61 Co 72/2026-207 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované vyklidit a předat žalobkyni vyklizené pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , parcelní č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova bez č. p. a čísla evidenčního, vše v katastrálním území , adresa, a dále vyklidit a vyklizené předat tyto budovy – stavba bez č. p., čísla evidenčního na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , stavba bez č. p., čísla evidenčního na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , stavba bez č. p., čísla evidenčního na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, a stavba na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , vše vedeno u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, -, Anonymizováno, , na nichž se nachází fotbalový stadion včetně příslušenství, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a žalované uložil zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 22 303 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že mezi účastnicemi byla dne 11. 6. 2019 uzavřena nepojmenovaná smlouva v souladu s ustanovením § 1746 odst. 2 o. z., jejímž předmětem bylo mimo jiné oprávnění žalované užívat areál fotbalového stadionu, který se nachází na ve výroku uvedených pozemcích, z nichž některé jsou ve vlastnictví žalobkyně a některé je žalobkyně oprávněna užívat na základě nájemní či podnájemní smlouvy. Smlouva mezi účastnicemi byla uzavřena na dobu určitou do 30.6.2020, když v důsledku oznámení žalobkyně ze dne 23. 4. 2020 nedošlo k jejímu prodloužení. Žalovaná však užívala areál fotbalového stadionu i po 30. 6. 2020, když do 30. 6. 2023 jej užívala k pořádání soutěží, po tomto datu stále disponovala klíči od stadionu a žalobkyně proto nemohla stadion sama nerušeně užívat, proto žalobě vyhověl, přičemž zohlednil i judikaturu vyšších soudů (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2010 sp. zn. 30 Cdo 5390/2008), dle které povinnost vyklidit nemovitost v sobě zahrnuje nejen povinnost vyklidit z ní věci neoprávněného uživatele, ale také povinnost odevzdat nemovitost tak, aby k ní oprávněná osoba měla volný přístup a mohla realizovat své užívací právo. Soud prvního stupně vzal také za prokázané, že mezi účastníky nebyla uzavřena jiná smlouva upravující užívání areálu fotbalového stadionu žalovanou, když žalovanou tvrzená smlouva ze dne 2. 6. 2022 mezi účastníky nebyla nikdy uzavřena a bylo v řízení prokázáno, že verze předložená žalovanou je podvrhem.3. Opravným usnesením uvedeným v záhlaví tohoto usnesení soud prvního stupně rozsudek ve výrokové části I opravil tak, že u jednoho pozemku v k. ú. , adresa, nesprávně uvedené parcelní číslo č. p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nahradil správným číselným označením pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .4. Proti tomuto rozsudku, jakož i proti opravnému usnesení, podala žalovaná včasné odvolání a namítla, že soud prvního stupně na základě provedeného dokazování dospěl k nesprávným skutkovým závěrům, když zástupci žalobkyně (pan , jméno FO, a pan , jméno FO, ) na jednání dne 9. 10. 2025 oba uvedli, že žalovaná již nemovité věci dávno vyklidila a podle žalované je tak na případ aplikovatelné ustanovení § 2292 o. z., dle něhož opustil-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoliv pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že z provedeného dokazování, zejména z účastnických výslechů statutárních orgánů žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , jméno FO, měl soud prvního stupně za prokázané, že žalovaná areál stadionu fakticky neužívá, ale stále má do areálu přístup, když v rozporu se smlouvou o převodu práv a povinností z 11. 6. 