64 Co 606/2024-283 – Krajský soud v Plzni

1. Soud prvního stupně výrokem I přezkoumávaného rozsudku žalované uložil povinnost odstranit na vlastní náklady stavby: a) oplocení tepelného čerpadla na pozemku parc. č. , hodnota, u východní strany objektu na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , hodnota, mezi objekty na pozemku parc. č. , hodnota, a , hodnota, v k. ú. , adresa, , b) betonovou základovou desku umístěnou pod kovovou konstrukcí venkovní vzduchotechnické jednotky tepelného čerpadla stejného pozemku parc. č. , hodnota, a c) kovovou konstrukci s venkovní vzduchotechnickou jednotkou tepelného čerpadla, která zasahuje do prostoru nad povrchem pozemku p. č. , hodnota, , to vše do 30 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 13. 4. 2019 do zaplacení a výrokem III jí uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 27 224,40 Kč k rukám jeho zástupce, v obou případech do 15 dnů od právní moci rozsudku.2. Vyšel ze zjištění, že žalovaná vlastní pozemek parc. č. , hodnota, s domem č. p. , hodnota, a žalobce je vlastníkem k němu přilehlého pozemku parc. č. , hodnota, . V souvislosti s rekonstrukcí domu prováděnou v roce 2014, jejíž součástí byla instalace tepelného čerpadla, žalovaná od žalobce koupila nově vytvořenou pozemkovou parcelu č. , hodnota, o výměře 3 m2, kterou zcela zastavila přístavbou se sociálním zařízením. Po umístění externí jednotky tepelného čerpadla na zpevněnou betonovou plochu a postavení ochranné branky přiléhající k přístavbě domu a po zjištění, že tyto stavby zasahují na žalobcův pozemek, účastníci uzavřeli 16. 1. 2016 nájemní smlouvu, na základě které žalobce pronajal žalované část pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 2 m² za účelem umístění tepelného čerpadla. Tuto smlouvu však žalobce 6. 3. 2017 vypověděl, čímž nájemní vztah ke dni 30. 6. 2017 zanikl.3. Soud prvního stupně usnesením z 20. 1. 2021, č. j. 12 C 142/2019-127 (pak ještě dalším z 24. 7. 2023, č. j. 12 C 142/2019-148) řízení přerušil do pravomocného rozhodnutí o žalobě, kterou žalovaná podala proti žalobci, a v níž se domáhala určení vlastnického práva k pozemku označenému parc. č. , hodnota, o výměře 2 m², vyděleného z pozemku parc. č. , hodnota, , vedeného u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 11 C 437/2020. O pokračování rozhodl usnesením z 9. 2.2024, č. j. 12 C 142/2019-150 poté, co byla žaloba žalované o určení vlastnického práva k pozemku pravomocně zamítnuta.4. Jako nedůvodnou soud prvního stupně shledal obranu žalované, že rekonstrukci domu, jejíž součástí bylo zřízení tepelného čerpadla, realizovala v souladu s projektovou dokumentací a v dobré víře, že tak činí na pozemku, který od žalobce odkoupila, a že žalobce až po dokončení rekonstrukce začal teprve v roce 2015 namítat, že zasahuje na jeho pozemek. Protože měla zájem věc vyřešit smírně, souhlasila s uzavřením nájemní smlouvy, i když podle ní k tomu nebyl důvod, neboť stavěla v dobré víře, že tak činí na svém pozemku, a byl to žalobce, kdo chybným zadáním geometrického plánu k pozemku parc. č. , hodnota, zavinil, že tepelné čerpadlo nyní zasahuje na jeho pozemek. Soud prvního stupně odkázal na výsledek řízení o žalobě o určení vlastnictví, kde bylo prokázáno, že žalovaná při rekonstrukci domu nebyla v dobré víře, že se tepelné čerpadlo, umístěné celou plochou na betonovém základu, a jeho oplocení, nenachází na pozemku žalobce. Ve stavebním řízení, kde žalovanou zastupovala společnost Projektstav, spol. s.r.o. s jednatelem , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo ještě před vydáním stavebního povolení vyhověno žádosti žalované o povolení výjimky, aby střecha přístavby přesáhla na sousední pozemek žalobce. Jednatel společnosti v rámci svědecké výpovědi potvrdil, že věděl, že při rekonstrukci domu dojde k zastavění pozemkové parc. č. , hodnota, v jejích hranicích přístavbou, a proto musel také vědět, že externí jednotka tepelného čerpadla přiléhající k přístavbě se již nebude nacházet na pozemku žalované. Tuto vědomost zástupce žalované o přesahu tepelného čerpadla na žalobcův pozemek je třeba přičíst samotné žalované, jejímž jménem tehdy jednal. Žalovaná proto nyní nemůže odkazovat na § 1086 či § 1087 zákona č. 89/20212 Sb., občanský zákon (o. z.), tedy nemůže se domáhat převodu pozemku zastavěného ať už samostatnou stavbu nebo přestavkem za obvyklou cenu, či určení, že je jeho vlastníkem, neboť obě tato ustanovení předpokládají její dobrou víru, že tepelné čerpadlo zřizuje na svém pozemku, což ale nebyl její případ. Žalovaná naopak věděla, že tepelné čerpadlo zřizuje na pozemku žalobce, k němuž nemá žádný právní vztah. Uzavřením nájemní smlouvy se snažila tento protiprávní stav napravit, ale jejím ukončením ke dni 30. 