64 CO 189/2023-78 — Krajský soud v Plzni

1. Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 93 631 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně od 3. 7. 2021 do zaplacení z částky 26 327,23 Kč a 8,5 % ročně od 3. 7. 2021 do zaplacení z částky 58 631 Kč (výrok I) a uložil mu povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení 23 423,20 Kč (výrok III). Výrokem IV rozhodl o vrácení částky soudního poplatku ve výši 86 Kč žalobkyni. Soud prvního stupně vycházel z prohlášení o ručitelském závazku žalovaného ze dne [datum] za dluh společnosti [právnická osoba], kterým se žalovaný zavázal splnit dluh společnosti vůči žalobkyni z leasingové smlouvy, pokud jej společnost nesplní. Mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] byla [datum] uzavřena leasingové smlouva, podle které získala společnost do nájmu elektroniku, a to dva kusy MacBook Pro 15‘‘, 3 kusy iPad Pro, 4 kusy iPhone XR, Smart Keyboard v pořizovací ceně 292 727,68 Kč bez DPH Sjednaná doba leasingu byla 36 měsíců a výše měsíční leasingové splátky 19 377 Kč bez DPH. Společnost převzala předmět leasingu, avšak neplnila řádně svoji povinnost platit leasingové splátky a proto žalobkyně dopisem ze dne 18. 6. 2021 odstoupila od smlouvy. Společnost půjčené věci nevrátila a vznikla jí povinnost zaplatit žalobkyni částku 129 578,45 Kč. Tu představuje nedoplatek dlužné leasingové splátky k 6. 10. 2010 ve výši 8 064,34 Kč, 2 neuhrazené čtvrtletní splátky k datu 6. 1. 2021 a 6. 1. 2021 po 23 466,19 Kč, to je 46 892,34 Kč, pojištění splatné 21. 2. 2021 ve výši 7 318 Kč, sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení ke dni 18. 6. 2021 ve výši 8 672,77 Kč, zbývající 3 budoucí čtvrtletní splátky účtované bez DPH za období od 1. 7. 2021 do 1. 1. 2022, to je 58 131 Kč a pokuta za nedodržení smluvních podmínek 500 Kč. Společnost zaplatila žalobkyni 35 947,45 Kč, takže zbývá k úhradě 93 631 Kč. Soud prvního stupně posoudil vztah ze smlouvy podle § 1746 občanského zákoníku jako smlouvu nájemní o movitých věcech. Smlouvu hodnotil jako platné jednání, které zaniklo odstoupením žalobkyně od smlouvy a společnosti (nájemci) vznikla povinnost vrátit předmět nájmu a zaplatit nájemné do skončení původně dohodnuté doby, a to včetně pojištění a smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Protože společnost na výzvu žalobkyně svoji povinnost nesplnila, požadovala splnění dluhu po žalovaném jako ručiteli za dluh společnosti [právnická osoba] Na základě platného prohlášení žalovaného, že ručí na závazky společnosti z leasingové smlouvy, soud prvního stupně vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost dluh zaplatit a nahradit žalobkyni náklady řízení. 2. Proti rozsudku podal včas odvolání žalovaný. Neuvedl na svoji obranu žádná tvrzení týkající se projednávané věci. Namítal, že soud prvního stupně mu odňal právo účastnit se soudního jednání, protože ve věci jednal a rozhodl, i přestože žalovaný žádal o odročení jednání a nového jednání se chtěl účastnit. Popsal vážné zdravotní problémy, které mu nedovolovaly se jednání zúčastnit. Jeho pracovní neschopnost trvala od 24. 8. 2022 až do doby, kdy podával odvolání. Navrhoval, aby odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k novému projednání. 3. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I a III, včetně předcházejícího řízení, přihlédl k důvodům uvedeným v odvolání a dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je věcně správný. Odvolání do výroku II, kterým byla žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala části úroku z prodlení zamítnuta, soud odvolání žalovaného podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl pro jeho subjektivní nepřípustnost, protože obsah výroku vyzněl ve prospěch žalovaného a nebyla mu jím uložena žádná povinnost. 