10 CO 164/2022-59 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozvedl manželství účastníků řízení uzavřené dne 15. 6. 2012 před [stát. instituce] (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku se včas odvolala manželka (do jeho výroku I.) s námitkou, že pochybení soudu především shledává ve skutečnosti spočívající v poněkud necitlivém posouzení celé věci. Byl jednoznačně preferován pohled manžela na věc a současně pominuty některé okolnosti, které si zasluhují mnohem větší pozornost. Z dokazování jednoznačně vyplynula pouze jediná okolnost, ve které manželé neshledali shodu, a tou je pracovní angažmá manželky. S ohledem na neshodu pouze v jedné oblasti nelze konstatovat rozvrat manželství jako takového, neboť jde o okolnost dílčí, kdy je třeba vnímat, že je manželství naplňováno mnohými aspekty, a nikoliv pouze profesním životem. V rámci manželství je zapotřebí zejména emočních vazeb, vzájemné úcty, loajality apod. Rovněž je nutno sledovat intenzitu této neshody, respektive přetrvávajícího rozporu. I neshoda ohledně výkonu práce manželky měla v průběhu posledních let kolísavou, po převážnou dobu značně menší intenzitu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že během prakticky celého covidového období byla zásadní jeho část na„ home office“, a tedy zcela absentovaly jakékoliv předpoklady pro to, aby jí manžel mohl vytýkat okolnosti provázející její profesní život. Manželství provází takřka jediný nesoulad, když jeho intenzita byla v posledních letech spíše menší a takovou situaci nelze zaměňovat s rozvratem manželství jako takového. Manželka odmítla, že manželství je nefunkční. Skutečnost, že manželé trávili odděleně dovolené, se na vzájemných emočních vazbách v zásadě neprojevila. Byť manželka nepopírá právo na rozvod, dle jejího přesvědčení je napadené rozhodnutí předčasné a zejména bez odpovídajících zákonných důvodů. Manželka poukázala na zákonnou úpravu vztahující se k rozvodu tzv. nespornému a zde šestiměsíční lhůtu, přičemž v dané věci manželé spolu nežijí necelé 3 měsíce. Manželka je srozuměna s mimomanželskou známostí manžela, kterou však považuje za letmou, přičemž nelze ztrácet ze zřetele, že se s manželem doposud intimně stýkají. K poslednímu intimnímu sblížení manželů došlo zpětně v řádu týdnů. Manželství tedy rozhodně není trvale rozvrácené. Manželka současně přiznala, že chování manžela je pro ni aktuálně poměrně trýznivé, v manželství však spatřuje hodnoty, aktuální potíže přesahující trvalejší a cennější. Dle názoru manželky má manželství účastníků budoucnost, když odmítání manželské terapie manželem má přechodný charakter, stejně jako současná známost. Z uvedených důvodů lze očekávat obnovení manželského soužití. Manželka si manžela stále váží a stojí o setrvání v manželství, a i kdyby odhlédla od svých citových zájmů, má za to, že stále mohou fungovat jako rodina a mimo jiné vytvářet tak i společné zázemí pro jejich dceru. Postoj manžela shledává rozporný, když bez předchozího upozornění podal návrh na rozvod, současně manželce projevuje své city. Dle přesvědčení manželky fakticky nenastala ani jedna z podmínek, které zákon s rozvodem manželství spojuje a s návrhem jednoznačně nesouhlasí, přičemž dokladem její snahy o zachování manželství je i dlouhodobá terapie psychologické pomoci, která má za cíl zachování a podporu manželství účastníků. Rozpad manželství by pociťovala jednoznačně negativně s možností reálných dopadů i na její psychické zdraví. Manželka navrhla, aby napadený rozsudek byl zrušen. 3. K odvolání manželky se manžel vyjádřil nesouhlasně s přesvědčením, že manželské soužití je svazkem pouze formálním a krize je s určitými obměnami dlouhodobějšího charakteru a nelze očekávat, že by došlo k jejímu vyřešení. Poukázal na zjištění z účastnických výpovědí, z nichž vyplynulo, že v posledních letech provázela jejich manželství celá řada problémů, s tím, že k zásadnímu prohloubení manželské krize došlo v souvislosti s nástupem manželky do pracovního poměru k farmaceutické firmě, což zásadně změnilo fungování společné domácnosti a osobní kontakt obou manželů. Sama manželka připustila výraznější problémy v manželském životě již v květnu 2017, když tehdy se mezi manžely hovořilo o rozvodu s tím, že se pokusí o setrvání v něm do dovršení zletilosti společné dcery. Neexistuje naděje na obnovení manželského soužití, když si manželka pořídila právě