CS · EN DE FR brzy

15 CO 252/2021-134 — Krajský soud v Plzni

ECLI: ECLI:CZ:KSPL:2022:15.Co.252.2021 .1
Datum: 2022-03-23
Předmět: o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 2. 7. 2021, č. j. 9 C 106/2020-75
Ustanovení: ["§ 2111 z. č. 89/2012 Sb."]
["odstoupení od smlouvy""peněžité plnění""prekluze""smlouva kupní""znalecký posudek"]
O co šlo: o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 2. 7. 2021, č. j. 9 C 106/2020-75 (["§ 2111 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala vrácení kupní ceny ve výši 127 000 Kč s úroky z prodlení oproti vrácení automobilu, a žalobkyni zavázal zaplatit žalovanému i státu náklady řízení. V odůvodnění v podstatě uvedl, že 24. 1. 2020 účastníci uzavřeli kupní smlouvu ohledně automobilu zn. Mercedes Vito, rok výroby 2003, s technickou kontrolou platnou do 9. 5. 2021, za kupní cenu 127 000 Kč. Prodávající – žalovaný - neupozornil v kupní smlouvě na žádné vady věci. Dopisem datovaným dne 31. 1. 2020 a odeslaným žalovanému 4.2 2020 sdělila žalobkyně žalovanému, že od smlouvy odstupuje, a jako důvod odstoupení uvedla, že vozidlo má vážné technické vady, o kterých ji prodávající neinformoval, a po prohlédnutí v autoservisu by byly náklady na opravu velmi nákladné. Dne 2. 6. 2020 právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému znovu odstoupení od kupní smlouvy, a to včetně konkrétního označení a vytknutí vad, což žalovaný převzal 8. 6. 2020. Soud prvního stupně poukázal na svá zjištění z listin, tj. ze záznamu o prohlídce vozidla ze dne 27. 1. 2020 a ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] č. [tel. číslo]. Citoval ustanovení občanského zákoníku o podmínkách uzavření kupní smlouvy mezi občany, o vadách věci a postupu při jejich vytknutí, zejména odkázal na § 2002, § 2084 - § 2099 o. z. a rovněž odkázal na přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu ČR týkající se definice vad věci ve vztahu k prodávanému staršímu vozidlu. Uvedl, že žalobkyně sice přípisem datovaným 31. 1. 2020 sdělila žalovanému, že vůz má vážné technické vady a oprava by byla nákladná a současně od smlouvy odstoupila, ale konkrétně vady neoznačila ani neuvedla, jak se projevují. To učinila až prostřednictvím svého právního zástupce. Jím vyhotovená listina obsahuje všechny náležitosti k účinnému vytknutí vad. Žalovanému byla doručena 8. 6. 2020, tedy včas, v šestiměsíční lhůtě dle § 1921 o. z. V tomto dopise již vytkla žalobkyně konkrétně zjištěné vady v souladu se znaleckým posudkem znalce [jméno] [příjmení] ze dne 22. 5. 2020. 2. Soud prvního stupně dále v odůvodnění rozsudku popsal jednotlivé vytknuté vady, dospěl ale k závěru, že znalec potvrdil stav vozu ke dni 18. 5. 2020 a tvrzení žalobkyně, že vady existovaly již při uzavření kupní smlouvy, prokázáno nebylo. Žalobkyně nereagovala na poučení soudu o nutnosti doplnit tvrzení o existenci podstatné skryté vady věci v době uzavření smlouvy a o svém důkazním břemenu. Nereagovala ani na upozornění, že jí předložený znalecký posudek, který obsahuje pouze protokol o technické prohlídce vozu ze dne 18. 5. 2020, na základě něhož znalec konstatoval, že auto v současné době není způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, nesplňuje všechny náležitosti znaleckého posudku. Skutečnostmi podstatnými pro dané řízení, tedy zda vady existovaly již při přechodu nebezpečí na žalobkyni, zda se jednalo o běžné opotřebení či nikoliv, zda tyto vady byly zjevné při běžné prohlídce, zda byly odstranitelné či nikoliv, případně s jakými náklady a zda v důsledku vad bylo vozidlo neupotřebitelné, se znalecký posudek nezabýval, ani žalobkyně nezadala znalci takovéto dotazy. Přes obsáhlé poučení však žalobkyně vyjma výslechu znalce žádné další důkazy k provedení neoznačila. 3. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, neboť žalobkyni se nepodařilo prokázat, že vytčené vady jsou podstatné, skryté a existovaly již v době uzavření kupní smlouvy, a že jí tedy v důsledku toho vzniklo právo na odstoupení od kupní smlouvy ze dne 24. 1. 2020. U většiny vad, které žalobkyně vytkla, se jednalo o běžné opotřebení, nadto se jednalo z velké části o vady odstranitelné, případně zjevné. Proto žalobu zamítl a o nákladech účastníků rozhodl v souladu s plným úspěchem žalovaného v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni uložil též zaplacení nákladů řízení vzniklých státu vyplacením znalečného dle § 148 odst. 1 o. s. ř. 4. Žalobkyně ve včasném odvolání poukázala na obsah kupní smlouvy, zjištění autoservisu, který bezprostředně po koupi vozidlo odborně prověřil a také na znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení]. Uvedla, že ze znaleckého posudku i zprávy autoservisu vyplývá, že většina závad existovala již ke dni uzavření kupní smlouvy, tj. dne 24. 1. 