10 CO 86/2022-744 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 989 027 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 911 870 Kč od 6. 8. 2016 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 643 051,29 Kč ve stejné lhůtě jako částku dle výroku I. Výrokem III. uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice částku 45 262 Kč (státem placené značné a svědečné) ve stejné lhůtě jako v případě předchozích výroků. 2. Proti tomuto rozsudku se odvolal podle § 205 odst. 2 písm. c), d), e) a g) o. s. ř. žalovaný. V odvolání označil znalecký posudek vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] za neúplný, nesprávný a nepoužitelný důkazní prostředek. Poukázal na ust. § 127 odst. 2 o. s. ř. a na nutnost nechat tento znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem. V odvolání poukázal především na proces ustanovení znalce a postup soudu prvního stupně, který dospěl k závěru, že je potřeba původně předložený znalecký posudek předělat a uložil znalci [příjmení] povinnost vypracovat jakési doplnění, které ale ve skutečnosti bylo nahrazením původního posudku a vypracování nového posudku, avšak stejným znalcem. Tímto soud zatížil řízení vadou, která měla vliv na nesprávnost rozhodnutí ve věci. Vada byla způsobena nezadáním revizního znaleckého posudku. Za problematický a nestandardní označil žalovaný znalcův vztah k věci. Podle žalovaného je plným právem i povinností znalce neodpovídat na chybně či nesmyslně položené otázky. Znalec by však neměl sám přeformulovat položené otázky. Jelikož k tomuto došlo, má to za následek vadnost znaleckého posudku a jeho nepoužitelnost. Znalec totiž sám samovolně přeformuloval otázky původně mu soudem předložené. Soud pak tyto otázky také doslovně převzal. Znalec překročil své kompetence, nevystupoval jako nestranný odborník, ale stranil žalobci. Znalec se vyjádřil k tomu, že některé jednotkové ceny byly předražené oproti jednotkovým cenám uvedeným v ceníku stavebních prací. Znalec dokonce na straně 5 svého posudku (v pořadí prvního) u jedné z položek uvedl, že tato cena je nekontrolovatelná a nepřijatelná a z toho důvodu byla označena znalcem bez hodnoty 0 Kč. Znalec se také vyjadřoval k právním otázkám, k postavení objednatele jako laika, vyjadřoval k tomu, že si žalobce nedal rozpočet zkontrolovat. Také uvedl, že takový postup se v praxi vyskytuje a jde o postup, který vede k obohacování zhotovitele. Žalovaný poukázal na úvahy Ústavního soudu vyjádřené v jeho nálezu sp. zn. III. ÚS 299/06, kde se Ústavní soud vyjadřuje k nutnosti hodnocení celého procesu utváření znaleckého posudku a také k nárokům na hodnocení znaleckého posudku jako důkazu. Z tohoto důvodu žalovaný namítl, že celý znalecký posudek by měl být odmítnut jako vadný. V souvislosti se znaleckým posudkem dále poukázal na to, že nejen že byl znalec osloven žalobcem, ale že žalovanému nebylo umožněno ohledání stavby. Žalovaný založil k důkazu vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který se vyjádřil k zásadním vadám znaleckého posudku. Žalovaný se také ohradil proti argumentu soudu prvního stupně, že žalovaný nepředložil žádný dokument, ať již odborné vyjádření či znalecký posudek, který by se závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] polemizoval a tyto zpochybňoval. Takový výklad procesního postavení žalovaného není v souladu se zákonem. Takovým postupem by byl žalovaný soudem nucen, aby vyhotovoval důkazy žalobci. 3. Další námitka žalovaného se týkala závěru soudu prvního stupně, který se zabýval tím, jak bylo dílo vymezeno ve smluvním vztahu mezi účastníky a jak mělo podle vůle účastníků být uchopeno. Dílo bylo definováno jako kompletní dodávka stavebních prací a stavebních úprav domu dle projektové dokumentace. Dílo bylo podle žalovaného tedy definováno jednotlivými pracemi nezbytnými k jeho provedení a nikoli výsledkem. Rozpočet je třeba chápat jako obecný algoritmus, ze kterého bude vypočtena výsledná cena. Smlouva o dílo obsahovala pouze určité položky, ale nebylo jí dáno, že jsou tyto položky kompletní pro rekonstrukci domu. Žalovaným nebylo garantováno, že za částku uvedenou v rozpočtu, která byla přílohou smlouvy, skutečně vše potřebné postaví. Žalobce to od počátku věděl. Žalobce také věděl, že se jedná o zásadní rekonstrukci starého stavení, kde může dojít k nárůstu ceny díla z důvodu obtížnosti prováděných prací, z důvodu výměny původních materiálů, o nichž se původně mohlo předpokládat, že zůstanou