z důvodu manželských neshod nové bydlení a kontakty manželů se omezily pouze na komunikaci týkající se jejich dcery [jméno]. Zhodnocení soudem prvního stupně je správné, problémy v manželství gradovaly, trvají řadu let a nepodařilo se je do současné doby odstranit. Od konce února nesdílejí manželé společnou domácnost. Manžel připomněl, že bylo přihlédnuto i k vyjádření dcery [jméno], která v rámci opatrovnického řízení při jednání dne [datum] potvrdila, že mezi rodiči panovaly vážné problémy a že to„ doma nefungovalo“. Manžel vyloučil existenci byť jen teoretických předpokladů pro obnovení manželského soužití, k manželce nechová žádné citové vazby s tím, že mu byla doručena výzva zástupce manželky ze dne 26. května 2022 ke splnění vyživovací povinnosti částkou 60 000 Kč měsíčně. Uvedený požadavek může dle manžela souviset se snahou o prodloužení trvání manželství ze strany manželky. Manžel navrhl, aby napadený rozsudek byl potvrzen a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle ustanovení § 212 a 212a) o. s. ř., přihlédl k odvolacím důvodům, aktuálním stanoviskům obou manželů a poté, co ve věci konal jednání, dospěl k závěru, že odvolání manželky důvodné není. 5. V posuzované věci se manžel domáhá rozvodu manželství s tvrzením trvalého a hlubokého rozvratu. Z manželství účastníků se narodila nezletilá dcera [jméno], přičemž jako důvod k podání návrhu na rozvod manželství označil skutečnost, že i přes vynaložené úsilí se manželé již nedokázali dohodnout na urovnání jejich manželských vztahů s tím, že manžel opakovaně vyslovil přání, aby manželka ukončila zaměstnání mimo [obec] a mohla tak trávit více času s manželem a s dcerou. To vyslyšeno nebylo, situace nakonec vedla k tomu, že se vzájemné citové vazby oslabily, a každý si žije svůj vlastní život. Jediným pojítkem mezi manžely je pouze nezletilá dcera. Manžel vyjádřil přesvědčení, že manželské soužití není již možno obnovit a že jejich manželství trvá pouze již jako svazek formální. 6. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 o. z., neboť manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Slyšel oba manžele jako účastníky řízení a z výpovědi manželky mimo jiné zjistil, že manželé si již po delší dobu (to je již od roku 2017) neprojevují vzájemnou úctu a nerespektují vzájemně svoji důstojnost, zejména pak manžel vůči manželce. Blíže popsané chování manžela a submisivní podřizování manželky soud zjistil i z předložené zprávy z psychologické terapie. Manželka rovněž uvedla, že jí manžel není věrný. Porušení manželských povinností slouží pro soud toliko jako důkaz o hloubce rozvratu manželství účastníků. Ohledně trvalosti rozvratu soud konstatoval, že z výpovědi obou manželů zjistil jeho trvání v řádu let, když z výpovědi manžela byl jednoznačně zjištěn počátek rozvratu od doby nástupu manželky do současného zaměstnání (prosinec 2019), kdy již v červenci 2020 po návratu z poslední společné dovolené manželé řešili možný rozvod. Z výpovědi manželky soud zjistil trvání krize ještě v předešlých letech, neboť rozvrat manželství je i z její výpovědi jednoznačný minimálně v posledních dvou letech a současně vyplývá i z předložené zprávy psychologické terapie, kterou manželka nastoupila právě před dvěma lety. K závěru o nenapravitelnosti rozvratu manželství účastníků soud dospěl v důsledku toho, že se o nápravu manželé opětovně pokoušeli, ale bez kladného výsledku. S ohledem na projevenou nevoli manžela podrobit se jakékoliv rodinné terapie, soud od uložení povinnosti oběma manželům se jí účastnit, upustil. Existence rozvratu mezi manžely byla prokázána i výpovědí společné dcery [jméno] dne 2. 3. 2022. Uvedené závěry o existenci rozvratu nezvrátila ani manželkou tvrzená skutečnost, že spolu manželé v nedávné době intimně žili, což manžel nevyloučil ani nepotvrdil. Touto jednotlivou stránkou manželství nelze zvrátit ostatní nefunkční aspekty manželství a nevylučuje to existenci rozvratu manželství. Soud prvního stupně dále konstatoval, že manžel má právo podle své svobodné lidské vůle žít rodinným způsobem života podle své volby a má právo na rozvod a konstatoval, že neshledal žádné důvody svědčící pro zachování manželství. Manželka netvrdila ani neprokázala, že by jí mohla být rozvodem manželství způsobena zvlášť závažná újma, ani netvrdila žádné mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) o. z. Pokud konstatoval