35 Co 154/2025-147 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl žalobu o zaplacení 16 557,60 Kč s příslušenstvím a výrokem II uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 17 799,10 Kč.2. Domáhala se žalobkyně uvedené částky jako náhrady škody s tím, že žalovaný dne 7. 10. 2022 při zemědělských činnosti poškodil zařízení distribuční soustavy, konkrétně přerušil zemnící pásku na betonovém vedení a vytrhl zemnící pás. Požadovaná částka představuje náklady na opravu uvedených poškození. Okresní soud vyšel z listin zaznamenávajících událost sepsaných (elektronicky) 7. 10. 2022, z nichž zápis o porušení ochranného pásma energetického zařízení byl podepsán synem žalovaného. Nesporným bylo mezi stranami, že došlo uvedeného dne k zachycení zemnícího pásu secím strojem a jeho vytržení ze země. Popíral naopak žalovaný, že by uvedeného dne došlo k porušení zemnící pásky na betonovém sloupku nadzemního vedení VN. Z podepsaného dokumentu plyne jen to, že zemědělným strojem byla narušena zemnící páska a poškozen secí stroj, v textu zápisu na připojené dvě fotografie nic neodkazuje. I v protokole o poškození zařízení distribuční soustavy je zaznamenáno jen vytržení zemnícího pásu. Zatímco svědek , jméno FO, , syn žalovaného, popsal, že řešili jen ze země vytrženou pásku, svědek , jméno FO, , technik záznamy na místě sepisující, uváděl, že předmětem záznamu a řešení události bylo i přetržení pásky na betonovém sloupu. Potvrdil pak, že osoba, s níž je sepisován protokol, podepisuje jen jeden dokument (zápis o porušení ochranného pásma), technik následně, již bez této osoby, provede další záznamy a škodu nafotí. Konečně z fotografií pořízených při opravě zjistil okresní soud, že zemnící páska byla vytržena ve druhém kruhu ve vzdálenosti okolo tří metrů od sloupu, uložena nebyla v hloubce samotnou žalobkyní předepisované (80 cm), nýbrž maximálně v hloubce 54 cm. Uzavřel potom okresní soud, že nedošlo k uznání dluhu, neboť podpis syna žalovaného na uvedenou listinu byl zkopírován. Přerušení zemnící pásky ve výšce více než půl metru na sloupu vedení VN secím strojem potom shledal technicky nemožným. K odtržení spojky zemnící pásky mohlo dojít kdykoli od poslední kontroly v roce 2019. Nebylo prokázáno, že k přerušení zemnící pásky na sloupu došlo v důsledku činnosti žalovaného. Z textu sepsaného zápisu současné porušení pásky na sloupu i v zemi neplyne, výpověď zaměstnance žalobkyně není v souladu s výpovědí žalovaného a jeho syna. Proto vyšel okresní soud z technických parametrů secího stroje, jenž poškozeným vodícím kolečkem pásku na sloupu poškodit nemohl. V zemi nebyla zemnící páska uložena v požadované hloubce. Tvrzení žalobkyně, že páska se dostala na povrch činností žalovaného shledal spekulativním. Žalovaný zachytil pásku při setí, tedy při činnosti probíhající v několika horních centimetrech ornice. Nebylo tvrzeno ani prokázáno konkrétní porušení energetického zákona. Uzavřel proto okresní soud, že škoda vznikla v důsledku nesprávného uložení zemnící pásky, nikoli v důsledku porušení povinnosti žalovaným. Žalobu proto zamítl. Přiznal zcela úspěšnému žalovanému náhradu všech jím v řízení účelně vynaložených nákladů, konkrétně za odměnu advokáta, jímž byl zastoupen, za celkem sedm úkonů právní služby po 1 780 Kč za jeden úkon, za náhradu hotových výdajů advokáta v paušální výši po 300 Kč za šest úkonů právní služby a paušální výši 450 Kč za jeden úkon po 1. 1. 2025 a za daň z přidané hodnoty z uvedených částek, celkem 17 799,10 Kč.3. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalobkyně. Namítá, že z fotografií je zřejmé masivní odření sloupu vedení VN. Fotografie vypovídají o tom, že něco (stroj, traktor) muselo mnohokrát o sloup zavadit a odřít jej, přitom muselo dojít k zachycení zemnící pásky či její spojky a jejímu přetržení či vytržení tahem. Masivní odření sloupu a přetržení pásek dokládá opakované porušování ochranného pásma žalovaným a zakládá jeho odpovědnost za škodu. Jelikož jde o sloup uprostřed velkého pole, které obhospodařuje pouze žalovaný, nelze učinit jiný závěr, než že poškození byla způsobena žalovaným při zemědělské činnosti. Závěr o korozi zemnící pásky je vyloučen typem materiálu, z nějž je vyrobena. Nepodložený zůstal závěr, že nebyla nalezena na místě chybějící spojka. Obé je excesem při zjišťování skutkového stavu. Nesprávně hodnotil okresní soud i sepsaný protokol. V zápise je uvedeno, kdo porušil ochranné pásmo, podle jakých