14 Co 238/2024-56 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Rozsudkem ze dne 5. 3. 2024, č. j. 34 C 331/2023-42, okresní žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 41 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 49 000 Kč od 1. 9. 2023 do 2. 10. 2023 ve výši 15 % ročně a z částky 41 500 Kč od 3. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu co do částky 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 3. 10. 2023 do zaplacení zamítl (výrok II.) a žalovanému uložil povinnosti zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 928 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok III.).2. Výlučně proti výrokům o povinnosti splnit uložené povinnosti do 3 dnů od právní moci rozsudku okresního soudu podal žalovaný odvolání, jímž se domáhá povolení úhrady dluhu ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně počínaje od května 2024 s odůvodněním, že není schopen dluh uhradit najednou.3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání poukázala na to, že žalovaný se snaží úhradu dluhu oddálit už po dobu dvou let, pročež za jedinou možnost jak se domoci své pohledávky považuje exekuci. S odvoláním proto nesouhlasí.4. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, je přípustné, bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě [§ 201 a 204 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“)], přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a 212a o. s. ř. v napadené části, tj. ve výrocích I. a III., pokud jimi byla určena lhůta k plnění, k projednání odvolání nenařizoval jednání a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.5. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.6. K odložení splatnosti, ať už stanovením pozdějšího termínu nebo povolením splátek, může soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. přistoupit pouze za předpokladu, že jsou dány důvody k takovému postupu na straně žalovaného, zejména pokud takové rozhodnutí odůvodňují jeho osobní a majetkové poměry, které zároveň umožňují stanovit takovou lhůtu splatnosti, v níž bude žalovaný reálně schopen svému závazku dostát, a žalobce nebude v důsledku stanovení takové lhůty ve svých právech nepřiměřeně poškozen, resp. že taková lhůta nebude znamenat nepřiměřené zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele.7. Ze zjištění okresního soudu uvedených v napadeném rozsudku plyne, že žalobkyně 12. 4. 2021 poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 60 000 Kč. V období od 18. 9 2022 do 10. 10. 2022 opakovaně žalovaného žádala o vrácení zápůjčky, žalovaný úhradu opakovaně přislíbil, avšak dluh neuhradil, žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu, navýšeného o náklady na právní služby ve výši 9 196 Kč předžalobní výzvou z 18. 10. 2022. Dne 1. 12. 2022 účastníci uzavřeli dohodu, v níž žalovaný dluh co do důvodu i výše uznal a zavázal se jej zaplatit, včetně nákladů na právní služby ve výši 13 794 Kč, ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, dluh měl doplatit do 30. 1. 2024. V dohodě byla sjednána ztráta výhody splátek. Žalovaný dle dohody řádně neplnil, do podání žaloby dne 6. 9. 2023 uhradil toliko 24 794 Kč, ztratil výhodu splátek, pročež žalobkyně podala žalobu. Po jejím podání pak žalovaný uhradil dalších 7 500 Kč.8. Z uvedeného je zřejmé, že sama žalobkyně, poté co žalovaný úhradu opakovaně přislíbil avšak neprovedl, žalovanému umožnila dluh uhradit ve splátkách, nicméně žalovaný této možnosti nevyužil, splátky řádně neplnil, pročež žalobkyni nezbylo, než zahájit toto řízení. Za popsané situace by další oddálení úhrady dluhu formou povolení jeho úhrady ve splátkách představovalo nedůvodné a nepřiměřené zvýhodnění žalovaného na úkor žalobkyně. Z popsaných důvodů odvolací soud podmínky pro určení delší lhůty k plnění či povolení splátek podle § 160 odst. 1 o. s. ř. neshledal.9. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu ve výrocích o lhůtě k plnění podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.10. Vzhledem k tomu, že v odvolacím řízení byla úspěšným účastníkem žalobkyně, má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř. za užití § 224 odst. 1 o. s. ř.), jež činí 1 690 Kč a sestávají z odměny jejího zástupce za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání) ve výši 1 390 Kč [§ 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v účinném znění, dále jen „a. t.“] a jedné paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t.). Lhůtu k plnění určil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní třídenní, a to z důvodů již výše uvedených. Náklady jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobkyně.