72 C 207/2020-55 — Městský soud v Brně

1. Návrhem na zahájení řízení o rozvod manželství doručeným Okresnímu soudu v Blansku dne 27. 5. 2020 se manželka domáhala rozvodu manželství účastníků řízení uzavřeného dne [datum] v [obec]. Manželka v návrhu uvedla, že první rok a půl manželství bylo klidné, bez konfliktů, následně si koupili rodinný dům v [obec], kdy se osamostatnili. V samostatné domácnosti se život manželky po krátké době změnil, byla psychicky a fyzicky týrána, což dokládá usnesením Policie ČR [obec] ze dne 2. 8. 2011 O rozvod manželství požádala již v roce 2014, často se však stěhovala, aby nebyla v dosahu manžela, a v důsledku jejího nedostavení se v nařízený den k soudu byla její žádost o rozvod zastavena. S manželem dlouhodobě nežije a bydlí na nové adrese v obecním bytě společně s druhem od července roku 2016. Manžel zásadně nespolupracuje, ona má z jeho osoby i po dlouhé odmlce strach a psychické problémy, tudíž žádá soud, aby rozhodl případně bez jeho přítomnosti. K manželovi ztratila citový vztah a nemá zájem na dalším setrvání v manželství, které je hluboce a trvale rozvráceno, když rovněž docházelo k týrání, kdy v tomto směru odkazuje na příslušné usnesení Policie ČR. Manželé žijí odděleně od roku 2011, tudíž jsou dle jejího názoru splněny všechny hmotněprávní podmínky pro rozvod manželství předvídané platným občanským zákoníkem, když zejména je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a nelze očekávat jeho obnovení. 2. Usnesením Okresního soudu v Blansku č. j. 10 C 56/2020-24 ze dne 26. 8. 2020, které nabylo právní moci dne 30. 9. 2020, Okresní soud v Blansku vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena místně příslušnému Městskému soudu v Brně. Z usnesení se mimo jiné podává, že tamější soud zjistil, že poslední společné bydliště manželů se nacházelo na adrese [ulice] v [obec], kdy však na této adrese ani jeden z účastníků řízení nyní nebydlí, přičemž z výpisu z Centrální evidence obyvatel soud zjistil, že manžel je hlášen od roku 1987 k trvalému pobytu na adrese [adresa], tudíž soud dospěl k závěru, že se lze důvodně domnívat, že se na této adrese stále zdržuje. 3. Usnesením Okresního soudu v Blansku č. j. 10 C 56/2020-13 ze dne 9. 6. 2020 byl manžel podle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil k podanému návrhu. Manželu bylo přitom vyjádření zasíláno, jak na adresu uvedenou v návrhu manželky na zahájení řízení o rozvod manželství, tak na adresu vyplývající z Centrální evidence obyvatel (v obou případech se jedná o adresu [adresa]. 4. Ze strany zdejšího soudu byl manžel opětovně vyzván k vyjádření se k návrhu na zahájení řízení prostřednictvím usnesení Městského soudu v Brně č. j. 72 C 207/2020-33 ze dne 18. 1. 2021, přičemž dále byl manžel nadto opakovaně vyzván k vyjádření rovněž usnesením Městského soudu v Brně č. j. 72 C 207/2020-41 ze dne 19. 5. 2021, kdy v obou případech bylo manželu příslušné usnesení k vyjádření doručováno na veškeré soudu z obsahu spisu i z úřední činnosti známé adresy, tak jak jsou shora uvedeny, přičemž ani v jednom případě se nepodařilo manželu úspěšně písemnosti doručit. 5. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel přitom vyplývá adresa trvalého pobytu manžela od 7. 9. 1987 na ulici [ulice a číslo] v [obec]. 6. Okresní soud v Blansku dále za účelem zjištění adresy současného pobytu manžela, na jakou adresu je mu doručováno, případně zda je příslušnému úřadu známo současné zaměstnání manžela, adresoval dne 5. 8. 2020 jednotlivé přípisy Okresní správě sociálního zabezpečení Blansko, a Úřadu práce, Kontaktní pracoviště Brno-město. 7. Prostřednictvím přípisu Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v Brně ze dne 5. 8. 2020, spolu s přípisem Úřadu práce, Krajská pobočka v Brně, Kontaktní pracoviště Brno-město, byla sdělena jako známá adresa toliko adresa uvedená v Centrální evidenci obyvatel s tím, že o osobě manžela nejsou k dispozici žádné další informace. 8. Prostřednictvím přípisu ze dne 6. 8. 2020 tamějšímu soudu Okresní správa sociálního zabezpečení Blansko sdělila, že dle dostupné evidence se manžel nenachází v registru osob samostatně výdělečně činných, nemá otevřený pojistný poměr u žádného zaměstnavatele, a tudíž ani u žádné správy sociálního zabezpečení, přičemž pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně složenkou na adresu [ulice a číslo] v [obec]. 