6. 2017 pozbyla k užívání pozemku důvod.5. Po právní stránce soud prvního stupně uzavřel, že žalobce se oprávněně v souladu s § 1040 odst. 1 o. z. domáhá ochrany vlastnického práva, a proto žalobě vyhověl. Podle § 2048 o. z. žalobci přiznal také požadovanou smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, která byla smluvena v bodě VIII odst. 1 písm. j) a odst. 2 nájemní smlouvy k utvrzení povinnosti žalované odstranit z pozemku po jejím ukončení dočasné stavby, úpravy a oplocení, a která byla splatná do 30 dnů od doručení výzvy k uhrazení. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 27 224,40 Kč zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 6 000 Kč a specifikované náklady právního zastoupení.6. Soud prvního stupně vyhlásil rozsudek při druhém jednání 17. 4. 2024 konaném v nepřítomnosti zástupce žalované. Odůvodnil to tím, že právní zástupce požádal o odročení 16. 4. 2024 v 17:45 hodin z důvodu pracovní neschopnosti. K tomu doložil rozhodnutí vystavené lékařem již 26. 3. 2024 s vysvětlením, že vzhledem ke zlepšení zdravotního stavu předpokládal, že se jednání zúčastní, ale 16. 4. 2024 se mu přitížilo, takže byl nucen opětovně vyhledat lékaře. Soud prvního stupně žádosti o odročení nevyhověl s tím, že dokazování je kompletní a vzhledem k výsledku řízení vedeného pod sp. zn. 11 C 437/2020 by odročení jednání vedlo pouze k oddálení pro žalovanou nepříznivého rozhodnutí.7. Proti rozsudku se žalovaná včas odvolala. Namítla neúplně zjištěný skutkový stav a nesprávné právní posouzení věci a vadu řízení spočívající v tom, že soud jednání neodročil, čímž jí upřel právo jednat před soudem a porušil její právo na spravedlivý proces, jak plyne z judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, na kterou odkázala. Další pochybení soudu spočívá podle ní v tom, že nepočkal na pravomocné skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 11 C 293/2020, kde se proti žalobci domáhá přikázání pozemku pod tepelným čerpadlem do jejího vlastnictví. Žalovaná rovněž namítla, že postup žalobce je šikanózní a rozporný s dobrými mravy, neboť část předmětného pozemku představující roh dvora je pro něj bez významu. Z důvodu něčího omylu jí žalobce v minulosti prodal o 2 m2 menší kus pozemku, než bylo potřeba, a její pozdější snahu o nápravu pak zkomplikovaly jejich narušené vztahy. Z těchto důvodů žalovaná žádala, aby odvolací soud rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.8. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku. Podle něj žalovaná namítá pouze procesní postup soudu prvního stupně, který jednal v nepřítomnosti jejího zástupce, navíc tato námitka není podle něj důvodná. Soud prvního stupně správně žádost o odročení, o níž se dozvěděl bezprostředně před jednáním, posoudil jako účelovou směřující jen k protahování řízení. I v řízení vedeném pod sp. zn. 11 C 293/2020 se zástupce žalované omluvil z jednání nařízeného na 24. 4. 2024 těsně před jeho konáním, přestože jeho pracovní neschopnost trvala již měsíc, přitom jako insolvenční správce se zúčastnil 18. 4. 2024 jednání věřitelského výboru ve věci vedené u Městského soudu v Praze.9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek podle § 212a o. s. ř. včetně řízení, které mu předcházelo, vzal v úvahu argumenty žalované uvedené v odvolání a vyjádření žalobce a po zopakování části listinných důkazů a dále důkazů založených ve spise sp. zn. 11 C 437/2020 a ve spise sp. zn. 11 C 293/2020 (zejména protokolů z jednání s výpovědí svědků , Jméno žalované, a , tituly před jménem, , jméno FO, ), a po doplnění dokazování v souladu s § 213 odst. 4 a 5 o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.10. Pokud jde o námitku žalované, že soud prvního stupně nevyhověl žádosti jejího zástupce o odročení jednání, tak i v případě, že by se jednalo o námitku důvodnou, byla tato procesní vada odstraněna odvolacím soudem. Během odvolacího řízení bylo žalované umožněno jednat před soudem a vyjádřit se k věci a svá práva bránit, jak má na mysli čl. 36 odst. 1 Listiny. Kromě toho lze pochopit (nikoli však akceptovat) postup soudu prvního stupně, který v situaci, kdy se jednalo o omluvu zástupce žalované, kterou dokládal potvrzením o pracovní neschopností vystaveným cca měsíc před jednáním, a zejména kdy považoval dokazov