215 C 19/2019-169 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 344.900 Kč s příslušenstvím a uvedl, že zastupoval žalovanou na základě plné moci ve věci sp. zn. [spisová značka] Městského soudu v Brně. V této věci byla žalobkyní [jméno] [příjmení] a žalovaná vystupovala v pozici 2. žalované s dalšími žalovanými, a to [anonymizováno] [ulice a číslo], [IČO] a [jméno] [příjmení] narozenou dne [datum]. Předmětem tohoto řízení bylo pět žalobních nároků, a to na určení neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví jednotky z 9. 12. 2009, rozšířené žalobkyní 30. 10. 2017 o další žalobní návrhy na určení, že ke dni 14. 9. 2006 byla žalobkyně výlučnou nájemkyní bytové jednotky [číslo] na určení, že žalobkyně je i nadále ke dni vydání rozsudku v této věci výlučnou nájemkyní bytové jednotky [číslo] na určení neplatnosti kupní smlouvy u bytové jednotky [číslo] ze dne 21. 4. 2016 a na určení vlastnictví bytové jednotky [číslo]. 2. Ze strany žalované došlo k výpovědi všech plných mocí udělených žalobci. Tato výpověď je ve spisu sp. zn. [spisová značka] Městského soudu v Brně, tuto žalobce obdržel dne 20. 9. 2018. Nato připravil předávací protokol a vyúčtování právního zastoupení na částku 424.105 Kč, vč. DPH. I přes upomínky žalovaná uhradila 23. 4. 2019 částečně 79.265 Kč a zbytek částky neuhradila; k úhradě zbývá 344.900 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 142/94 Sb. od splatnosti do zaplacení. 3. Žalobce v závěrečném návrhu, po provedeném dokazování, uvedl, že trvá na žalobě co se týče částky 166.365 Kč s příslušenstvím s tím, že zbytek nároku nebere zpět. Předmětem řízení je tedy stále celá částka 344.900 Kč s příslušenstvím. V závěrečném návrhu žalobce upřesnil, že žalovaná i po doručení faktury [číslo] na 424.105 Kč ve lhůtě splatnosti fakturovanou částku nezpochybnila, nevznesla námitky k této faktuře, či ke způsobu výpočtu. Faktura a vyúčtování byly doručeny 2. 10. 2018 a částečnou úhradu 79.265 Kč uhradila žalovaná dne 23. 4. 2019. Dle názoru žalobce uznala tím pohledávku co do důvodu i výše dle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku. 4. Žalovaná dle žalobce výslovně uvedla, že úkony právní služby uvedené žalobcem v tomto návrhu nezpochybňuje, že je žalobce vykonal a namítá, že některé úkony účtované žalobcem nejsou úkonem dle § 11 odst. 1 – 2 zákona č. 177/1996 Sb. V tomto žalobce odkazuje na odst. 3 § 11 s tím, že za úkony právní služby neuvedené v odstavci 1 – 2 náleží odměna jako za úkony, jimiž jsou svou povahou a účelem nejbližší. Dále žalovaná napadá tarifní hodnotu nároku žalobkyně ve věci sp. zn. [spisová značka] spočívající v hodnotě bytu s tím, že cena bytu byla 1.600.000 Kč, což žalovaná nezpochybňovala. Žalobce zde vyšel ze samotného prohlášení žalované, v řízení nakonec vyšlo najevo, že cena bytu byla 1.450.000 Kč a zbytek do částky 1.600.000 Kč byla provize realitní kanceláře a příspěvek kupující na daň (i v daňovém přiznání byla uvedena hodnota bytu 1.450.000 Kč). Žalobce znovu propočetl cenu jednoho úkonu a uvedl, že za období od 30. 5. 2016 do 12. 10. 2017 poskytl devět úkonů právní pomoci (čtyři celé úkony a pět polovičních úkonů) z tarifní hodnoty 50.000 Kč; cena jednoho úkonu 3.100 Kč a režijní paušál 300 Kč, tj. celkem odměna 22.850 Kč. Při zastupování v období od 30. 10. 2017 do 20. 9. 2018 poskytl žalobce třináct úkonů právní pomoci (12 celých a jeden ½) z tarifní hodnoty 1.620.000 Kč; cena jednoho úkonu 14.100 Kč a režijní paušál 300 Kč, tj. celkem odměna 180.150 Kč Celkem žalobci přísluší za uvedené období odměna 203.000 Kč + DPH, s DPH celkem 245.620 Kč. Po odpočtu částky 79.265 Kč, zaplacené žalovanou dne 23. 4. 2019, náleží žalobci doplatek 166.365 Kč. 5. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě a v závěrečném návrhu uvedla, že podstatná část skutkového stavu byla mezi smluvními stranami nesporná. Jedná se o okolnosti vzniku a zániku vztahu mezi účastníky. K jednotlivým úkonům uvedla, že ne každá uvedená právní služba je úkonem právní služby podle § 11 advokátního tarifu, a to konkrétně stížnost předsedovi soudu ze dne 10. 8. 2016, žádost o poskytnutí podkladů JUDr. [příjmení], studium spisu 27. 6. 2018 a účast na jednání dne 29. 5. 