ECLI: ECLI:CZ:KSPL:2024:14.Co.63.2024.1 Datum: 2024-04-25 Předmět: na základě odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 23. 11. 2023, č. j. 2 C 120/2023-148 Ustanovení: ["§ 740 z. č. null/null Sb.", "§ 738 z. č. null/null Sb.", "§ 24a z. č. null/null Sb.", "§ 8 z. č. 256/2013 Sb.", "§ 553 z. č. null/null Sb.", "§ 757 z. č. null/null Sb.", "§ 8 z. č. null/null Sb.", " []
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: na základě odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 23. 11. 2023, č. j. 2 C 120/2023-148. Aplikuje: § 740 (null/null Sb.), § 738 (null/null Sb.), § 24a (null/null Sb.), § 8 (256/2013 Sb.).
Soud prvního stupně zamítl žalobu na vypořádání společného jmění účastníků ohledně pozemku st. parc. č. , hodnota, s rodinným domem č. p. , Anonymizováno, , který je jeho součástí, pozemku st. parc. č. , Anonymizováno, s garáží, která je jeho součástí, a pozemku poz. parc. č. , Anonymizováno, vše v katastrálním území a obci , adresa, , práv a povinností z účtu u , právnická osoba, . č. , tel. číslo, , Anonymizováno, a z účtu u , právnická osoba, . č. , č. účtu, a dluhu z úvěru poskytnutého , právnická osoba, . pod č. , hodnota, (výrok I) a ohledně vnosu z výlučného majetku žalobkyně na společné jmění ve výši 810 000 Kč (výrok III), ohledně vypořádání osobního automobilu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, a vnosu ze společného jmění do výlučného majetku žalobkyně ve výši 50 000 Kč řízení zastavil (výroky II a IV) a rozhodl o nákladech řízení (výrok VI) a o soudním poplatku (výrok V). Dospěl k závěru, že účinnost dohody o uspořádání majetkových poměrů mezi manžely pro dobu po rozvodu ze dne 14. 5. 2021 není vázána pouze na rozvod bez zjišťování příčin rozvratu, přičemž žalobkyně neuvedla žádné konkrétní vady této dohody bránící tomu, aby byl podle ní povolen vklad do katastru nemovitostí. To, že společný úvěr účastníků byl v rozsahu 500 000 Kč vskutku doplacen z výlučného majetku žalobkyně, pak nebylo prokázáno. Žalobkyně se proti rozsudku odvolala s tím, že dohoda z formálního hlediska není s to vyvolat změny ve smyslu intabulace v katastru nemovitostí. Po vyhlášení napadeného rozsudku se jí podařilo opatřit výpisy z účtů prokazující použití částky 500 058,76 Kč z jejího výlučného majetku na úhradu společného úvěru účastníků, vzatého na pořízení nemovitých věcí v katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, . Žalovaný navrhl, aby napadený rozsudek byl potvrzen. Odvolání není důvodné. Odvolací soud zopakoval dokazování dohodou ze dne 14. 5. 2021, založenou na č. l. 2 rozvodového spisu, vedeného u soudu prvního stupně pod zn. 8 C 150/2021, a zjistil z ní, že účastníci „v souvislosti s plánovaným rozvodem jejich manželství“ uzavřeli písemnou dohodu, že právní mocí rozsudku o rozvodu se stanou rovnodílnými spoluvlastníky nemovitých věcí, označených v dohodě jako „parcela číslo , hodnota, , katastrální území , adresa, , č. LV , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, jejíž součástí je stavba s číslem popisným , Anonymizováno, , rodinný dům na adrese , adresa, “, „parcela číslo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, katastrální území , adresa, , č. LV , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2“ a „parcela číslo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , č. LV , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2“, a rovnodílnými spoluvlastníky bytové jednotky označené jako „bytová jednotka č. , Anonymizováno, v budovách č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (podíl na společných částech , Anonymizováno, ), katastrální území , adresa, , číslo LV , Anonymizováno, , zapsaná u , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, -, Anonymizováno, ; byt se nachází na adrese , adresa, “. V čl. III. dohody bylo ujednáno, že „majetkové vypořádání je dostatečné a není třeba jakéhokoli finančního vyrovnání ze strany některého z nich“. Na základě tohoto důkazu ve spojení s těmi skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, které nebyly odvoláním zpochybněny a odvolací soud z nich vychází, dospěl odvolací soud k závěru, že soudní vypořádání položek uvedených ve výroku I napadeného rozsudku vskutku nepřichází v úvahu a že nelze provést ani vypořádání vnosu ve výši 500 058,76 Kč. Z § 740 o. z. vyplývá, že vypořádání společného jmění rozhodnutím soudu přichází v úvahu pouze tam, kde se manželé na vypořádání nedohodli. Soudu prvního stupně je proto třeba přisvědčit v tom, že soudní vypořádání společného jmění, které již bylo vypořádáno dohodou manželů, je nepřípustné a návrh na takové vypořádání musí být jako nedůvodný zamítnut. Z § 738 odst. 1 o. z. pak vyplývá, že na vypořádání společného jmění se manželé mohou dohodnout kdykoli, tedy nejen po zániku společného jmění, ale i před jeho zánikem, s tím, že účinnosti dohoda nabývá vždy ke dni zániku společného jmění, případně – týká-li se věcí zapsaných ve veřejném seznamu – zápisem do tohoto seznamu. Dřívější judikatura, připouštějící uzavření platné dohody o vypořádání společného jmění za trvání manželství jen pro případ rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu podle § 24a zák. o rod. (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2001, sp. zn. 30 Cdo 257/2001, ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1295/2007, ze dne 17. 4. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3088/2012, a ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4932/2015), tedy již ve vztahu k nové úpravě není použitelná. Na druhou stranu manželům nic nebrání v tom, aby dohodu uzavřeli jen pro případ, že manželství bude rozvedeno bez zjišťování příčin rozvratu; v takovém případě nadále platí, že dojde-li k rozvodu se zjišťováním příčin rozvratu, taková dohoda nenabude účinnosti a mezi manžely platí takový majetkový režim, jako kdyby uzavřena nebyla. Rozhodující je přitom vždy obsah takové dohody. Vůle manželů je pro výklad dohody rozhodující i v tom směru, co je předmětem dohody, a to i tehdy, jsou-li jím nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu. To, že nemovité věci v dohodě nejsou označeny striktně v souladu s požadavky katastrálních předpisů, zejména § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), nemá na relevanci dohody vliv, je-li z dohody přesto zřejmé, kterých nemovitých věcí se týká, nebo lze-li to zjistit jejím výkladem podle vůle manželů. U nedostatků v označení předmětu právního jednání je totiž nutno pečlivě rozlišovat, zda takové nedostatky zakládají vadu směřující k neurčitosti nebo nesrozumitelnosti právního jednání či nikoliv; o vadu podstatnou, vedoucí k její zdánlivosti podle § 553 o. z., by se nemělo jednat v případech, kde správné označení předmětu právního jednání je seznatelné z dalších identifikačních znaků nebo i z celého obsahu právního jednání jeho výkladem, případně objasněním skutkových okolností, za nichž bylo právní jednání učiněno (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1485/2008, ze dne 21. 4. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2591/2008, ze dne 22. 8. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1124/2010, a ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3302/2016, a přímo ve vztahu k dohodě o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu jeho usnesení ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 22 Cdo 247/2012). V dané věci soud prvního stupně tyto závěry respektoval. V dohodě ze dne 14. 5. 2021 není ujednáno, že by byla uzavřena pouze pro případ rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c) o. z., a z provedeného dokazování ani nevyplývá, že by k tomu směřovala vůle účastníků – v záhlaví dohody je uvedeno, že je uzavřena „v souvislosti s plánovaným rozvodem jejich manželství“, tedy nejen s rozvodem bez zjišťování příčin rozvratu; jen z toho, že byla sepisována zároveň s návrhem na rozvod manželství bez zjišťování příčin rozvratu a k němu byla také připojena, na takovou vůli ještě usuzovat nelze. Dohoda proto nabyla účinnosti, i když manželství bylo rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 20. 9. 2021, č. j. 8 C 150/2021-48, který nabyl právní moci dne 6. 11. 2021, nakonec rozvedeno se zjišťováním příčin rozvratu. Pokud jde o označení nemovitých věcí, které jsou předmětem vypořádání, žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně neuvedla, jakými konkrétními vadami, bránícími povolení vkladu, tohoto označení trpí, a nedokázala to uvést ani při jednání před odvolacím soudem dne 25. 4. 2024. Podstatné vady tohoto označení, zakládající zdánlivost dohody ve smyslu § 553 o. z., přitom neshledal ani odvolací soud. Je pravdou, že nemovité věci nejsou v dohodě označeny přesně v souladu s § 8 písm. a) katastrálního zákona, neboť u pozemků vedených jako parcely č. , hodnota, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, není uvedeno, zda jde o parcely stavební nebo pozemkové, ačkoli v daném katastrálním území jsou pozemky vedeny ve dvou číselných řadách. To však na újmu relevance dohody není; uvádí-li se o pozemku č. , hodnota, , že se na něm nachází rodinný dům, je zřejmé, že jde o parcelu stavební, a u ostatních pozemků je správně uvedena jejich výměra a číslo listu vlastnictví, na němž jsou vedeny, takže ani u nich není pochybnosti o tom, o jaké pozemky jde. Má-li snad žalobkyně za to, že vkladu do katastru nemovitostí na základě dohody brání to, že úředně ověřen je jen podpis žalovaného, mýlí se. Úřední ověření podpisů obou manželů se vyžaduje pouze pro účely rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu (§ 757 odst. 2 o. z.). Není-li některý z nich ověřen, manželství bez zjišťování příčin rozvratu rozvést nelze, to však neznamená, že by dohoda nebyla způsobilá vkladu do katastru nemovitostí; nedostatek úředního ověření podpisu na vkladové listině lze ve vkladovém řízení podle § 7 odst. 2 katastrálního zákona nahradit prokázáním pravos
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.