a též z důvodu zajišťovacích a udržovacích prací. Dokumentace ke stavebnímu povolení je pouze obecnou studií. To potvrzují všichni slyšení svědci (nejen svědek [jméno] [příjmení]). Dokumentace ke stavebnímu povolení neobsahovala popisy materiálů, nevyplývalo z ní, co vlastně stavět, co kam zabudovat, nebylo vyřešeno zajištění statiky stavby atd. Na to byl žalobce opakovaně upozorňován (viz e-mailovou komunikace). Žalobce také věděl, že ke dni uzavření smlouvy o dílo není k dispozici projektová dokumentace, která by odpovídala prováděcí dokumentaci stavby, přesto žalobce tlačil na to, ať žalovaný práci zahájí. Žalovaný po obdržení prováděcí dokumentace stavby provedl revizi rozpočtu a vytvořil nový rozpočet, který reflektoval změny prováděcí dokumentace. Některé práce byly v původním rozpočtu uvedeny chybně, část musela být provedena z důvodů stavebnětechnických. Rozpočet byl žalobci předložen, což také žalobce potvrdil. Žalobce uplatnil v průběhu nové požadavky na změnu dispozic nahrávací studia, vzduchotechniku, zboření stávajícího rodinného domu a postavení nového. Měnil požadavek na umístění a počet oken. Opět tuto komunikaci zachycuje e-mailová komunikace mezi nimi. Podle žalovaného tedy nebylo jasné, co se vlastně bude stavět. Za stěžejní žalovaný považoval předložení nového rozpočtu a po předložení tohoto nového rozpočtu ze strany žalovaného, ke kterému došlo dne 21. 11. 2012, žalobce nepožadoval ukončení prací ze strany žalovaného a stavba dále pokračovala a žalobce dokonce zaplatil v lednu 2013 další zálohovou fakturu ve výši 1 000 000 Kč. Podle žalovaného tedy žalobce akceptoval nový rozpočet a tento je nutno považovat za dodatek uzavřené smlouvy o dílo. K odstoupení od smlouvy přistoupil žalobce až písemným oznámením ze dne 9. 8. 2013. V odstoupení uvedl, že žalovaný navýšil cenu díla bez souhlasu objednatele. Podle žalovaného vyvstala zásadní otázka, z jakého důvodu žalobce předtím uhradil další částku ve výši 1 000 000 Kč. Podle žalovaného se jako účelové a nestandardní jeví jednání žalobce, když o stavbu nejevil zájem. Neměl zájem konat kontrolní dny a nic mu nevytýkal. Nikdy nedošlo k protokolárnímu předání díla a žalovaný nebyl přizván k obhlídce díla znalce. Prostavěnost na díle byla kontrolována úvěrující bankou, která nikdy nevznesla proti dokladované výše jakékoli námitky. Podle žalovaného by předmětem vypořádání měly být všechny práce, které byly zhotovitelem provedeny podle nového rozpočtu. 4. Další námitka žalovaného se týkala materiálu na stavbě, když podle žalovaného soud došel k nesprávnému závěru v otázce nezohlednění hodnoty materiálu, který po žalobcově znepřístupnění zůstal na stavbě a o jehož soupisu nebylo mezi účastníky v zásadě sporu. Tuto skutečnost potvrzuje i svědek [příjmení] [příjmení]. Žalovaný poukázal na ust. § 642 odst. 1 o. z. Náklady vynaložené na materiál mají svůj původ odstoupení od smlouvy a lze je tedy podřadit pod účelně vynaložené náklady uvedené v poukázaném ustanovení. 5. Poslední námitka se týkala nákladů řízení, které byly žalobci přiznány a navíc podle názoru žalovaného by měly být shledány předpoklady pro užití ust. § 150 o. s. ř., a to alespoň částečně. V této souvislosti poukázal na majetkový prospěch žalobce v podobě úroku z prodlení z žalované částky. 6. Žalovaný navrhl, aby rozsudek soudu prvního stupně byl změněn tak, že se žaloba žalobce v plném rozsahu zamítá, eventuálně aby rozhodnutí soudu prvního stupně bylo zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. 7. Žalobce se k odvolání žalovaného písemně vyjádřil. Uvedl, že se ztotožňuje s napadeným rozsudkem soudu prvního stupně, který považuje za srozumitelný, přiléhavý, podrobně a přesvědčivě a logicky odůvodněný. Poukázal na to, že vydání rozsudku předcházelo rozsáhlé důkazní řízení, při kterém byla provedena většina listinných důkazů (s výjimkou některých listinných důkazů předložených svědkem [příjmení], jejichž provedení bránila koncentrace řízení), a až na dvě výjimky byly provedeny všechny navrhované výpovědi výslechem svědků. Byly provedeny i výslechy účastníků. Skutkový stav věci byl tedy zjištěn úplně a správně. Žalobce poukázal na to, že odvolání žalovaného neobsahuje přesné určení napadených výroků. Odvolání žalovaného, pokud by tato vada nebyla shledána, však považoval za nedůvodné. 8. Žalovaný brojí zejména proti údajným vadám znaleckých posudků zpracovaných [anonymizováno] [příjmení] a i proti osobě znalce, který podle názoru žalovaného