12 Co 413/2025-34 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem (pro uznání) okresní soud zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobci částku , částka, s 12 % úrokem od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a současně žalované uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce (výrok II.).2. Ve včas podaném odvolání žalovaná nesouhlasila se stanovenou lhůtou splatnosti přiznaných částek a namítala, že dle výkazu zisku a ztrát a rozvahy za poslední období není schopna zaplatit dluh ihned, že vzhledem ke svým majetkovým a výdělkovým poměrům by mohla splácet dlužnou částku v měsíčních splátkách po , částka, . Navrhla napadený rozsudek v části ukládající lhůtu ke splnění změnit tak, že žalované bude uložena dlužnou částku zaplatit ve splátkách , částka, měsíčně splatných do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí.3. Žalobce odvolání odmítl jako nedůvodné. Uvedl, že žalovaná se po vydání napadeného rozsudku s ním pokoušela dohodnout, avšak jeho nabídku na splátky , částka, měsíčně odmítla a požadovala splátky , částka, měsíčně. S touto částkou nesouhlasil a nabízel žalované možnost splátek alespoň ve výši , částka, měsíčně, avšak i tuto částku žalovaná odmítla s tím, že v takovém případě se proti rozsudku odvolá a zahájí insolvenční řízení. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.4. Krajský soud jako soud odvolací přezkoumal usnesení okresního soudu v části, v níž bylo odvoláním napadeno, tj. pouze ve výroku II. o nákladech řízení a dospěl k závěru, že odvolání 5. Okresní soud žalovanému uložil zaplatit stanovené přisouzené částky do 3 dnů od právní moci rozsudku a poukázal na to, že nebyly shledány žádné okolnosti odůvodňující prodloužení této lhůty, či stanovení splátek.6. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.7. Při úvaze o určení delší lhůty splatnosti je nutno vycházet nejen z osobních a majetkových poměrů účastníka, ale i z konkrétních okolností případu, přičemž je třeba zdůraznit, že osobní poměry dlužníka nelze bez dalšího nadřazovat nad oprávněnými zájmy věřitele na brzké zaplacení dlužné částky.8. V projednávané věci je patrné, že zažalovaná částka představuje celkový dluh z půjčky poskytnuté v roce 2023 se splatností do , datum, . Žaloba byla podána v červenci 2005 a napadené konečné rozhodnutí ve věci, ukládající dluh zaplatit pak v září 2025. Za celou dobu několika měsíců žalovaná nezaplatila jedinou, byť symbolickou částku. Bez významu není ani ta skutečnost, že pokud by žalovaná navrhované splátky mínila vážně, mohla by je začít platit již v době, kdy se zápůjčka stala splatnou, tedy ještě před vydáním napadeného rozsudku.9. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek v jeho výroku o lhůtě splatnosti jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).10. Odvolání žalované nebylo úspěšné, právo na náhradu nákladů odvolacího řízení proto náleží plně úspěšnému žalobci (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.). Výše náhrady nákladů řízení představuje odměna placená advokátovi za poskytnutí právní pomoci dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání) ve výši , částka, dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 11 odst. 2 písm. c) citované vyhlášky, náhrady hotových výdajů za tento úkon dle § 13 citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, , Celkem náklady odvolacího řízení činí , částka, , kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci v zákonné lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a k rukám jeho advokáta (§ 149 o. s. ř.).