63 C 67/2020-41 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 3.4.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud rozhodl o vyloučení věci – stavby bez čp/če, jiná stavba, zapsané na listu vlastnictví [číslo] ležící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], okresu [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce] (dále jen„ předmětná nemovitost“) – z výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci vedeného oprávněným – žalovanou proti povinnému [jméno] [příjmení], prováděného soudním exekutorem Exekutorského úřadu Brno JUDr. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. 137 EX 2477/16. Žalobu odůvodnila tím, že ohledně uvedené nemovitosti bylo na den 29.4.2020 usnesením pověřeného exekutora nařízeno elektronické dražební jednání, o čemž se žalobkyně dozvěděla z elektronického portálu dražeb dne 31.3.2020 povinný však není vlastníkem předmětné nemovitosti, vlastnické právo k ní svědčí žalobkyni, jak vyplývá z darovací smlouvy ze dne 21.8.2019 a návazně pak i z výpisu z katastru nemovitostí. Proto žalobkyně podala exekutorovi návrh na vyloučení předmětné nemovitosti z exekuce, avšak o návrhu nebylo exekutorem rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že vlastnické právo k předmětné nemovitosti nesvědčí povinnému, nýbrž žalobkyni, navrhuje žalobkyně vyškrtnutí předmětné nemovitosti z výkonu rozhodnutí. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Poukazovala na skutečnost, že darovací smlouva mezi žalobkyní a povinným byla uzavřena v průběhu generálního inhibitoria a je tedy neplatná. Vlastníkem předmětné nemovitosti je tak stále povinný a proto bylo možno předmětnou nemovitost v rámci exekučního řízení postihnout a nařídit dražbu. 3. Ze spisu zdejšího soudu 80EXE 448/2016 soud zjistil, že usnesením ze dne 12.2.2016, č.j. 80EXE 448/2016-10, soud k návrhu o pověření soudního exekutora provedením exekuce rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne 25.9.2014, [číslo jednací] [anonymizováno] k vymožení peněžité pohledávky ve výši 70.267 Kč s příslušenstvím oprávněného – žalované proti povinnému – [jméno] [příjmení] provedením exekuce pověřil JUDr. [jméno] [příjmení], exekutora [exekutorský úřad] - [anonymizováno]. Pověřený exekutor vydal usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání, které se koná prostřednictvím elektronického systému dražeb na adrese dražebního serveru [webová adresa] a jeho zahájení připadlo na 29.4.2020 v 9:15 hodin, jak bylo zjištěno z usnesení soudního exekutora ze dne 16.3.2020, č.j. 137Ex 2477/16-71. Předmětem dražby byly předmětná nemovitá věc. 4. Z darovací smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] na straně dárce a žalobkyní na straně obdarované. Touto smlouvou byla žalované darována předmětná nemovitost do jejího výlučného vlastnictví a žalovaná darovanou věc přijala. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] vyhotoveného Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce], dne 8.1.2020 pro katastrální území a [územní celek], [anonymizováno] [obec] bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem stavby bez čp/če, nacházející se na parcele [číslo] zapsané na listu vlastnictví 188, přičemž vlastnictví k této nemovitosti nabyla smlouvou darovací ze dne 21.8.2019, právní účinky vkladu práva nastaly dne 23.8.2019. 6. Podle § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. 7. V řízení bylo zjištěno, že předmětná nemovitost, jejíž vyloučení z výkonu rozhodnutí žalobkyně navrhovala, byla předmětem nařízení elektronického dražebního jednání v rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], který byl pověřen provedením exekuce rozhodnutí [anonymizována dvě slova] úřadu ze dne 25.9.2014, [číslo jednací] [anonymizováno] k vymožení peněžité pohledávky ve výši 70.267 Kč s příslušenstvím oprávněného – žalované proti povinnému – [jméno] [příjmení] a usnesením soudního exekutora ze dne 16.3.2020, č.j. 137Ex 2477/16-71 bylo nařízeno elektronické dražební jednání, jehož předmětem byla předmětná nemovitá věc. 8. Podle ustanovení § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění zákona č. 375/2015 S., nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti. 9. Citovaným ustanovením je definováno tzv. generální inhibitorium, to je procesní institut založený na zákazu směřujícím vůči povinnému, kterému je pod sankcí relativní neplatnosti jím učiněných právních jednání zakázáno nakládat s veškerým svým majetkem. Smyslem tohoto institutu je ze zákona znemožnit povinnému snižovat hodnotu svého majetku, vyvádět z něj věci a práva v průběhu exekuce, a mařit tím její účel. Vzhledem k tomu, že žalovaná coby oprávněná, uplatnila námitku neplatnosti darovací smlouvy, na základě které byl majetek povinného (předmětná nemovitost) darován žalobkyni a tato námitka byla shledána důvodnou, neboť k převodu vlastnictví došlo po doručení vyrozumění o zahájení exekuce povinnému, byla žaloba zamítnuta. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované spočívají v úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 1.500 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 9 odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, písemné vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 13.5.2021), a v úhradě 3 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 5.400 Kč ( (3 x 1.500) + (3 x 300) = 5.400). 11. Další náklady řízení vzniklé žalované spočívají v úhradě cestovních výdajů její zástupkyně podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Cestovní výdaje žalované jsou tvořeny náklady vynaloženými v souvislosti s vykonanou cestou zástupkyně žalované z jejího sídla k procesnímu soudu, tzn. z [obec] do [obec] a zpět v celkové délce 420 km. Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednání dne 13.5.2021 byla proto stanovena ve výši 1.848 Kč (420 x 4,40 = 1.848). Při cestě k jednání použila zástupkyně žalované [značka automobilu], který má podle technického průkazu č. [anonymizováno] [číslo] průměrnou spotřebu pohonných hmot 5,7 l na 100 km paliva BA 95 v hodnotě 27,80 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a při jízdě v délce 420 km bylo zapotřebí 23,94 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednán dne 13.5.2021 činí 665,53 Kč (27,80 x 23,94 = 665,53). 12. Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu náleží zástupci žalobkyně náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby v délce trvání 12 půlhodin a tato činí podle ustanovení § 14 odst. 3 advokátního tarifu 1.200 Kč (12 x 100 = 1.200). Takto vypočítaná odměna, náhrada cestovních výdajů a náhrada za promeškaný čas ve výši 9.113,53 Kč (5.400 + 1.848 + 665,53 + 1.200 = 9.113) byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř., zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 1.913,84 Kč. V součtu pak náklady vynaložené žalovanou po zaokrouhlení činí 11.027 Kč (9.113 + 1.913 = 11.027) a tyto je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupkyně žalované.