13 Co 384/2025-450 — Krajský soud v Plzni

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 187 034 Kč s příslušenstvím (výrok I). Žalobu co do částky 125 317 Kč s příslušenstvím zamítnul (výrok II). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 49 415,70 Kč (výrok III) a dále podle poměru procesního úspěchu uložil účastníkům uhradit státem zálohované náklady řízení (výroky IV, V).2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 312 351 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že mezi účastnicemi byla uzavřena dne 15. 6. 2016 smlouva o dílo, na základě níž měla žalobkyně pro žalovanou provést opravu fasády, dešťového svodu, spodního soklu a přendání odpadu dešťové vody na domě č. p. , adresa, v , Anonymizováno, . Žalobkyně započala s plněním díla, ale dílo nemohla dokončit, neboť žalovaná práce přerušila a v tom důsledku žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila. Přerušení smlouvy uplatnila žalovaná s odkazem na čl. III bod 2 smlouvy o dílo, kde bylo mezi stranami ujednáno, že objednatel je oprávněn dát příkaz k přerušení zhotovování díla z důvodu závažného porušení podmínek smlouvy nebo závažného nedodržování předepsaných technologických postupů. Žalobkyně na přerušení prací žalovanou reagovala tím, že od smlouvy o dílo v rozsahu dosud neprovedených prací odstoupila z důvodů předpokládaných v ust. § 2591 o. z., tedy proto, že po přerušení prací postrádala součinnost žalované k dalšímu provádění díla a dále proto, že jí nebyla uhrazena vyfakturovaná cena za tu část díla, kterou do doby, než od smlouvy odstoupila, pro žalovanou provedla. Podanou žalobou žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení části sjednané ceny díla v rozsahu, v jakém dílo pro žalovanou do přerušení prací zhotovila. Co se týče vlastní výše uplatněného nároku žalobkyně, mezi stranami bylo přes počáteční rozpory nesporným, že konečnou cenu za dílo představuje částka 421 788 Kč. Částku požadovanou žalobou žalobkyně stanovila tak, že k odsouhlasené ceně díla v částce 421 788 Kč přičetla vícepráce za 17 500 Kč, o nichž rovněž nebylo sporu, že byly provedeny, a odečetla žalovanou uhrazenou zálohu ve výši 56 100 Kč a dále částku 70 837 Kč za neprovedenou část díla spočívající v nátěru silikonovou barvou.3. Soud prvního stupně žalobu nejprve zamítl rozsudkem ze dne 8. 8. 2023, č.j. 25 C 66/2020-190. K odvolání žalobkyně však odvolací soud tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud v kasačním usnesení vyložil, že pokládá čl. III bod 2 smlouvy o dílo za absolutně neplatné ujednání obcházející zákon, neboť toto ujednání umožňuje žalované jako objednateli nastolit patovou situaci, která mezi stranami nastala, kdy jakékoliv blíže nedefinované porušení podmínek smlouvy zhotovitelem odkládá vypořádání účastníků, tedy zaplacení za provedené práce na díle, na předem neohraničenou dobu přerušení smlouvy, aniž by bylo zřejmé, jak má být dále postupováno a jak bude situace řešena, či jaké bude mít jiné následky. Dále odvolací soud v předchozím rozhodnutí odůvodnil závěr, že ty důvody, pro které žalovaná přerušila dílo, tedy nezajištění stavebního dozoru žalobkyní, nesprávné vedení stavebního deníku a nedodržení termínu zhotovení díla, nelze pokládat za závažné porušení podmínek smlouvy. Z uvedených důvodů odvolací soud uzavřel, že žalovaná nebyla oprávněna zhotovování díla žalobkyní přerušit, a pokud tak učinila, pak ve své podstatě zmařila provedení díla tím, že neposkytla žalobkyni součinnost k jeho dokončení. Odvolací soud v předchozím rozhodnutí konstatoval, že žalobkyni tudíž svědčilo právo odstoupit od smlouvy o dílo podle ust. § 2591 o. z. Dané ustanovení však stanoví zhotoviteli povinnost upozornit předem objednatele, že od smlouvy odstoupí a také povinnost stanovit před odstoupením objednateli lhůtu k dodatečnému poskytnutí součinnosti. Protože žalobkyně tuto podmínku nedodržela, odvolací soud konstatoval, že ani odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo nebylo platné a dospěl k závěru, že řešení sporu účastníků se přesouvá do režimu ust. § 2613 o. z., podle něhož zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil. Aplikací ust. § 2613 o. z. zaniká povinnost zhotovitele dílo řádně dokončit a předat, samotná smlouva o dílo však jeho aplikací nezaniká. Objednatel je podle daného ustanovení povinen uhradit zhotoviteli smluvně sjednanou cenu díla vyjma toho, co zhotovitel ušetřil jako např. materiál, mzdy