ustanovení energetického zákona, jak k tomu došlo a zápis je podepsán. Viditelně jsou zaškrtnuty možnosti protokol o poškození zařízení DS a uznání závazků externího viníka. Jsou připojeny dvě fotografie. Na straně dvě zápisu je připojení fotografií konstatováno. Není v zápise uvedeno, že k poškození sloupu došlo secím strojem, to ani žalobkyně netvrdila. Je třeba vyjít z toho, že svědek , jméno FO, uvedl, že všechno proběhlo bez problémů, žalovaný ničeho nenamítal proti tomu, že prováděl orbu blízko sloupu (narušil ochranné pásmo) a přetrhl zemnící pásky. Jinak by byla přivolána policie. Zápis byl podepsán synem žalovaného dobrovolně. Měl si svědek ověřit, co podepisuje. Nekriticky okresní soud vychází z výpovědi syna žalovaného, naopak výpověď svědka , jméno FO, nezohledňuje. Trvá žalobkyně na tom, že uzemnění bylo uloženo ve správné hloubce. To prokázala zprávou o revizi elektrického zařízení a protokolem o kontrole a uložení uzemnění z roku 2016 a dokladem o provedení kontroly uzemnění z roku 2019. Pokud vyšel okresní soud ze stavu uložení uzemnění při jeho opravě, nelogický je závěr, že takový stav byl i pět let před tím. Jediným logickým vysvětlením, proč bylo uzemnění v nesprávné hloubce, je opakované narušování ochranného pásma žalovaným. Pokud bylo vše ke dni 18. 11. 2019 v pořádku, nelze se ubránit dojmu, že problémy počínají obhospodařováním pole žalovaným, od roku 2020. Netvrdila nikdy žalobkyně, že k poškození na sloupu a v zemi se událo v jeden okamžik secím strojem, neboť to nelze vědět. Má za to dále žalobkyně, že fotografie svědčí tomu, že v průběhu času došlo zemědělskou činností žalovaného k masivním úbytkům půdy, došlo k výraznému snížení krycí vrstvy orné půdy. Nedodržoval při své činnosti žalovaný sedmimetrové ochranné pásmo. Pokud by tak nečinil, nepohyboval se opakovaně technikou v bezprostřední blízkosti sloupu, ten neodřel, škoda by nevznikla. Hodnotil provedené důkazy okresní soud selektivně a překvapivě, namísto toho, aby na základě důkazů předložených žalobkyní, které tvoří ucelený řetězec, učinil závěr o prokázání tvrzení žalobkyně. Navrhuje žalobkyně změnu napadeného rozsudku tak, aby bylo žalobě zcela vyhověno.4. Žalovaný navrhl napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit, když souhlasí se skutkovými i právními závěry okresního soudu. Od počátku namítá, že uznání dluhu nepodepsal, tedy závazek neuznal, škodu na sloupu nezpůsobil a zemnící pásku ze země by nemohl vytrhnout, pokud by byla uložena v tvrzené hloubce 80 cm.5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Žalobkyně se v řízení domáhala uplatněné částky jako nároku na náhradu škody způsobené jí na zařízení distribuční soustavy v jejím vlastnictví žalovaným, a to při zemědělské činnosti jím prováděné dne 7. 10. 2002 na poli v obci , adresa, . V důsledku porušení ochranného pásma energetického zařízení žalovaným mělo dojít ke škodě na majetku žalobkyně, konkrétně jednak (i) k narušení zemnící pásky na betonovém sloupu nadzemního vedení VN, jednak (ii) k vytržení zemnícího pásu ze země. Oprava poškozených zařízení žalobkyně se vyžádala náklady v žalované výši.7. Nesporným mezi stranami zůstalo, že žalovaný u žalobkyně uvedeného dne nahlásil vytržení v zemi uložené zemnící pásky vysokého napětí v důsledku jejího zachycení zemědělským strojem poškození pod (ii), pročež se na místo dostavil technik žalobkyně a byl o tom sepsán protokol/zápis, který v elektronické podobě podepsal syn žalovaného. Žalovaný popíral, že by oznamoval i porušení zemnící pásky vedené na sloupu VN – poškození pod (i) - a že by k jejímu přerušení došlo jeho činností.8. Správně okresní soud objasnil ze „Zápisu o porušení ochranného pásma energetického zařízení“ ze 7. 10. 2022 (dále též jen „zápis“), že porušení ochranného pásma bylo popsáno jako „narušení zemědělským strojem zemnící pásky“ s upřesněním „narušena zemnící páska“ a v oddíle vyjádření osoby, která porušení způsobila, bylo doplněno „narušil zemnící pásku traktorem“ a „poškozený secí stroj s odhadovanou cenou opravy stroje 15 000 Kč“. Byť je v zápise uvedeno, že přílohou jsou dvě fotografie (z nichž jedna zachycuje žalobkyní popisované vrypy a přerušení zemnící pásky na sloupu vedení VN), označení příloh je umístěno až za podpisovou částí zápisu. Nachází se dokonce na jiné straně zápisu za oddílem uvádějícím, kdo zápis za žalobkyni zpracoval. V „protokole o poškození zařízení distribuční soustavy“, jenž není žalovaným ani jeho synem