14 CO 49/2023-212 — Krajský soud v Plzni

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci jednak 56 238 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 28. 5. 2020 do zaplacení a dále 83 020 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 28. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalovanému uložil zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 67 098,30 Kč (výrok II) s tím, že ve vztahu mezi státem a žalovaným se státu nepřiznává náhrada nákladů řízení vzniklých v souvislosti s ustanovenými opatrovníky žalovaného (výrok III). 2. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že žalovaný jako řidič motorového vozidla, který svým zaviněním způsobil škodu při jeho provozu, byl pojištěnou osobou. Při použití vozidla porušil dopravní předpisy, což bylo prokázáno trestním příkazem. Podle zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je dán regresní nárok pojistitele, tedy žalobkyně, neboť žalovaný byl pod vlivem alkoholu a opustil místo nehody. Výše škody ve vztahu k oběma poškozeným ([příjmení], [příjmení]) byla prokázána předloženými listinami. Všechny vynaložené náklady na opravu obou vozidel vznikly v souvislosti s poškozením vozidel způsobeným žalovaným. Znalecký posudek nebylo třeba vypracovávat, neboť okolnost, že zjištěný průběh nehody koresponduje s uplatněným poškozením vozidel, je zjevná i z laického hlediska. Žalobkyni přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 3. Žalovaný se proti rozsudku včas odvolal. Uvedl, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, když neprovedl navržené důkazy (znalecký posudek), a proto dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, jehož důsledkem je nesprávné právní posouzení věci. Žalovaný nesouhlasí s výší škody u poškozeného [příjmení], neboť není zřejmé, zda uplatněná škoda spočívající v opravě poškozeného vozidla byla zcela způsobena dopravní nehodou. U poškození na vozidle poškozené [příjmení] pak není zřejmé, na základě čeho žalobkyně dospěla k tomu, že uplatněná škoda byla způsobena žalovaným. Fotodokumentace z místa nehody nebyla doložena, plná moc udělená paní [příjmení] je nedatována a čestné prohlášení pochází z 10. 9. 2018, stejně tak jako zápis o poškození vozidla. Oprava vozidla poškozené [příjmení] byla zadána až v září 2018, tedy po třech měsících. Pokud jí bylo půjčeno náhradní vozidlo, mělo za 17 dní najeto celkem 1 202 km. Poškození jejího vozidla proto mohlo být zhoršeno jeho používáním od doby nehody až do doby opravy. Proto obzvlášť u škodné události poškozené [příjmení] není možné určit, zda nebyla příčinou škody jiná skutečnost. Proto má žalovaný za to, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi škodnou událostí a vzniklou škodou, žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. 4. Žalobkyně navrhla rozsudek soudu prvního stupně potvrdit. Podle ní soud prvního stupně zjistil správně skutkový stav, který i správně právně posoudil a své rozhodnutí dostatečně odůvodnil. U poškozeného [příjmení] (vozidlo BMW) oprava vozidla zcela odpovídá poškození uvedenému v detailu relace o dopravní nehodě. Tento závěr podporuje i zápis o poškození vozidla a faktura. Došlo zejména k opravě levého předního blatníku, předního levého světlometu, předního nárazníku, levé přední bočnice. Přezkum výše škody byl proveden prostřednictvím expertního systému Audatex a je doložen kalkulací opravy. Zjištěná výše škody byla téměř totožná. U poškozeného vozidla paní [příjmení] (VW) poškození nebránilo bezpečnému provozu, nebylo nutné neprodleně vyhledat servis a nechat vozidlo opravit. Při dopravní nehodě bylo poškozeno zadní světlo, zadní nárazník, pravý zadní blatník, což plně koresponduje s uplatněním nároku sepsaném po dopravní nehodě. Je to v souladu i s předloženou fakturou, v níž jsou popsány veškeré servisní úkony. Limit pro to, do kdy je možné škodní událost nahlásit, není dán. Přijetí vozidla do opravy po třech měsících je přiměřené a nevyvolává vzhledem k okolnostem pochybnosti. Ke zvětšení rozsahu poškození nedošlo. 5. Odvolání žalovaného není důvodné. 6. Soud prvního stupně provedl v řízení dostatečné množství důkazů, z nichž správně zjistil skutkový stav věci a tento stav i správně právně posoudil. Odvolací soud se s jeho skutkovými závěry i právním hodnocením ztotožňuje. 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako řidič motorového vozidla Opel Astra způsobil 23. 