18 CO 59/2022-259 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem prvoinstanční soud zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované spočívající v zajištění opravy kanalizační přípojky na pozemku č. parc. [číslo] v katastrálním území [obec], kterou jsou připojeny přilehlá nemovitost postavená na pozemku č. parc. [číslo] a nemovitost postavená na pozemku č. parc. [číslo] v katastrálním území [obec] a to v úseku 0,60 metrů od vstupní šachty umístěné na pozemku č. parc. [číslo] v katastrálním území [obec] až po napojení do kanalizační stoky vyfrézováním kořenů prorostlých do potrubí s následným vyčistěním a vložení krátkých sanačních vložek v místě spojů potrubí s následnou zkouškou vodotěsnosti (výrok I). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 4 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II). V odůvodnění prvoinstanční soud uvedl, že dne 25. 11. 2018 došlo k havárii na kanalizační přípojce žalobce, kterou žalovaná téhož dne odstranila. Po zásahu žalované se stala kanalizační přípojka opět funkční, do současné doby nebyla na kanalizační přípojce nahlášena žádná další havárie. Žalovaná provedla dne 28. 11. 2018 kamerový monitoring předmětné přípojky, ze kterého je patrné zjevné prorůstání kořenů. V průběhu řízení žalovaná opakovaně projevila vůli provést žalobcem požadované vyfrézování kořenů, vyčištění přípojky, taktéž byla připravena po provedení těchto prací provést zkoušku vodotěsnosti. Žalobce deklaroval vůli poskytnout součinnost pod podmínkou sdělení detailních informací o plánovaném zákroku. Po jednání konaném dne 18. 8. 2021 se strany dohodly na provedení prací v rozsahu vyfrézování kořenů, vyčištění přípojky, provedení zkoušky vodotěsnosti a monitoring přípojky před provedením prací a po jejich provedení v termínu od 21. 9. do 24. 9. 2021, termín však nebyl vhodný pro žalobce, další termín byl stanoven od 11. 10. 2021 do 15. 10. 2021. Dne 30. 9. 2021 žalovaná sdělila žalobci jím požadované informace ohledně plánovaných prací a současně požádala o potvrzení termínu, který navrhl žalobce. Dne 6. 10. 2021 byla žalovaná informována o skončení právního zastoupení žalobce, žádná další komunikace mezi žalobcem a žalovanou již neproběhla. Žalobce dopisem ze dne 25. 11. 2021 sdělil soudu, že z vyjádření žalované ze dne 30. 9. 2021 je zřejmé, že tato neprojevila ochotu provést veškeré práce, které žalobce požadoval (oprava poškozených spojů). Žalovaná tak projevila opakovaně vůli učinit veškeré potřebné kroky, oproti tomu žalobce součinnost spočívající v umožnění přístupu ke kanalizační šachtě, umístěné na jeho pozemku, neposkytl. Žalobce sice v průběhu řízení avizoval, že je připraven součinnost poskytnout, avšak z jeho vyjádření následně vyšlo najevo, že byl ochoten přístup na svůj pozemek umožnit pouze pod podmínkou, že bude vyhověno všem jeho požadavkům uvedeným v žalobě. Dle názoru soudu chování žalobce vykazuje znaky obstrukčního chování. S ohledem na chování žalobce tak soud opětovně dospěl k závěru, že žalobce v případě požadavku na vyfrézování kořenů, pročištění přípojky a provedení zkoušky vodotěsnosti neposkytl nutnou součinnost žalované, spočívající v umožnění vstupu na jeho pozemek, kdy současně bylo prokázáno, že žalovaná projevila jednoznačnou vůli toto plnění poskytnout. S poukazem na ustanovení § 1968 občanského zákoníku se žalovaná vůči žalobci ve vztahu k těmto plněním nemohla dostat do prodlení a žalobce tak nemá vůči žalované právo uplatněné žalobou. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání, namítaje, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodné skutečnosti o způsobech opravy tohoto konkrétního poškození kanalizační přípojky. Na základě provedených důkazů dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, a to, že plnění, které mu žalovaná v řízení nabídla, bylo řádným plněním, ačkoliv sama žalovaná ve vyjádření ze dne 20. 2. 