2019 dosud nevrátila žalobkyně klíče od šaten stadionu. Žaloba byla nepochybně podána důvodně, když žalovaná v průběhu řízení opakovaně uváděla, že s žalobou nesouhlasí s tím, že má právo předmětné pozemky, respektive budovy, užívat na základě smlouvy až do roku 2026. Žalovaná také do dnešního dne po skončení nájmu předmět nájmu neodevzdala tak jak předpokládá § 2225 o. z. a dovolává-li se žalovaná § 2292 o. z., dle žalobkyně toto ustanovení nelze v projednávané aplikovat, neboť předmětem nájmu nebyl nájem bytu či domu, a navíc z provedeného dokazování je zjevné, že žalovaná jako nájemce neopustila předmět nájmu takovým způsobem, že lze nájem bez jakýchkoliv pochybností považovat za skončený. Žalobkyně také byla nucena podat žalobu o vyklizení i proto, že žalovaná se žalobou domáhala ochrany rušené držby a její žalobě bylo vyhověno usnesením Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 14. 8. 2023, č. j. 6 C 196/2023-90, kdy žalobkyni bylo uloženo zdržet se vypuzení žalované z užívání fotbalového stadionu v , Anonymizováno, včetně jeho příslušenství (šatny, sprchy, WC atd.) na specifikovaných pozemcích, obnovit původní stav držby užívání před vypuzením ze dne 17. 7. 2023, vydat žalované klíče od nového zámku k šatnám a umožnit tak užívání fotbalového stadionu včetně jeho příslušenství a umožnit žalované trénink fotbalových družstev i umožnit žalované sehrát soutěžní zápasy družstev specifikovaných v rozhodnutí a za podmínek v něm uvedených. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo a po zvážení argumentace žalované v odvolání i argumentace žalobkyně ve vyjádření k odvolání dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.7. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci, z provedených důkazů zjistil správně skutkový stav a zjištěný skutkový stav také správně právně posoudil, vzal-li za prokázané, že žalovaná užívala areál fotbalového stadionu na základě smluvního ujednání mezi účastnicemi oprávněně do 30. 6. 2020, dále již k prodloužení smluvního vztahu nedošlo, ale žalovaná nemovité věci žalobkyni řádně nepředala, když stále disponovala klíči od budov na stadionu a nesplnila tak povinnost odevzdat nemovité věci způsobem, který žalobkyni jako oprávněné osobě by umožnil realizovat nerušeně své užívací právo k nemovitým věcem. Pro stručnost lze tak na odůvodnění napadeného rozsudku plně odkázat a správně také soud prvního stupně opravným usnesením opravil chybné označení jednoho pozemku, když písařskou chybou ve výroku I jeden pozemek byl označen nesprávným parcelním číslem.8. Pokud jde o další námitky žalované v odvolání, ty jsou zcela nedůvodné, neboť i když žalovaná v současnosti fotbalový areál neužívá, nic to nemění na tom, že nemovité věci žalobkyni skutečně řádně nepředala a její odkaz na § 2292 o. z. není případný, neboť v projednávané věci nešlo o nájem bytu či domu.9. Dále je podstatné, že žalovaná si na užívání fotbalového stadionu činila nárok i po 30. 6. 2023, a to i po zahájení tohoto řízení o projednávané věci, když zpochybňovala důvodnost žaloby, a co je především podstatné, že ještě před zahájením tohoto řízení se svého tvrzeného nároku o právu užívat fotbalový stadion domohla v rámci řízení na ochranu rušené držby, kdy její žalobě bylo vyhověno usnesením Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 14. 8. 2023, č. j. 6 C 196/2023-90.10. Řízení o žalobě z rušené držby (§ 176 - § 180 o. s. ř.) je zvláštním sporným řízením sloužícím k poskytnutí držební (posesorní) ochrany, když zvláštnost tohoto řízení, jehož hmotněprávní základ je v § 1003 - § 1008 o. z., spočívá v tom, že účelem žaloby není ochrana práva, ale ochrana pokojného stavu, proto se soud v řízení omezuje jen na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení a rovněž na to, zda žaloba byla podána v prekluzivní lhůtě dle § 1008 odst. 1 o. z. S ohledem na účel této žaloby je v řízení omezena i obrana žalovaného, neboť ten může na svou obranu pouze namítat, že žaloba byla podána po uplynutí zákonem stanovené lhůty, může také popírat, že do držby žalobce vůbec zasáhl nebo může popírat tvrzení žalobce, že tak učinil svémocně a konečně může také namítat, že žalobce získal proti němu nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil (§ 1007 odst. 1 o. z.). I přes určitou podobnost s předběžným opatřením usnesení, jímž bylo vyhověno žalobě z rušené drž