2018, kde náleží jen polovina úkonu. K sazbě mimosmluvní odměny dále žalovaná uvádí, že považuje odměnu 3.100 Kč za nespornou, ovšem má námitky k druhé části od rozšíření žaloby do skončení zastupování. Má námitky i k tomu, že žalobce sečetl sazby mimosmluvní odměny místo toho, aby sečetl tarifní hodnoty a teprve poté stanovil jednu sazbu odměny. Žalovaná souhlasí s tarifními hodnotami 50.000 Kč za neplatnost smlouvy, 35.000 Kč za určení nájemního vztahu, dalších 35.000 Kč za určení nájemního vztahu a za určení neplatnosti smlouvy 50.000 Kč. Co se týče hodnoty bytu, žalovaná poukazuje na to, že byt byl prodán za 1.450.000 Kč, nikoli za 1.600.000 Kč. Součet předtarifních hodnot byl celkem i s určením vlastnictví bytu 220.000 Kč a odměna 9.180 Kč za jeden úkon. Žalovaná uznává úkony: převzetí věci, příprava 31. 5. 2016, vč. doprovodných úkonů (sepis odvolání proti usnesení o předběžném opatření z 2. 6. 2016) - ½ úkonu, vyjádření k žalobě 15. 11. 2016 – 1 úkon a účast u jednání 12. 10. 2016 – 1 úkon, což je 3,5 úkonu, k tomu 4x 300 Kč paušál, což je celkem 14.580,50 Kč. Po rozšíření žaloby dle žalované provedl žalobce 11,5 úkonu právní služby po [číslo] Kč/úkon a 12x 300 Kč paušál a DPH, celkem tedy 132.095,70 Kč. Celkově žalovaná uvedla, že náklady řízení byly ve výši 146.676,20 Kč a odečetla zaplacenou částku 79.265 Kč; rozdíl je 67.411,20 Kč. Žalovaná uznává, že by měla zaplatit tuto částku s příslušenstvím a do zbytku, aby žaloba byla zamítnuta. 6. Předmětem tohoto řízení je vyúčtování nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve věci sp. zn. [spisová značka] Městského soudu v Brně. Dokazování bylo provedeno zejména obsahem spisu shora uvedeného, dále obsahem spisu sp. zn. [spisová značka] Městského soudu v Brně, kde je výpověď všech plných mocí z 20. 9. 2018, které udělila žalovaná žalobci. Je zde patrné, po které období žalobce žalovanou ve shora uvedeném řízení zastupoval. Účastníci se shodli na hodnotě jednoho úkonu právní pomoci 3.100 Kč ve věci neplatnosti převodu vlastnictví jednotky. Soud souhlasí se stanoviskem žalobce, že dle § 11 odst. 3 vyhlášky za úkony právní služby neuvedené v odst. 1 – 2 náleží odměna jako za úkony svou povahou a účelem nejbližší. Soud proto přiznal žalobci úkony, které byly uvedeny v žalobě, a to převzetí, příprava zastoupení ve věci 31. 5. 2016 ve výši 3.100 Kč, sepis žádosti o umožnění nahlédnutí do spisu Ústavního soudu dne 1. 6. 2016 – ½ ve výši 1.550 Kč, sepis odvolání do usnesení o předběžném opatření ze dne 2. 6. 2016 – ½ ve výši 1.550 Kč, sepis žádosti o umožnění nahlédnutí do sp. zn. [spisová značka] ze 7. 6. 2016 – ½ ve výši 1.550 Kč, studium spisu sp. zn. [spisová značka] dne 14. 6. 2016, další porada s klientem, resp. sepis stížnosti předsedovi soudu ze dne 10. 8. 2016 – ½ ve výši 1.550 Kč, další porada s klientem 26. 9. 2016 a sepis žádosti o poskytnutí podkladů JUDr. [příjmení] 29. 10. 2016 ve výši 1.550 Kč, vyjádření k žalobě 15. 11. 2016 ve výši 3.100 Kč a účast u jednání dne 12. 10. 2017 ve výši 3.100 Kč spolu s DPH 22.850 Kč. Dále došlo k rozšíření žaloby o určení, že ke dni 14. 9. 2006 byla žalobkyně tehdy [jméno] [příjmení] nájemkyní bytové jednotky [číslo] a dále určení, že je nadále výlučnou nájemkyní předmětné bytové jednotky a určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 21. 4. 2016 ohledně téže bytové jednotky a určení vlastnictví téže bytové jednotky, přičemž zde se účastníci shodli na tarifní hodnotě: u neplatnosti smlouvy o převodu 50.000 Kč, nájemního vztahu 35.000 Kč, neplatnosti kupní smlouvy 50.000 Kč a určení vlastnictví 50.000 Kč, přičemž obě strany vycházely z hodnoty bytu 1.450.000 Kč, za kterou byl byt prodán. Co se týče jednotlivých úkonů právního zastoupení, pak žalobce požadoval za sepis vyjádření z 6. 11. 2017 a další úkony – účast u jednání 7. 11. 2017, 1. 2. 2018, 20. 3. 2018, 17. 4. 2018, 29. 5. 2018, 16. 6. 2018, studium spisu 27. 6. 2018, poradu s klientkou 27. 6. 2018, další poradu 2. 7. 2018, sepis vyjádření z 16. 7. 2018, účast u jednání 7. 8. 2018 12 úkonů po 14.100 Kč a 1x ½ úkon 7.050 Kč, celkem spolu s paušálem 300 Kč/úkon 180.150 Kč. Za obě části požadoval 203.000 Kč + DPH 42.630 Kč, celkem s DPH částku 245.630 Kč a odečetl uhrazenou částku 79.265 Kč, tj. zbývá k úhradě 166.365 Kč. Kromě této částky požadoval žalobce úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. od splatnosti do zaplacení. 7. Soud žalobě co se týče částky 166.365 Kč s příslušenstvím vyhověl a zamítl žalobu co do částky 178.535 Kč s příslušenstvím. 8. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. vzhledem k částečnému úspěchu ve věci soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.