6. 2018 dvě dopravní nehody. Při první z nich došlo k poškození vozidla Volgswagen Golf (dále jen„ VW“) vlastnice [jméno] [příjmení], při druhé pak vozidla BMW vlastníka [jméno] [příjmení]. Zavinění nehody žalovaným bylo prokázáno trestním příkazem [název soudu] z [datum]. Vozidlo řízené žalovaným bylo pojištěno u žalobkyně. Bylo prokázáno, že tato pojišťovna v souvislosti s dopravními nehodami uhradila poškozené [příjmení] 45 348 Kč za opravu a 10 890 Kč za náhradní vůz, poškozenému [příjmení] 83 020 Kč. Nárok na úhradu těchto částek vynaložených žalobkyní jako pojistitelem vyplývá z § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Bylo totiž prokázáno, že žalovaný v době nehody byl pod vlivem alkoholu a opustil místo nehody. 8. Pokud žalovaný v odvolání namítá neúplně zjištěný skutkový stav zapříčiněný neprovedením důkazu znaleckým posudkem, odvolací soud neshledal tuto námitku důvodnou. Zadání znaleckého posudku by v projednávané věci bylo v rozporu se zásadou rychlosti i hospodárnosti řízení, neboť tvrzení žalobce o výši škody způsobené na obou poškozených vozidlech byla dostatečně prokázána předloženými listinami. Ty jsou obsahem jak spisu soudu prvního stupně, tak i připojeného trestního spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 1 T 132/2018. 9. V této souvislosti je třeba uvést, že námitky žalovaného, že v případě poškození vozidla pana [příjmení] není zcela zřejmé, zda uplatněná škoda spočívající v opravě poškozeného vozidla byla zcela způsobena příslušnou dopravní nehodou a v případě paní [příjmení] není prokázáno, že tvrzená škoda byla způsobena žalovaným, neboť fotodokumentace nehody či jiný záznam o poškození nebyl předložen, nemají opodstatnění. 10. Obě nehody byly šetřeny policií, původně každá samostatně pod jiným číslem spisu. V případě škody způsobené na vozidle VW pod [číslo jednací] a v případě škody způsobené na vozidle BMW pod [číslo jednací]. Obě tato šetření byla následně sloučena a dále vedena pod druhým z uvedených čísel. Námitka, že listiny vztahující se k poškození vozidla VW ve spise chybí, tak není důvodná. 11. Pokud jde o vozidlo VW; při dopravní nehodě bylo poškozeno zadní světlo, zadní nárazník a pravý zadní blatník. Toto poškození koresponduje s tím, jak byl nárok na plnění uplatněn po dopravní nehodě a odpovídá popsanému a zjištěnému průběhu nehody. 12. Pokud jde o vozidlo BMW i zde provedená oprava vozidla, jak vyplývá faktury (levý přední blatník, přední levý světlomet, přední nárazník, levá přední bočnice) koresponduje s poškozením vyplývajícím z detailu relace o dopravní nehodě a zápisu o poškození vozidla. 13. Nedůvodnou shledal odvolací soud i námitku žalovaného, že mezi vznikem škody a jejím uplatněním resp. opravou vozidla poškozené [příjmení] uplynula doba tří měsíců a není tedy dána příčinná souvislost mezi průběhem nehody a vzniklou škodou, neboť není vyloučeno, že vozidlo se stalo účastníkem jiné nehody. Toto tvrzení nemá oporu v provedeném dokazování a nelze z ničeho dovodit. Byť s jistotou to samozřejmě vyloučit nelze, nic tomu nenasvědčuje, resp. není žádný důvod pro takovou pochybnost. Je možné přisvědčit soudu prvního stupně, že poškození vozidla tak, jak bylo zaznamenáno, odpovídá popsanému průběhu nehody a oprava, resp. její postup a použité díly odpovídají tomuto poškození. Vyúčtované opravy korespondují se škodou tak, jak ji poškozená nahlásila. Není ani vyloučeno, aby s poškozeným zadním světlem a zadním blatníkem jezdila a opravu (třeba z důvodu nutné potřeby použití vozidla) odkládala. 14. Odvolací soud tedy nemá žádné pochybnosti o skutkových závěrech soudu prvního stupně, a proto rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, jehož správnost zvlášť napadena nebyla. 15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, má proto právo na náhradu jí vzniklých nákladů. Tyto náklady představuje odměna za 2 úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) po 6 700 Kč, náhrada hotových výdajů za dva úkony po 300 Kč, cestovné na trase [obec] – [obec] vlakem ve výši 159 Kč tam a 189 Kč zpět (prokázáno jízdenkami) a náhrada za ztrátu času za šest započatých půlhodin po 100 Kč, a 21 % DPH ze součtu odměny advokáta a náhrady hotových výdajů (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (§ 8, § 7 bod 5., § 11, § 13 odst. 3 a § 14 odst. 1). 16. Odvolací soud