2020. Nelze se ztotožnit s tvrzením, že při koupi vozu o stáří 17 let nelze očekávat, že nebude vykazovat odpovídající znaky používání během této doby. Opotřebení vozu nelze zaměňovat s vadami nebezpečnými či vážnými, které zjistil znalec a které na vozidle prokazatelně byly v době prodeje vozidla. Žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy neprodleně 31. 1. 2020, současně vady označila jako vážné a technické, a od laika nelze očekávat jejich odbornou specifikaci. Dne 2. 6. 2020 právní zástupce žalobkyně odeslal odstoupení od kupní smlouvy včetně konkrétního a specifikovaného označení a vytčení vad na vozidle, odstoupení tedy bylo učiněno platně a účinně ve lhůtě 6 měsíců od podpisu kupní smlouvy, na základě znaleckého posudku. Žalovaný neupozornil žalobkyni na vady věci ve smyslu § 2084 o. z., porušil tedy smlouvu podstatným způsobem a žalobkyně od smlouvy důvodně odstoupila dle § 2002 o. z. Žalobkyně poukázala na judikaturu Ústavního soudu ČR – usnesení ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. III. ÚS 280/2001 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 1988, sp. zn. 3 Cz 59/88 a ze dne 27. 3. 1991, sp. zn. 7 Cz 12/91 s tím, že svá práva uplatnila včas,a její přípis z 31. 1. 2020 není nejasný ani neurčitý. Ve znaleckém posudku byly vady náležitě popsány, specifikovány a kategorizovány. Žádala, aby odvolací soud napadený rozsudek sám změnil a rozhodl, že žalobě vyhoví. 5. Žalovaný poukázal především na to, že je správný závěr, že žalobkyni se nepodařilo prokázat v žalobě uváděná tvrzení o vadách vozidla odůvodňující zamýšlené odstoupení od kupní smlouvy. Pokud jde o žalobkyní předložený posudek znalce [jméno] [příjmení], pak žalobkyně ve svém odvolání pominula výpověď znalce a zejména jeho bližší výklad a vysvětlení k jednotlivým zjištěným vadám, neboť jak vyšlo najevo, žádná z uvedených vad nemohla být důvodem pro odstoupení od smlouvy. Žalovaný nezastíral stáří a stav vozidla, a přístup žalobkyně k uzavření smlouvy nemůže být žalovanému přičítán k tíži. Žalobkyně zejména neprokázala zásadní okolnost, že vady vozidlo mělo již v době uzavření kupní smlouvy, ačkoliv o své důkazní povinnosti byla náležitě poučena soudem prvního stupně. Vzhledem k tomu je její odvolání nedůvodné. Odkázal na rozsudek soudu prvního stupně a navrhl, aby ho odvolací soud potvrdil. 6. Odvolací soud poučil žalobkyni o nutnosti konkrétně označit důkaz, jehož provedení navrhla včas v replice ze dne 1. 3. 2021, kdy spolu se zprávou autoservisu„ [právnická osoba]“ navrhla i výslech svědků, kteří prováděli prohlídku vozu 27. 1. 2020, tedy bezprostředně po uzavření kupní smlouvy. V průběhu odvolacího jednání pak odvolací soud ještě žalobkyni poučil, že se bude zabývat i tím, zda využila všechny možnosti pro vytknutí vad automobilu bez zbytečného odkladu, případě jaké skutečnosti jí v tom bránily. Žalobkyně k tomu uvedla, že laickým způsobem sama učinila odstoupení od kupní smlouvy, zprávu ze servisu po prohlídce vozidla předala ihned právnímu zástupci s tím, že ještě dojde k řádnému vytknutí vad na základě znaleckého posudku. Na znalce se obracela již v únoru 2020, prohlídka byla domluvena na březen 2020, ale z důvodu koronavirové situace byly uzavřeny autoservisy a prohlídka znalcem se tak uskutečnila až v květnu 2020. K tomu žalovaný namítl, že v důsledku pandemie nebyly uzavřeny autoservisy, ani stanice Státní technické kontroly, nebyla ani omezena znalecká činnost. 7. Poté dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 8. Především se odvolací soud ztotožňuje s tím, jak soud prvního stupně charakterizoval jednotlivé vytknuté vady vozu dle sdělení žalobkyně, které bylo žalovanému doručeno 8. 6. 2020. Na odůvodnění napadeného rozsudku v této části zcela odkazuje a stručně lze uzavřít, že u žádné z vytčených vad se žalobkyni nepodařilo prokázat, že šlo o vadu skrytou (vyjma chybějící pojistky proti otevření přední kapoty), jinak šlo o vady zjevné, viditelné při vynaložení obvyklé pozornosti, zejména způsobené korozí. Žalobkyně ale netvrdila ani neprokázala, že by koroze přesahovala obvyklou míru vzhledem ke stáří vozidla. Pokud jde o chybějící nebo nefunkční pojistku proti otevření přední kapoty, tuto vadu lze považovat za skrytou pro laika, ale žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že vada není odstranitelná nebo je odstranitelná při vynaložení nepřiměřených nákladů. To se také týká nefunkčních stěračů a ostřikovačů, brzdové svítilny a bezpečnostních pásů, což jsou navíc vady zjevné i laikovi. 9. Odvolací soud se zabýval i tím, zda bylo vytknutí vad adresované žalovanému, učiněné dopisem s datem 2.6.2020, včasné. Uzavřel, že ani po doplnění tvrzení žalobkyně toto vytknutí vad, které jinak obsahuje potřebné náležitosti a je dostatečně konkrétní, nelze považovat za vč

Citovaná ustanovení

§ 2111 (89/2012 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.