9. Z vyhledávání osob na základě provedené lustrace v Centrální evidenci vězňů má soud za zjištěné, že ke dni 18. 1. 2020 až dosud manžel není ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody ani zabezpečovací detence. 10. Manžel, přestože byl opakovaně ze strany soudu vyzýván, se tak k návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství, nevyjádřil. Byť soud není povinen aktivně ze své iniciativy pátrat za účelem zjištění místa, na jehož adresu lze účastníku doručovat písemnosti, navzdory rozumné snaze soudu nebyly zjištěny ani žádné další skutečnosti, na základě kterých by bylo možné manželu s úspěchem doručit a předvolat jej k jednání, přestože se o to soud opakovaně pokoušel, jak je patrné ze shora uvedeného. 11. Dle § 389 odst. 1 z. ř. s. k projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi. 12. Za„ velké obtíže“ ve smyslu § 389 odst. 1 z. ř. s., pro které lze od výslechu účastníka opustit, je třeba považovat zejména okolnosti, na jejichž základě není možné v dohledné době očekávat, že výslech bude proveditelný, tj. například dlouhodobě neznámý pobyt manžela, který se soudu nepodařilo přes veškerou rozumnou snahu zjistit, porucha zdraví znemožňující výslech a podobně. Míru obtíží (ve smyslu toho, že výslech nelze uskutečnit v dohledné době) soud srovnává se zájmem manžela, který podal návrh na rozvod, na bezprůtahovém rozvodu manželství, jakož i s důvody, které k rozvodu mají vést. Jde o poměřování dvou principiálních požadavků. Jednak povinnosti soudu provést výslech účastníka, který je odrazem zásady zdrženlivosti (akt rozvodu manželství nemá být samozřejmostí), jednak potřeby respektovat existující a legitimní potřeby navrhovatele na rozvodu manželství (srov. Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, 780-783). 13. Soud tak na základě shora uvedeného uvádí, že v projednávaném případě bylo od výslechu manžela upuštěno, neboť je zřejmé, že jeho provedení by bylo spojeno s velkými obtížemi. Ze strany soudu tak bylo postupováno dle § 389 odst. 1 věty druhé z. ř. s., a to s tím, že z provedeného dokazování, jak je dále níže v podrobnostech rozvedeno, rovněž vyplynuly specifické okolnosti, z nichž je zřejmé, že by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti, po opakovaných pokusech vedených snahou soudu manželu doručit jednotlivé soudní písemnosti, dále oddalovat rozhodnutí o návrhu manželky na rozvod manželství účastníků. V tomto ohledu soud vzal také v potaz zejména skutečnosti vztahující se k fyzickému a psychickému násilí, jehož se manžel měl na manželce dopouštět, spolu s dobou, která uplynula od posledního kontaktu manželů v roce 2011 bezprostředně v souvislosti s vykázáním manžela ze společného obydlí. 14. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. 15. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 7. 7. 2007 v [obec] před Městským úřadem Tišnov, [obec] – venkov. V době uzavření sňatku byli oba manželé rozvedení. 16. Z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 2. 8. 2011 vyplývá, že dne 1. 7. 2011 byly policejním orgánem na základě trestního oznámení manželky, poškozené [celé jméno manželky], zahájeny úkony trestního řízení pro podezření z domácího násilí, jehož se měl manžel, obviněný [celé jméno manžela], na své manželce dopustit. Ze shora uvedeného usnesení se tak podává, že ve vztahu k [celé jméno manžela], [datum narození], bylo podle § 160 odst. 1 t. ř. zahájeno trestní stíhání jako obviněného mimo jiné ze spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2, písm. d) tr. zákoníku, neboť týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a takový čin páchal po delší dobu, když v době od prosince 2009 do 20. 6. 2011 v místě tehdejšího bydliště v rodinném domě v obci [obec] psychicky i fyzicky týral svou manželku [celé jméno manželky] [datum narození], a to mimo jiné tím způsobem, že ji osočoval hrubými vulgárními slovy, opakovaně ponižoval, zakazoval jí stýkat se se známými a s rodinou, při těchto na dávkách poškozenou fyzicky napadal, a to zejména tím způsobem, že ji tahal za vlasy, bouchal pěstmi po celém těle a kopal ji, kdy v důsledku tohoto jednání mívala poškozená často hematomy na různých částech těla, v jednom případě po ní hodil kuchyňský nůž, který se poškozené zabodl do stehna pravé nohy, v noci ji neustále budil tím způsobem, že ji poléval vodou, dále poškozenou vydíral prostřednictvím jejího psa, na kterého byla tato značně fixovaná,