20 C 115/2017-69 — Městský soud v Brně

1. Zástavní věřitel se návrhem došlým soudu 28.4.2017 domáhal nařízení soudního prodeje zástavy nemovitostí, uvedených ve výroku rozhodnutí, neboť žalovaná byla zástavním dlužníkem za úvěr [jméno] [příjmení], kdy tento uzavřel se společností [právnická osoba] [obec] smlouvu o úvěru dne 19.7.2012. Závazky z úvěrové smlouvy nesplnil. Žalovaná navrhla zamítnutí návrhu, neboť zástavní smlouva byla podepsána v omylu, neexistuje smlouva s ověřeným podpisem žalované a jednání věřitele bylo od počátku účelové, kdy hodnota nemovitosti byla úmyslně nadhodnocena. Dohoda o vyrovnání byla dne 9.4.2013 uzavřena bez vědomí žalované, týká smluvní pokuty. Takové jednání je v rozporu s dobrými mravy. Pokud by byl nařízen prodej zástavy, měl by se týkat pouze půjčené částky 880 000 Kč, nikoliv úroku a dalších položek. 2. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy a z těchto důkazů má prokázáno následující skutkový děj. Mezi společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] byla uzavřena smlouva o úvěru na částku 880 000 Kč dne 19.7.2012 (důkaz smlouva o úvěru [číslo]), společnost sepsala se žalovanou zástavní smlouvu, kdy za tento závarek [jméno] [příjmení] ručila nemovitostí uvedenou ve výroku rozhodnutí, jejímž byla a dosud je výlučnou vlastnicí (zástavní smlouva ze dne 19.7.2012), výpis z katastru nemovitostí k. ú. [číslo] [část obce], [list vlastnictví]), pokud žalovaná namítá neplatnost zástavní smlouvy, pak tato otázka byla řešena Městským soudem v Brně pod spisovou značkou 108 C 63/2014, kdy se žalobkyně domáhala určení neexistence zástavního práva, kdy tato otázka byla pravomocně vyřešena rozsudkem (důkaz rozsudkem soudu I. stupně ze dne 11.4.2019 a potvrzeného rozsudkem Krajského soudu v Brně číslo jednací 18 Co 103/2019-219). Ze závěru těchto rozsudků vyplývá, že soud dospěl po zhodnocení důkazů k závěru, že zástavní smlouva byla žalobkyní podepsána, a to dobrovolně a vědomě, zástavní smlouva obsahuje veškeré náležitosti, vyžadované zákonem. V řízení byl proveden důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, ze kterého jednoznačně vyplynulo, že podpis žalobkyně je jejím pravým podpisem. 3. Soud se tedy těmito námitkami žalobkyně resp. v tomto řízení žalované již nezabýval. Z výpisu z [anonymizováno] vyplývá, že částka úvěru byla [jméno] [příjmení] vyplacena, a to ve dvou splátkách, a to 20.7.2012 a 27.7.2012, což vyplývá i z výpisu z pohybu na účtu. Byla doložena i žádost o čerpání úvěru [jméno] [příjmení]. 4. [právnická osoba] odstoupila od smlouvy a provedla zesplatnění úvěru s výzvou k zaplacení (důkaz dopisem ze dne 4.3.2013 včetně doručenky pro [jméno] [příjmení]), mezi touto společností a dlužníkem [jméno] [příjmení] byla uzavřena dohoda o vypořádání závazku ke smlouvě o úvěru ze dne 19.7.2012, kdy bylo dohodnuto, že dlužník zaplatí na celkovou úhradu svého závazku věřiteli částku celkem 1 030 000 Kč v nové lhůtě do 30.4.2013, pro případ prodlení se splacením této částky ve sjednané lhůtě se účastníci dohodli na smluvní pokutě 25 000 Kč a dále smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení (důkaz dohodou ze dne 8. a 9.4.2013 s ověřeným podpisem dlužníka). Dne 9.4.2013 nechal sepsat [jméno] [příjmení] u notáře notářský zápis o přímé vykonatelnosti dohody ze dne 9.4.2013 (důkaz notářským zápisem NZ [číslo] [spisová značka]). Nárok společnosti [právnická osoba] byl vůči [jméno] [příjmení] postoupen.smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 10.2013 postoupen [právnická osoba] evropská [právnická osoba] se sídlem [obec] (důkaz touto smlouvou, založenou ve spise na lč. 16 – 18), [právnická osoba] evropská [právnická osoba] nárok postoupila žalobci dne 8.1.2014 (důkaz smlouvou). Touto smlouvou je dána aktivní legitimace žalobce. 5. V průběhu řízení žalobce žalobu rozšířil o pravomocně přiznaný nárok rozhodnutím Okresního soudu v Mostě ze dne 6.12.2017, kdy tento doložil k důkazu a z výroku rozsudku Okresního soudu v Mostě číslo jednací 50 C 36/2017 – 64 – výrok II. vyplývá, že žalovaný [jméno] [příjmení] je povinen [celé jméno žalobce] zaplatit náklady řízení ve výši 107 196,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí. Soud změnu žaloby podle § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil. 6. Podle § 353a zákona číslo 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních je pro řízení o soudním prodeji zástavy příslušný obecný soud zástavního dlužníka (odst. 1). Podle § 358 odst. 1 soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, které nabylo právní moci. Podle odst. 2 pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle odst. 3 podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy. 7. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že návrh je důvodný, byla prokázána aktivní legitimace nebo-li návrh žalobce na kterého byla pohledávka od původního věřitele postoupena, žalovaná podepsala smlouvu o zřízení zástavního práva, kdy za závazek původního dlužníka ručila nemovitostí, jejíž je dosud vlastníkem. V tomto druhu řízení se další dokazování neprovádí, pouze se osvědčuje sporný nárok. Námitky žalované o neexistenci zástavního práva byly vyvráceny pravomocným rozsudkem zdejšího soudu, tak jak bylo shora uvedeno. Za této situace tedy soud musel návrhu vyhovět. 8. Součástí vykonávacího řízení je i vyřešení otázky nákladů řízení, proto soud v tomto řízení o nákladech řízení nerozhodoval a to s ohledem na nález Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 114/2006