8 Co 240/2025-226 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. V záhlaví specifikovaným rozsudkem Okresní soud v Ústí nad Labem (dále již jen soud prvního stupně) zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 146 000 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku rozsudku (výrok I.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 84 000 Kč spolu s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku rozsudku, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 21 153,70 Kč do tří dnů do právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok III.).2. Proti výrokům I. a III. shora označeného rozhodnutí podala žalobkyně včasné odvolání.3. Dříve, než odvolací soud mohl o jejím odvolání rozhodnout, vzala žalobkyně odvolání výslovně zpět podáním došlým odvolacímu soudu dne 26. 1. 2026, ve kterém jako důvod zpětvzetí žaloby uvedla uzavření dohody o narovnání se žalovaným. Vzdala se nároku na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému.4. Žalovaný potvrdil uzavření dohody o narovnání a vzdal se rovněž nároku na náhradu nákladů řízení.5. Podle § 207 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu.6. Za této situace postupoval odvolací soud dle § 207 odst. 2 o. s. ř. a odvolací řízení zastavil. V takovém případě rozhodnutí soudu prvního stupně nabývá právní moci, jako kdyby nebylo odvolání podáno (§ 222 odst. 1 o. s. ř.).7. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a § 224 odst. l o. s. ř., neboť z vyjádření obou stran sporu vyplynulo, že uzavřely dohodu o narovnání a vzdaly se nároku na náhradu nákladů řízení, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.