či pronájem strojů. Jinými slovy, zhotovitel má právo požadovat tu část smluvené odměny, která připadá na práce již vykonané. Mezi stranami bylo od počátku nesporné, že určité práce byly žalobkyní provedeny, a proto odvolací soud uložil soudu prvního stupně v dalším průběhu řízení zjistit rozsah, kvalitu a cenu provedených prací s tím, že částka, která takto bude zjištěna, má být žalobkyni přiznána.4. Soud prvního stupně v řízení následujícím po kasaci předchozího rozhodnutí postupoval podle pokynů odvolacího soudu a podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval účastníky k doplnění jejich tvrzení a důkazů týkajících se rozsahu a kvality prací, které žalobkyně pro žalovanou provedla.5. Žalobkyně k prokázání rozsahu skutečně provedených prací navrhla k důkazu znalecký posudek soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl soudem prvního stupně přibrán do řízení již před vyhlášením prvního rozsudku soudu prvního stupně v této věci, avšak soud prvního stupně z tohoto posudku nevycházel, neboť byl veden jiným právním názorem, a to, že nárok na zaplacení provedených prací žalobkyně nemá. Žalobkyně poukazovala na to, že z tohoto posudku, resp. jeho doplnění z 30. 6. 2022, vyplývá, že provedla opravu poškozených míst fasády, doplnila chybějící zdobné prvky a provedla klempířské práce i další účtované práce jako očištění fasády, montáž a následnou demontáž lešení apod. Soudní znalec vyčíslil provedené práce na fasádě na 235 559 Kč bez DPH, tj. 270 892,85 Kč včetně 15 % DPH.6. Žalovaná zadala sama znalci , tituly před jménem, , jméno FO, doplnění jeho znaleckého posudku s tím, že po něm žádala, aby podrobněji zkoumal kvalitu a vady provedeného díla a vzniklou škodu. Znalec v doplňku posudku ze dne 3. 4. 2025 uvedl cenu provedených prací na rozdíl od prvního doplňku posudku z 30. 6. 2022 v částce 168 364 Kč, kdy rozdíl spočíval v tom, že již neocenil zařízení staveniště, stavbu lešení a odvoz suti s tím, že tyto položky sice byly žalobkyní provedeny, ale dle jeho názoru nevedly ke splnění cíle. Žalovaná ve vztahu k rozsahu a kvalitě provedených prací argumentovala s odkazem na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, včetně jeho doplňků především tím, že dílo bylo zpracováno zcela vadně a že náklady na opravu provedené části díla přesahují jeden milion korun. Vzhledem k uvedenému uplatnila námitku započtení nároku na náhradu škody v částce 1 000 050 Kč, kterou uplatňovala po žalobkyni s odkazem na závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , podle něhož vadnou realizací díla žalobkyní v rozsahu dalších prací na díle s výjimkou znalcem uznaných položek provedených žalobkyní bez zásadních vad, vznikla žalované škoda v uvedeném rozsahu. Dále pak žalovaná namítala k započtení nárok na náhradu škody, jež měla spočívat v tom, že při realizaci díla mělo dojít v důsledku zavinění žalobkyně k havárii spočívající v probourání nosné zdi, čímž vznikla díra do bytu, který žalovaná pronajímala. Nájemkyně si zajistila zakrytí díry ve zdi sama ze svých zdrojů, a proto jí žalovaná poskytla slevu z nájmu v částce 77 251 Kč a tuto částku namítala žalovaná k započtení proti žalobou uplatněné pohledávce žalobkyně. Tuto slevu žalovaná kapitalizovala za období cca 8 let od data havárie (9. 12. 2016) až do května 2025.7. Žalobkyně namítala, že obě dotčené vzájemné pohledávky žalované jsou neurčité, a proto zápočet nemůže být účinný. Zároveň žalobkyně namítla promlčení nároku na náhradu škody spočívající ve slevě z nájmu s tím, že promlčecí doba začala běžet 30. 3. 2017, kdy žalovaná zastavila stavbu a musela si být vědoma vzniku škody i toho, kdo za ni odpovídá. Dále žalobkyně poukazovala na to, že započtení bylo uplatněno po koncentraci řízení.8. Soud prvního stupně provedl ve věci rozsáhlé dokazování, a to zejména znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, včetně jeho doplňků, dále vyšel z výslechu svědků, kteří vypovídali o rozsahu a kvalitě provedených prací již před kasací, tedy , jméno FO, (stavbyvedoucí), , jméno FO, (technický dozor) a , jméno FO, (přizvaný konzultant stavbyvedoucího). Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ověřil, které práce žalobkyně provedla, že šlo o práce zahrnuté do rozpočtu nebo jeho dodatků, pouze s výjimkou oplechování římsy pod střechou, kterou žalobkyně označila za vícepráce. Vyšel z prvního ocenění těchto provedených prací znalcem , tituly před jménem, , jméno F