4. Soud prvního stupně podrobně v bodu 5 odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, z jakého důvodu nevyhověl opakované žádosti žalovaného o odročení jednání. Jeho postup odpovídal žalovaným doloženým listinám lékařky a odvolací soud nezjistil žádnou skutečnost, pro kterou by soud prvního stupně důvodně odepřel právo žalovaného na přístup k soudu. Ke svému odvolání žalovaný předložil novou lékařskou zprávu, kterou soud prvního stupně k dispozici neměl, protože byla vydána 14 dnů po jednání soudu prvního stupně. V této zprávě popisující potíže žalovaného spočívající v bolestech souvisejících s postižením páteře a depresivním syndromem lékařka ordinující v [obec] uvedla, že pacient z neurologického hlediska není schopen chůze a není schopen účastnit se soudního řízení. Přesto se k ní žalovaný dostavil, ač uvádí adresu svého bydliště v [obec] a místo výkonu práce v [obec]. Na všech svých podáních uvádí adresu svého bydliště [ulice a číslo] v [obec]. Na tuto adresu se mu nedaří doručovat soudní zásilky a podle sdělení doručovatelky se žalovaný z této adresy odstěhoval. Odvolací soud nařídil ve věci jednání, aby tak žalovanému umožnil, aby tvrzení na svoji obranu proti skutečnostem uvedeným v žalobě mohl přednést při soudním jednání. Předvolání k jednání zaslal žalovanému na adresu bydliště, kterou soudu sdělil, to je [ulice a číslo] v [obec]. Do datové schránky žalovaného listinu s předvoláním k jednání nedoručoval, protože ta byla žalovanému zřízena pro účely podnikání. V této věci je žalovaný v pozici fyzické osoby – nepodnikatele. Protože žalovaný komunikoval se soudem prvního stupně elektronickou poštou, zaslal mu soud předvolání i tímto způsobem. Žalovaný se k jednání nařízenému na 27. 6. 2023 bez omluvy nedostavil. Následující den, to je 28. 6. 2023 v 9,40 hodin, zaslal žalovaný odvolacímu soudu žádost o odročení jednání z důvodu dlouhodobých zdravotních komplikací, které jej trápí a znemožňují mu účast na jednání. Zároveň uváděl, že nesleduje žádné průtahy řízení a je připraven se soudního jednání zúčastnit v nejbližším možném termínu. Opět neuvedl žádné skutečnosti na svoji obranu proti žalobním tvrzením. Podle vyjádření lékaře chirurgické kliniky [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne 21. 6. 2023 je žalovaný v pracovní neschopnosti od 12. 12. 2022. Byl mu doporučen klidový a šetřící režim, chůze s oporou o francouzských holích s odlehčením pravé dolní končetiny. Byly mu povoleny vycházky v době od 10 do 12 hodin a od 14 do 18 hodin. 5. I když nelze nevidět, že mobilita žalovaného vzhledem ke zhoršenému zdravotnímu stavu není dobrá, ani odvolací soud nedospěl k závěru, že by žalovanému bylo odňato právo účastnit se odvolacího jednání. Jeho žádost o odročení jednání s omluvou byla podána pozdě, den po jednání a soud na mi nemohl reagovat. Nemohl tak dospět k závěru, že by soud prvního stupně odepřel žalovanému právo účastnit se soudního jednání, protože předvolání k jednání mu bylo řádně doručeno a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 6. K samotné věci pak odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav a vyvodil z něho také správné právní závěry. Povinnost leasingového nájemce zaplatit dluh vyplývá, jak správně uvedl soud prvního stupně z leasingové smlouvy, všeobecných podmínek i vyčíslení uplatněného nároku v žalobě. Povinnost žalovaného hradit dluh za leasingového nájemce, tedy společnost, jejímž jediným společníkem i jednatelem je žalovaný, a na kterou je veden konkurs, do kterého přihlásili věřitelé své pohledávky vysoce převyšující zjištěný majetek, vyplývá z jeho ručitelského prohlášení. Žalovaný neuvedl, z jakého důvodu nevrátila společnost žalobkyni předmět nájmu, ani neuvedl důvod, pro který nechce za společnost zaplatit její dluh z leasingové smlouvy. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný ve výroku I a III podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 7. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 2254 odst. 1 o. z. ve vztahu k § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobkyně představuje odměna advokáta za dva úkony právní služby po 4 780 Kč (viz výpočet odměny v odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně, bod 6), dva režijní paušály po 300 Kč a náhrada za DPH, celkem 12 293,60 Kč.