2020 potvrdila svou pochybnost, že provádění těchto činností (tj. pouhé odfrézování kořenů) spadá pod opravy a údržbu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb. Dle názoru žalobce se soud prvního stupně nezabýval tím, zda je či není povinností žalované požadované práce provést, a proto považuje napadené rozhodnutí opět za předčasné a navrhl odvolacímu soudu, aby toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Žalovaná se písemně k odvolání žalobce nevyjádřila. 4. K odvolání žalobce odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. Přihlédl k námitkám obsažených v odvolání žalobce a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 5. Předně je třeba uvést, že posuzovaná věc byla již předmětem přezkoumání odvolacího soudu, který usnesením ze dne 12. 5. 2021, č. j. 18 Co 211/2020-179, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně uložil, aby si nejdříve ujasnil, zda práce požadované žalobcem v navrhovaném petitu je možno považovat za opravy a údržbu kanalizačních přípojek, které je povinen zajistit provozovatel ze svých provozních nákladů, pouze však u přípojky uložené v pozemku, který tvoří veřejné prostranství (§ 3 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích). 6. Podle ustanovení § 3 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna. 7. Podle § 3 odst. 7 téhož zákona opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů. 8. Soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu, obsaženým ve výše uvedeném kasačním usnesení, se zabýval tím, zda práce, jejichž provedení žalobce po žalované požadoval, spočívající ve vyfrézování kořenů a vyčištění kanalizační přípojky, vložení krátkých sanačních vložek v místě spojů potrubí a provedení zkoušky vodotěsnosti, spadají pod opravy a údržbu kanalizační přípojky dle ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Ačkoliv zákon používá pojmy údržba a oprava, tyto pojmy v zákoně definovány nejsou. Je však možné vycházet z výkladu č. 25 Ministerstva zemědělství ze dne 29. 2. 2012, aktualizovaného ke dni 14. 11. 2018, který definuje pojmy oprava a údržba vodovodních a kanalizačních přípojek (k § 3 odst. 7 zákona o vodovodech a kanalizacích). Kanalizační přípojka je definována jako samostatná stavba tvořená úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Vlastníkem kanalizační přípojky je podle ustanovení § 3 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. Vlastník kanalizační přípojky je podle § 3 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna. Opravy a údržbu kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství (viz § 34 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích), zajišťuje podle ustanovení § 3 odst. 7 zákona o vodovodech a kanalizacích provozovatel ze svých provozních nákladů. Údržbou kanalizační přípojky, kterou provozovatel kanalizace v souvislosti s tímto ustanovením vykonává, je především dohled nad stavem této části potrubí – monitoring, kamerové zkoušky, proplach přípojky tlakovou vodou, optická kontrola technického stavu trubního vedení přípojky, zejména v místě zaústění do stokové sítě, v případě pochybností také kontrola vodotěsnosti. Opravou kanalizační přípojky jsou zejména práce spojené s odstraněním poruchy potrubí, včetně uvedení povrchů nad přípojkou do předchozího stavu. Jedná se např. o opravu bodového porušení kanalizační přípojky, zprůchodnění přípojky v případě prorůstání kořeny stromů apod. Opravou jde jen o udržení funkčního stavu v původní životnosti. Opravou jsou zejména práce spojené s odstraněním poruchy potrubí. Opravou však nedochází k prodloužení životnosti přípojky, proto za opravu nelze považovat výměnu potrubí či části potrubí po uplynutí jeho životnosti nebo v důsledku rychlé koroze, popřípadě výměnu potrubí z nevyhovujícího materiálu. Takovou výměnu kanalizační přípojky, která je v nevyhovujícím technickém stavu, hradí vždy vlastník přípojky. Definice opravy kanalizační přípojky musí obsahovat dvě základní podmínky. První podmínkou opravy kanalizační přípojky je, že oprava musí nahrazovat něco, co kanalizační přípojka obsahovala (co měla), ale co bylo poškozeno. Cílem této podmínky musí být uvedení do předchozího provozuschopného stavu, nesmí docházet k vylepšení přípojky. Na tuto první podmínku navazuje druhá podmínka opravy, že zařízení kanalizační přípojky nesmí