§ 3 Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) – Přípojky
Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) · 274/2001 Sb. · § 3 · Energetika a síťová odvětví
Stručně: Paragraf 3 zákona o vodovodech a kanalizacích definuje vodovodní a kanalizační přípojky, určuje jejich vlastnictví a stanovuje povinnosti související s jejich zřizováním, údržbou a provozem.
§ 3 Přípojky
(1) Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.
(2) Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.
(3) Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.
(4) Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu.
(5) Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.
(6) Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.
(7) Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství,6) zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.
(8) Stavební úřad může rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.
Paragraf 3 zákona o vodovodech a kanalizacích definuje vodovodní a kanalizační přípojky, určuje jejich vlastnictví a stanovuje povinnosti související s jejich zřizováním, údržbou a provozem.
Co to znamená v praxi
Vodovodní přípojka vede od vodovodního řadu k vodoměru (nebo vnitřnímu uzávěru), zatímco kanalizační přípojka vede od vnitřní kanalizace k zaústění do stokové sítě. Ani jedna z nich není považována za vodní dílo.
Vlastníkem přípojky je zpravidla vlastník pozemku nebo stavby, ke které přípojka vede, pokud se neprokáže opak. Pokud si přípojku pořídí někdo jiný na své náklady, je jejím vlastníkem on.
Vlastník přípojky má povinnost zajistit, aby přípojka byla provedena a užívána tak, aby nedošlo ke znečištění vody ve vodovodu (u vodovodní přípojky) nebo aby byla vodotěsná a nezmenšovala průtočný profil stoky (u kanalizační přípojky).
Opravy a údržbu přípojek ve veřejném prostranství hradí provozovatel vodovodu/kanalizace ze svých provozních nákladů.
Na co si dát pozor
Při pořizování nové přípojky je důležité si uvědomit, že náklady nese odběratel, pokud není dohodnuto jinak, a vlastníkem se stává ten, kdo ji na své náklady pořídil.
Vlastník přípojky nese odpovědnost za její správné provedení a užívání, aby nedocházelo k problémům, jako je znečištění vody nebo narušení stokové sítě.
Stavební úřad může v určitých případech uložit povinnost připojit se na kanalizaci, pokud je to technicky možné.