavateli, že bude po dohodnutou dobu dodávat, a naopak zákazníkovi dává jistotu, že se mu cena pod tuto dobu nezmění.“ Pokud jde o otázku prolongace, ta je také výhodná oboustranně. Zákazník nemusí hlídat, kdy smlouva končí, a neocitne se v neoprávněném odběru. Navíc tuto prolongaci může snadno odvrátit.5. Rozsudek soudu prvního stupně žalobkyni vytýká kumulativní účinek smluvních pokut a odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, které podle názoru žalobkyně na věc nedopadá. Ust